zavřít
1 / 24
náhledy
Členité a nespojité území, které je spíš o jednotlivých přírodních rezervacích a chráněných pamětihodnostech, než o uceleném Magurském národním parku. Jsou tu louky, lesy, pastviny, vodopády, skály i rašeliniště. Ten zdánlivý chaos ale vykresluje i nebývalou pestrost zážitků.
Autor: Profimedia.cz
Polský Krkonošský národní park asi nepřekvapí. Ani to, že jeho vrcholem je „naše“ Sněžka. Na polské straně ovšem leží více rašelinišť, nachází se tu nádherné vodopády (například sedmadvacet metrů vysoká Kamieńczyka) a celé to propojuje 112 kilometrů značených turistických tras.
Autor: Profimedia.cz
Velkopolský národní park je mnohem menší, než by se podle názvu dalo čekat. Má 80 kilometrů čtverečních. Zato je doslova našlapán osmnácti rezervacemi a přísně chráněnými územími, které propojují pěší trasy.
Autor: Nostrix, Creative Commons
Kdo zažil Tatry na Slovensku, toho už polský Tatranský národní park masivy a dolinami vyloženě nepřekvapí. Ale potěší. Na chráněném území je nejpozoruhodnější asi to, že jej Poláci „zakládali“ už od roku 1925, než se jim to v roce 1954 konečně podařilo.
Autor: Albin Marciniak, Creative Commons
Národní park Ústí Warty leží v Lubušském vojvodství, u hranic s Německem, na dolním toku Warty. Řeka dělí park do dvou částí: jižní část nese sezonní jezera, jejich výška hladina kolísá až o čtyři metry, severní je o říčních kanálech a také o cyklostezkách.
Autor: Jakub Hałun, Creative Commons
Bieszczadský národní park leží v západních Bukovanských vrších, zahrnuje velkou část Vysokých Bieszczad. Na jeho území se nachází také nejjižnější bod Polska a na hranici s Ukrajinou pak 1 028 metrů vysoký vrchol Opołonek. Při cestách přes údolí je možno zahlédnout pozůstatky vysídlených osad.
Autor: SkyMaja, Creative Commons
Nejmenší, skoro až kapesní národní park Polska, je ten Ojcowský. Leží v krakovském okrese, a má jen 21,46 kilometrů čtverečních. Kromě vápencových útesů (například Herkulova kyje) se tu nachází čtyři stovky jeskyní. Proto je symbolem chráněného území netopýr.
Autor: Profimedia.cz
Je libo trochu svěžího mořského vánku? Pak vám skvěle poslouží Wolinský národní park. Nachází v Západopomořanském vojvodství na ostrově Wolin, mezi Štětínským zálivem a Baltským mořem
Autor: Shoovareck, Creative Commons
Nejvyšší vrchol tu dosahuje jen 115 metrů, ale nebojte, Sloviňský národní park to kompenzuje blízkostí moře. Typickým krajinným prvkem jsou tu pohyblivé písečné duny a také spousta jezer. Přes park protéká sedm řek, největší z nich jsou Łeba a Łupawa.
Autor: Tony Jones, Creative Commons
Roku 1920 byla založena v Svatokřížských horách na Chelmové hoře první polská rezervace. A z ní pak vzniknul národní park. Jeho hlavní přírodní senzací je považováno kamenné moře pod Lysicí, ale lidé sem míří spíš kvůli nenáročným túrám a benediktýnskému klášteru, který vznikl ve 12. století.
Autor: Jakub Hałun, Creative Commons
Hovoří se o něm jako o posledním pralese Evropy. Právě takové porosty v bažinatých nížinách kdysi pokrývaly celý kontinent. Nejstarší polský národní park, Bělověžský, založený roku 1947, je bilaterální. Navazuje na Bělorusko. Hraniční sektor je teď ale nepřístupný.
Autor: Jacek Karczmarz, Creative Commons
Nejen rozsáhlé bukové porosty a sluncem prohřáté doubravy, ale také meandrující divoké řeky Drawa a Płociczna. Výprava do Drawenského národního parku je příslibem mnoha zážitků. A kdo nefandí řekám, může se zastavit na březích jezer Czarne či Ostrowiec.
