zavřít
1 / 15
náhledy
Že má rozlohou trojnásobné Rumunsko třiapůlkrát více národních parků než Česko, to bychom mu snad ještě odpustili. Ale na to, že jsou ty jejich parky v krásách divokosti tak bohaté, se nežárlí jen těžko. Přitom je to od našich hranic k Rumunsku jen nějakých 600 kilometrů. Tato nádhera tedy rozhodně není nedostupná.
Autor: Getty Images
Hlavní dominantou národního parku Piatra Craiului je mohutný vápencový hřeben, který se tyčí do výšky přes dvě tisícovky metrů nad mořem. Z jedné stovky všech druhů savců, co jich v Rumunsku žije, narazíte na čtyři desítky z nich právě zde.
Autor: ČTK
Nemusíte za Amazonkou nebo k Orinoku. V Evropě máme Dunaj. A s rozlohou 5 800 kilometrů čtverečních je Národní park Delta Dunării, který ústí řeky chrání, největší v Rumunsku. Je nejzachovalejší říční deltou v Evropě, zapsanou i do UNESCO.
Autor: Ioan Cepaliga, Creative Commons
Národní park Semenic-Cheile Carașului je situován do středu Banátského pohoří. Kvůli příkrým soutěskám a propastem jsou tu turistické trasy o cosi náročnější. Za zmínku určitě stojí jeskyně Comarnic, kterou je tu možné navštívit.
Autor: Petr Vodička, Wikipedia, Creative Commons
Pohoří Rodna se nachází na severu Rumunska, je součástí Východních Karpat. Na horských úbočích tu můžete zavadit i o medvěda. Kromě nich se tu nachází šestatřicet jezer. Lala Mare je největším z nich. V jižní části Rodny leží další lákadlo, nejhlubší jeskynní systém Rumunska s názvem Tausoarelor.
Autor: Profimedia.cz
Národní park Domogled-Valea Cernei je s rozlohou 612 kilometrů čtverečních druhým největším v Rumunsku. Patří k oblasti Jižních Karpat, jeho území se upíná k povodí řeky Cerna. Pokud vás lákají horské štíty, krasové závrty, vápencové výchozy, jeskyně a vodopády, míříte sem správně.
Autor: Flori & Nicu Farcaș, Creative Commons
Národní park Buila-Vânturarița je rozlohou necelých dvaačtyřiceti kilometrů čtverečních nejmenším národním parkem v Rumunsku. Jeho jádro tvoří čtrnáct kilometrů dlouhý vápencový hřeben, plný soutěsek, dolin a jeskyní. Místa jsou to nelehce dostupná.
Autor: Profimedia.cz
Národní park Cheile Bicazului-Hășmaș je známý především díky vápencovým skalám, tyčícím se do výšek více než tří set metrů nad úzkým průsmykem Cheile Bicazuluipass. K zastavení vybízí i Lacul Rosu, Červené jezero. Vzniklo v roce 1837 po velkém přírodním sesuvu.
Autor: Profimedia.cz
Vlci, rysi, medvědi ale též třeba sup bělohlavý. Národní park Munții Măcinului, ležící na jihozvýchodě Rumunska, je skutečně divočinou. Măcinské hory jsou rovněž nejstarším geologickým útvarem v zemi. Jejich severovýchodní svahy klesají až k Dunaji, který tu tvoří hranici s Ukrajinou.
Autor: Profimedia.cz
Mezi Vâlcanskými a Parângskými horami se prodírá řeka Jiu, doslova se do nich zařezává. A její hluboká soutěska mezi vápencovými svahy utváří jádro národního parku Defileul Jiului. Oblast je zajímavá nejen přírodou, ale i svou historií, v níž rezonují zmínky o českém zasídlení.
Autor: Nicu Farcaș , Creative Commons
Retezat, coby součást Jižních Karpat, je vůbec prvním vyhlášeným rumunským národním parkem. Jeho mimořádnost se pojí s ledovcovými jezery, včetně toho největšího. Bucura má rozlohou 8,9 hektarů a vyšplhat se za ním musíte do nadmořské výšky 2 030 metrů nad mořem.
Autor: Profimedia.cz
O pohoří Ceahlău se hovoří jako rumunském Olympu. Je tvořeno převážně vápenci a slepenci, které zde daly vzniknout monumentálním skalním útvarům a inspirovaly ke vzniku Národního parku Masivul Ceahlău. Určitě vás tu zaujme i vodopád Duruitoarea a přehradní jezero Bicaz.
Autor: xulescu_g, Creative Commons
Národní park Cheile Nerei-Beușnița letos slaví pětadvacetiny. Mládí mu na důstojnosti neubírá, jeho nejatraktivnější lokality – soutěsky na řece Nera a vodopády na říčce Beu – připomínají svou divokou krásou spíše exotické destinace z jiných kontinentů. A potěší, že se tu místy domluvíte česky.
Autor: Profimedia.cz
Rozkládá se na soutoku řek Olt a Lotru, které ho rozdělují mezi tři různá pohoří. Národní park Cozia kvůli tomu dosahuje nebývale vysoké míry biodiverzity, bohatství druhů živočichů a lišejníků. Jen pozor, pokud nemáte rádi plazy. Nežije jich tu zrovna málo.
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Creative Commons
Kde v pevninské Evropě hledat opravdu pořádnou sopečnou kalderu? Munții Calimani s desetikilometrovým kráterem na východě Karpat připomíná, že tato část pohoří je vulkanického původu. Národní park Călimani chrání nejen ji, ale také vzácné druhy rostlin.
Autor: Pear Blossom, Creative Commons
