Neotřelý pohled na Amalfi z vnitrozemí. Abyste si jej užili, bude vás to stát...

Neotřelý pohled na Amalfi z vnitrozemí. Abyste si jej užili, bude vás to stát pár stovek schodů vzhůru. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Od starých Řeků po fašismus. Výlet do nenápadného okolí Neapole

  • 2
Nádherné pobřežní scenérie na pozadí ikonického Vesuvu, dekadentní metropole italského jihu, četné pozůstatky antické slávy i náměty k přemýšlení nad neveselou současností. Okolí Neapole ukrývá přehršel zajímavých míst, dnes vám však ukážeme několik méně známých.

V Pompejích jste už nejspíš byli a možná jste stanuli i nahoře na hraně kráteru Vesuvu. Prošli jste starou Neapol s jejími otřískanými paláci a kostely, dopluli na Capri a Ischii. K vidění je v této oblasti mnohem víc. A mnohá nanejvýš zajímavá místa překvapivě stojí stranou zájmu davů.

Amalfinská riviéra, tedy členitý úsek Sorrentského poloostrova obrácený k jihu, není sama o sobě žádným „tajným tipem“. Po silnici, divoce se kroutící nad přenádherným skalnatým pobřežím, denně projedou tisíce návštěvníků a vy budete chtít být mezi nimi.

A budete chtít se minimálně podívat do Amalfi s jeho skvostnou románskou katedrálou a romantickými uličkami – které jsou ovšem v sezoně beznadějně přecpané návštěvníky.

Cesta pryč od davů je překvapivě snadná. Stačí v Amalfi pokračovat pěšky údolím směrem k severu a na konci městečka se dát doprava vzhůru po schodech a rázem budete sami.

S každým dalším stupem (je jich víc než tisícovka!) se otevřou lepší a lepší výhledy, Amalfi s jeho stísněnou zástavbou na pozadí Tyrhénského moře budete mít jako na dlani.

V osadě Pontone, skoro 300 metrů nad mořem, objevíte před kostelem malebné náměstíčko a konečně nastane čas na zaslouženou pizzu – za ceny zhruba poloviční než dole v Amalfi.

Zpátky k moři se vrátíte stejnou cestou, případně si ještě můžete udělat odbočku ke strážní věži Torre dello Ziro. Výhled od ní je skvostný. Na celou vycházku počítejte i s pauzou na jídlo se čtyřmi hodinami.

Další pěkné místo nad Amalfi, tentokrát snadno přístupné autem či veřejnou dopravou, je Ravello. Malá obec v nadmořské výšce 350 metrů opět slyne nádhernými výhledy a dvěma historickými vilami. Ta, která se nazývá Villa Cimbrone, se nachází až na samém konci skalního výběžku a její rozsáhlá zahrada je opatřena drobnými uměleckými díly včetně řady antikizujících bust na hlavním vyhlídkovém belvederu. Za pěkného počasí odtud přehlédnete velkou část Amalfinského pobřeží až k Salernu.

Pohled z Ravella směrem k východu

Řecké okno na západ

Zatímco světově proslulé archeologické lokality Pompeje (Pompeii) a Herculaneum (Ercolano) se nacházejí na úpatí Vesuvu východně od Neapole, na druhou stranu od kampánské metropole najdete, bez většího zájmu turistů, další „staré kameny“. A to mnohem starší než jsou ty ve veleslavných Pompejích.

Lokalita Kýmé (dnes známá pod italským názvem Cuma) byla založena jako nejstarší řecká kolonie na Apeninském poloostrově, a to již v 8. století před Kristem. Tehdy sem dorazili osadníci z ostrova Euboia, které zaujal dobře bránitelný pahorek v těsné blízkosti moře, k němuž z vnitrozemské strany přiléhala úrodná rovina. To byla ideální kombinace pro založení sídla a teprve mnohem později zakládali Řekové z Kýmé další osady v okolí – mezi nimi i tu, kterou nazvali „Novým městem“ (řecky Nea Polis), tedy dnešní město Neapol.