Autor: NH2501, Creative Commons
Poleský národní park s rozlohou 97,62 kilometrů čtverečních leží na východě Polska. Ale vypadá, jako by v Evropě ležel mnohem severněji. To proto, že jeho území má ráz blízký spíše tundře. Rovinatá krajina s jezery tu připomíná poslední zalednění.
Autor: Volodymyr D-k, Creative Commons
Staleté stromy, poloniny a polany, skaliska a potoky, mile ztracené v mapách. A také nejstarší sakrální památka regionu, Bulandowa kaple. Gorczaňský národní park, překrývající masivy Turbacz a Gorec, je o něco divočejší verzí našich Beskyd. Určitě stojí za to.
Autor: Jerzy Opioła, Creative Commons
Tucholské bory, které mají ve znaku tetřeva hlušce, patří k mladším národním parkům Polska. Vznikly v roce 1996 na ploše sedmačtyřiceti kilometrů čtverečních. Najdete tu jednadvacet jezer (sedm z nich je propojených). Včetně toho největšího a nejhlubšího, Ostrowite.
Autor: Tomasz Przezdziecki, Creative Commons
Pokrývá části Mazurské plošiny a Augustovského pralesa, klikatí se jím řeka Czarna Hańcza a jeho krajinu překrývá dvaačtyřicet jezer. Podle toho největšího z nich se také Wigerský národní park jmenuje. Lákat vás může 190 kilometry turistických tras.
Autor: ČTK
Bažiny a písečné duny, borové lesy a louky. A též bobři a losi. Je to nevšední kombinace zážitků, kterou Kampinoský národní park, druhý největší v Polsku, skvěle propojuje cyklostezkami a pěšími trasami. Leží na soutoku Visly a Narewu, nedaleko Varšavy. Proto je dobře dostupný.
Autor: Wojsyl, Creative Commons
Že to k němu nemáme daleko, a při návštěvě snadno vybavíte i zastávku na Slovensku, se počítá k výhodám národního parku Babia Góra. Sousedí totiž s CHKO Horná Orava. Kromě toho se masiv Babie může pochlubit sítí naučných stezek a vrcholem Diablaku, sahajícím 1 725 metrů nad moře.
Autor: Jakub Hałun, Creative Commons
Také Biebrzanský národní park, ležící na severovýchodě Polska, to má blízko k Bělorusku. Osu chráněného území tu vytváří řeka Biebrza, obklopená zalesněnými mokřady a močály. S rozlohou 592 kilometrů čtverečních je největším národním parkem Polska.
Autor: Profimedia.cz
Zvláštností národního parku Narwiański je, že tu rozlehlou údolní nivu vytváří několik koryt jedné a té samé řeky, Narew. Hlavní a vedlejší proudy, slepá ramena, tišiny i zátočiny tu dávají vzniknout skutečně nevšednímu území.
Autor: Profimedia.cz
Roztoczanský národní park chrání nejcennější části vysočiny Roztocze, údolí horního toku Wieprz. Nese v sobě unikátní stromové formace s více než čtyřmi stovkami chráněných letitých stromů a též padesátimetrových jedlí. Těch nejvyšších v Polsku.
Autor: Profimedia.cz
Polsko, to není jen baltská riviéra na pobřeží. K tamním krásám patří i třiadvacítka národních parků, která patřila po dlouhá léta k neprávem opomíjeným cílům českých turistů. Dnes v nich nachází to, co jim u chráněných území Česka schází. Klid a přírodu bez lidí. Vše jen kousek za našimi hranicemi.
Autor: Getty Images
Od CHKO Broumovsko je dělí jen hraniční kameny. Proč je překročit? Národní park Stolové hory kromě skalních útvarů i dvojici devítistovkových vrcholků (Skalniak a Szczeliniec Wielki) nabízí i trojici chvalně proslulých lázní. A skanzen horské architektury ve vsi Pstrążna.
Autor: Pudelek, Creative Commons
Pětatřicet kilometrů turistických tras, vyhlídka na Třech korunách a Sokolici, zřícenina hradu Czorsztyn a zámek Niedzica. Taky řeka Dunajec a ta přírodně nejhodnotnější území Pienin. Při slovenských hranicích ležící Pieninský národní park má co nabídnout.
Autor: Aneta Pawska, Creative Commons
