zavřít
1 / 23
náhledy
Duny, přesypy, pláně plné písku. Nebýt toho, že je tu a tam zpestří nějaké vřesoviště, vypadalo by to jako na poušti. Národní parky Nizozemska jsou svou krajinnou skladbou poněkud monotematické. To ale neznamená, že nechytí za srdce.
Autor: Bas Meelker / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Do podoby národního parku Utrechtse Heuvelrug promlouvala také doba ledová a zanechala za sebou výrazný ledovcový hřbet. Chráněné území neméně intenzivně ovlivnili i lidé, odvodňováním území. Zdejší kanály jsou věhlasné, ať už se jim podivujete z cyklostezky, pramice nebo hausbótu.
Autor: Gerd Eichmann, Creative Commons
Jestli máte rádi bobry a chcete vidět, co všechno dovedou, je národní park De Biesbosch přesně dělaný pro vás. Nachází se tu rozsáhlé oblasti sladkovodních přílivových mokřadů, říčky a řeky a ostrůvky, vše porostlé vrbovými lesy.
Autor: FrDr, Creative Commons
Schiermonnikoog najdeme na stejnojmenném ostrově, v provincii Frísko. Jsou zde duny, poldry, přílivové roviny, bažiny a pláže. Rovněž i malé jezero, rázovité vesnice a Noordertoren, Maják. Díky ostrovní izolaci je považován za jeden z nejlépe chráněných nizozemských národních parků.
Autor: Baykedevries, Creative Commons
Naplavené písky a podmáčená vřesoviště utváří podklad Drents-Friese Wold. Na jeho povrchu ovšem dominují lesy. Duby, douglasky i japonské modříny sem byly uměle dosazeny. A co je tu k vidění dál? Četná naleziště z doby kamenné. A Vledder Aa, jeden z mála neregulovaných nizozemských potoků.
Autor: Agnes Monkelbaan, Creative Commons
Řeka Drentsche Aa, která dala jméno národnímu parku v provincii Drenthe, se klikatí mělkým údolím v délce osmadvacet kilometrů. Je asi poslední nizozemskou řekou, která ještě teče ve svém původním korytě. Její okolí lemují písečné přesypy, statky saského typu a pohřební mohyly z pravěku.
Autor: Jiří Komárek, Creative Commons
Národní park Lauwersmeer leží na severu. Tam, kde řeka Lauwers tvoří hranice mezi provinciemi Frísko a Groningen, a kde se vlévá do Waddenského moře. Okolní krajinu vypásá horský skot. Udržuje písčiny odhalené, aby dál sloužily jako hnízdiště ptactva.
Autor: Uberprutser, Creative Commons
Duinen van Texel, to vlastně znamená „duny na Texelu“. A tím je o povaze národního parku, který se rozkládá na západní části severo-holandského ostrova, řečeno vše podstatné. Oblast je vyhlášená svými cyklostezkami a pěší turistikou.
Autor: Txllxt TxllxT, Creative Commons
Veluwezoom se pyšní hned dvěma unikáty. Jednak je nejstarším národní parkem Nizozemska, a současně je prvním parkem soukromým. Na svých pozemcích jej vyhlásila neziskovka Vereniging Natuurmonumenten. A ještě je tu rekord výškový! Nejvyšší bod se nachází ve výšce 110 metrů nad mořem!
Autor: MartinD, Creative Commons
S rozlohou sedmatřicet kilometrů čtverečních patří mezi menší nizozemské národní parky, ale zato se Dwingelderveld může pochlubit největším západoevropským podmáčeným vřesovištěm. Zabírá většinu rozlohy chráněného území. Z jeho zvlněné krajiny tu a tam vystupují keltské mohyly.
Autor: Profimedia.cz
Spolu s další velkou rezervací, Amsterdamské vodní duny, dohromady tvoří národní park Jižní Kennemerland jeden propojený ekosystém, charakteristickými – jak jinak než svými písečnými dunami. Dünenhügel je nejvyšší z nich.