Zbytky Jupiterova chrámu na akropoli v Kýmé

Římský amfiteátr v Pozzuoli patřil k největším stavbám svého druhu v římské říši.

Kdo by si myslel, že tak významné místo bude dnes požívat nějaké zvláštní péče, hrubě by se mýlil. Cestu ke vstupu do archeologického areálu Cuma není zrovna snadné najít a přístupná je pouze akropole s ruinami dvou antických chrámů a tzv. Sibyllinou jeskyní. Právě tady měla sídlit bájná věštkyně.

Prázdné a nenápadné pláže v Itálii. Užijte si dovolenou bez návalu ve vodě

Prostor, kde se rozkládala „civilní“ část starověkého města, navštívit nelze – přesto, že jeho průzkum a částečné odkrytí spolufinancovala Evropská unie již před více než deseti lety. Podívat se na něj můžete alespoň z vyhlídky na okraji kýmské akropole.

Nedaleko od Kýmé, stále v těsné blízkosti moře, lze navštívit rozsáhlé zříceniny římských lázní v lokalitě Baia, a také si projít přístavní městečko Pozzuoli. To sice většina návštěvníků zná spíše jako místo, odkud odjíždějí trajekty na Ischii, ale vyplatí se věnovat prohlídce alespoň dvě hodiny. To vám totiž umožní zhlédnout fotogenické ruiny starověkého tržiště (macellum), které se nacházejí jen malý kousek od přístavu, a také pozůstatky ohromného amfiteátru ležícího poněkud výše.

Někdejší římské tržiště v Pozzuoli

Obě struktury pocházejí z období římské říše, ovšem v místě se ještě před tím nacházela řecká kolonie zvaná Dicaearchia. Pod povrchem dnešního města se ukrývají zbytky mnoha dalších antických staveb, které zatím čekají na podrobnější průzkum.

Casertavecchia: tady se zastavil čas

Gigantický zámek v Casertě, vystavěný ve 2. polovině 18. století na pokyn španělského (neapolského) krále Karla VI. z rodu Bourbonů, patří k nejvýznamnějším atrakcím vnitrozemského okolí Neapole. Stavba, vzdálená z Neapole asi 30 kilometrů, vyráží dech svými rozměry, zámek měl konkurovat svému vzoru ve Versailles a to samé platí o přilehlém parku. Jeho delší osa měří tři kilometry a je ozvláštněn několika náročně zdobenými kašnami i anglickou zahradou.

Interiéry zámku, zvaného prostě Reggia (královský zámek), stejně jako zahrady, lze po zaplacení vstupného navštívit, a pokud tak učiníte, doporučujeme udělat si poté ještě drobnou odbočku do asi deset kilometrů vzdálené obce Casertavecchia. Ta leží na vrcholu holého kopce a jak název napovídá (v překladu „Stará Caserta“), jde o sídlo starší než je dnešní město Caserta. Jeho obyvatelé již od úsvitu středověku využívali polohy, kterou šlo dobře bránit, mj. proti atakům saracénských pirátů.

Pohled na zámek v Casertě z horní části parku přes kašnu Venuše a Adonise

Kostel sv. Michala archanděla se zvonicí v Casertavecchia

Když do Casertavecchia přijedete navečer – to už budou pryč i ti nečetní návštěvníci, kteří sem váží cestu – nejspíš budete mít pocit, že se zastavil čas. Úzké uličky lemované kamennými domy a přehršlem květin vás dříve či později dovedou na malebné náměstíčko před zdejším kostelem, který až do poloviny 19. století sloužil jako katedrála/hlavní chrám casertské diecéze.

Mírně svažitý interiér kostela sleduje půdorys raně křesťanských bazilik a objevíte v něm nádherné detaily včetně intarzované kazatelny a krásných sloupových hlavic.

Na neapolských tržištích

Neapol překypuje chaosem, má krásné kostely, vznešenou pasáž, skvělé archeologické muzeum, několik středověkých pevností... a taky zajímavá tržiště. Právě na nich kypí syrový, každodenní život Neapolitánů, prodává se na nich všechno možné a mísí se na nich lidé všech národů a barev pleti.

