Memphis
Slavná Beale Street, ulice, která je chrámem americké hudby. Takhle si lidé chtějí Memphis pamatovat.
Kolébka americké hudby, Hlavní město soulu, Bluesová metropole a Místo, kde se zrodil rock ‚n‘ roll. Ty působivé tituly zvučně vykreslují minulost sídla, které v minulém století proslavili muzikanti jako B. B. King, Johnny Cash nebo Elvis Presley. To, že Memphis byl hudebním epicentrem USA, stále představuje jeden z hlavních důvodů k návštěvě. Byť se tedy dnes o druhém největším městě státu Tennessee hovoří negativně, ve spojení s nezvykle vysokou mírou kriminality.
Někteří znalostmi zeměpisu nepostižení Američané mu často říkají Egypt. Prý proto, že podobně jako starověké africké království na Nilu leží Memphis na řece Mississippi. Ne zrovna taktně tím naznačují i skutečnost, že v sídle s 620 000 obyvateli je poněkud „černo“. Afroameričané nyní ve složení populace tvoří čtyřiašedesát procent. Právě kvůli tomu Memphis neztělesňuje jen historii hudby, ale taky nehezké kapitoly kolorismu, diskriminace a rasové segregace. Z nichž měl oficiálně procitnout v 70. letech minulého století, ale vlečou se s ním dál.
Že vám tu někdo vybílí zaparkované auto? To je asi tak to nejmenší, co se vám tu může stát. Lidé se snaží parkovat jen na hlídaných parkovištích.
Až úpornou snahu vykreslit Memphis jako sídlo, kde už na barvě pleti nikomu nesejde, totiž neodráží, že sedmnáct jeho čtvrtí je z 98 procent striktně černošských, zatímco pět dalších jsou z 90 procent „čistě“ bílé. Vzdělání veřejných škol je tu pochopitelně už dávno zpřístupněno všem lidem bez rozdílu, ale navštěvují je zpravidla jen děti afroamerické majority. Zatímco čtyři z pěti dětí „bílých“ tu chodí do škol soukromých.
Pokračující sociální nerovnost hlouběji odráží i „geograficky strukturovaná“ kriminalita, k jejímž ohniskům patří Downtown, Frayser, Raleigh, Midtown a White Haven (nyní přezdívaný Blackhaven), tedy čtvrtě a okrsky osídlené téměř výhradně černochy.
USA byly pro nás symbolem svobody a blahobytu. Teď nám vhánějí slzy do očí |
Z policejních statistik vždy vyčnívaly kvůli vyšší aktivitě vzájemně znepřátelených pouličních gangů - ve městě takových skupin působí 182, mají přibližně 13 500 aktivních členů – ale krátce po roce 2000 se ta situace zhoršila. V ten samý čas, kdy policejní sbor čelil omezení financování o 66 procent a masivnímu propouštění, se mexický drogový kartel Beltrán-Leyva rozhodl „zainvestovat“ do místního odnože gangu Disciples, aby z něj učinil svou regionální pobočku distribuční sítě.
Arzenál zajištěný při akci z roku 2014, namířené proti činnosti gangu v Memphisu. Zadrženo bylo třiadvacet podezřelých.
Příliv automatických zbraní a milionů dolarů z drogového byznysu vedl k profesionalizaci gangu. A k vystupňování násilí poté, co se pro podobnou zahraniční akvizici, investici do gangu BMF, rozhodl i kartel ze Sinaloa. Zrekrutovaní vyzbrojení gangsteři si na ulicích bez policistů začali vyřizovat účty a bít se o teritoria s dosud nebývalou razancí. Počet vražd, který tu ročně nepřesahoval stovku, rázem dosáhl trojnásobků.
V předloňském roce dosáhl smutného rekordu. Bylo tu zaznamenáno 397 vražd. Dosud nikdy se, v dobách míru, na ulicích žádného města v USA, neumíralo tímhle tempem. Memphis proto figuruje na předních příčkách nebezpečnosti měst. Momentálně je tím nejnebezpečnějším v celých Spojených státech amerických.
Celkový index kriminality je tu udáván 77,4. To z něj aktuálně činí deváté nejnebezpečnější město celého světa, v závěsu za reprezentanty z Jihoafrické republiky, Venezuely a Hondurasu.