Autor: Fährtenleser, Creative Commons
Ačkoliv je fríský Alde Feanen, stejně jako všechny nizozemské národní parky, příkladně rovinatý, jeho povrch je docela rozmanitý. Jsou tu morény, jezera, lesy, rašeliniště a louky. Symbolem parku jsou bílí čápi – zařídili jim tu záchrannou stanici – a také monumentální větrné mlýny.
Autor: Dominicus Johannes Bergsma, Creative Commons
Rovinatá krajina s řídce rozvolněnou zelení stromů charakterizuje Národní park Sallandse Heuvelrug v provincii Overijssel. Spíš než přírodní sem cestovatele lákají pamětihodnosti historické. Například na Holterbergu se nachází kanadský válečný hřbitov.
Autor: Ymblanter, Creative Commons
Novou zemi, tedy Nieuw Land, vyrvali moři lidé v provincii Flevoland. Zdejší národní park je z pětasedmdesáti procent tvořen vodní plochou, ale zahrnuje i umělé ostrovy a záliv Zuiderzee. Je to park dynamický, měnící se vlivem vodního živlu.
Autor: Natuurmonumenten, Creative Commons
Vypadá to tu jako na poušti. Duny, přesypy, váté písky. Krajina na území „písečného“ parku De Hoge Veluwe překvapí svým stářím. Byla vytvarována až během poslední doby ledové. Samotný národní park je mladšího data, založen v roce 1935.
Autor: qwesy qwesy, Creative Commons
Národní park De Meinweg byl založen v roce 1995, v provincii Limburg. O sedm let později se stal součástí tzv. Maas-Swalm-Nette, přeshraničního chráněného území na německo-nizozemské hranici.
Autor: Profimedia.cz
Národní park Weerribben-Wieden leží v provincii Overijssel. Skládá se ze dvou částí: De Weerribben a De Wieden. Před druhou světovou válkou se v obou těžila rašelina, teď se území spásané koňmi lokálně využívá k „průmyslové“ produkci rákosu.
Autor: Profimedia.cz
O De Zoom-Kalmthoutse Heide se v dobrém říká, že je park přeshraniční. Leží totiž na belgicko-nizozemské hranici. De Zoom je ta nizozemská část, pokrytá spíše vřesovišti. Zato belgická Kalmthoutse Heide je lesnatá. I tady platí, že za hranicemi se to zdá zelenější.
Autor: Profimedia.cz
Nebýt hrází a vlnolamů, z národního parku Oosterschelde by už dnes mnoho nezbývalo. Anebo by to vypadalo o dost jinak. Rozlivy a záplavy území v ústí Východní Šeldy totiž dost dramaticky formovaly. Protipovodňové bariéry tomu učinily přítrž.
Autor: MartinD, Creative Commons
Už žádná vřesoviště, kdepak. Národní park De Groote Peel, ležící na hranici mezi provinciemi Limburg a Severní Brabantsko, je totiž převážně o rašeliništích. Současná krajina tu prakticky vznikla těžbou rašeliny. Obnáší to spoustu jezírek, bažin a mokřadů.
Autor: Tuxyso, Creative Commons
De Maasduinen leží v provincii Limburg. Krajina tvořená lesy připomíná, že už se blížíme k německým hranicím. To, jak národní park vypadá, je prý zásluhou souhry větru, vody a člověka v průběhu času.
Autor: Henk Monster, Creative Commons
Že už se vám po dunách a písečných přesypech začínalo stýskat? Nebojte, v Severním Brabantsku se nachází další skoro-pouštní kousek, národní park De Loonse en Drunense Duinen. Je tu příjemnější mikroklima a více stínu, protože duny jsou porostlé lesy.
Autor: Choinowski, Creative Commons
A bonus na závěr? Něco, co ještě není, ale bude. Nizozemci jsou k tomu skálopevně odhodlaní. A až jednou bude, stane se Van Goghův národní park tím největším v celém Nizozemsku. Svou rozlohou překryje území o rozloze 140 000 hektarů a pohltí dva už existující národní parky.
Autor: Klankbeeld, Creative Commons