Jedno z malebných tržišť pod širým nebem se nachází ve čtvrti Forcella, která byla ještě docela nedávno proslulá jako epicentrum aktivit Camorry, místní mafie. Stánky se vším možným (někdy je supluje jen kus plachty na zemi s nabízeným zbožím) se koncentrují kolem trojúhelníkovitého náměstíčka. V těchto místech se natáčely úvodní epizody slavného filmu Včera, dnes a zítra, v němž si zahrála Sophia Lorenová a Marcello Mastroianni.

Neapol, tržiště u brány Porta Nolana

Další barvité tržiště, tentokrát částečně zakryté, najdete u brány Porta Nolana nedaleko hlavního nádraží. Zatímco ve Forcelle převládá zboží denní potřeby a různé „cetky“, tady se více prodávají potraviny, především ryby a mořské plody. Okolní uličky jsou tmavé, lemované navýsost otřískanými domy, často zaplněné zaparkovaným i motorkami a skútry. Prostě pravá Neapol.

Útěk z přelidněného, stísněného centra Neapole – a také možnost k zamyšlení nad nedávnou historií – nabídne veletržní areál Mostra d’Oltremare ve čtvrti Fuorigrotta západně od centra. Jde o jedinečný soubor budov vystavěný na konci 30. let za fašismu, v období vlády Benita Mussoliniho.

Neapol, veletržní areál Mostra d'Oltremare ve čtvrti Fuorigrotta

Přísná geometrie, kvalitní materiály a tvarosloví odkazující k antickému Římu tvoří hodnotný soubor totalitní architektury, který rozhodně stojí za vidění.

Korporativní charakter fašistického režimu připomíná výzdoba obří fontány, na níž se to hemží výjevy dělníků a pracujícího lidu. Podobnost s komunistickými motivy je tu do očí bijící.

Veletržní areál je běžně přístupný a slouží jako rekreační prostor pro místní obyvatele – jde o jednu z velmi mála větších zelených ploch v Neapoli. Na výstavišti se občas konají menší veletrhy a různé kulturní akce.

Může se hodit

Doprava
Do Neapole míří z Prahy pravidelné spoje společností easyJet a ČSA/SmartWings. Alternativou je častější spojení do Říma (mj. Ryanair), odkud se do Neapole dopravíte rychlovlakem za rovnou hodinu. Kdo by se odvážil jet autem (to i vzhledem k vysoké kriminalitě spíše nedoporučujeme), tak z Prahy ukrojí vzdálenost rovných 1 500 km.

Místní doprava je chaotická a pokud ji budete chtít využít, vyžádá si to pár chvilek studia předem. MHD v Neapoli provozuje několik společností, které si navzájem neuznávají jízdenky.

Směrem na východ (Pompeje, Herculaneum, Sorrento) i západ (Pozzuoli, Baia, Cuma) míří relativně spolehlivé příměstské železnice. Menší místa propojují autobusové linky; jak, co a kdy jezdí, se ale musíte zeptat, jízdní řády neexistují.

Praktické informace
Ubytování je v Neapoli levné, je ale dobré se vyhnout některým čtvrtím, zejména oblasti kolem hlavního nádraží. Hotel si zařídíte nejlépe předem přes některou ze zprostředkujících platforem typu www.booking.com.

Je praktické vládnout alespoň prazákladem italštiny či si pomoci slovníčkem nebo překladačem – většina místních nic jiného neumí (to se týká i turistických služeb).

Zločinnost se sice v posledních letech snížila, přesto je třeba mít své věci pod kontrolou. Kapesní krádeže, zejména v přelidněných uličkách staré Neapole, nejsou výjimečné. Pokud budete mít auto (vlastní či půjčené), doporučujeme je odstavovat na hlídaných parkovištích.

Positano je přímořské městečko ležící asi 60 km jižně od Neapole:

4. listopadu 2017

, pro iDNES.cz