

Albánie není tak učesaná a upravená jako jiné země Evropy, svou divokostí překonává i ostatní balkánské státy. Její národní parky podle toho vypadají. Pokud se ovšem nebojíte trochy nepohodlí a chcete na cestě zažít i dobrodružství, zdejší nespoutaná příroda vás svými nepředstíranými krásami naprosto uhrane.
Autor: Getty Images
Pokud hledáte to, co by se dalo označit za pravý albánský venkov, poslouží vám nejlépe Národní park Drenova Fir. Leží v jihovýchodní části Albánie, je pokrytý jedlovými lesy a skalními útvary. A malebnými vesničkami, na které snad čas úplně zapomněl.
Autor: Albinfo, Creative Commons
Jmenuje se Prespa, ale lidé z okolí tento národní park nazývají spíš Balkánský. Leží u makedonsko-řecké hranice, a s rozlohou 277,5 kilometrů čtverečních je největší v Albánii. Ve světě je proslulý jezerem Prespana a jeskyní Treni, známé svými prastarými malbami.
Autor: Kikitrajcevski, Creative Commons
Hora Dajti je jen o deset metrů vyšší, než naše Sněžka. Na albánské poměry je výškou spíše průměrná, ale zaujme stejnojmenným národním parkem ve svém okolí. Kvůli blízkosti Tirany je silněji turisticky orientován, ale to na kráse jezeru Bovilla neubírá.
Autor: Liridon, Creative Commons
Poloostrov Ksamil odděluje Jónské moře od Butrintského jezera. Na jeho jihovýchodním výběžku pak narazíte na Národní park Butrint, který je zapsán i do UNESCO. Na svých 86 kilometrech čtverečních nese to největší albánské archeologické naleziště a četné mokřady.
Autor: Z thomas, Creative Commons
Mokřady, písečné duny i borové lesy. To všechno lemuje pobřeží střední Albánie a je charakteristické pro národní park Divjakë-Karavasta. Při návštěvě určitě nevynechejte Karavastskou lagunu. Tady, na dohled Jadranu, se mísí slaná voda se sladkou.
Autor: Julien Seguinot, Creative Commons
Řeka Osum, kaňon Osum. Mohlo by se zdát, že s originalitou místopisných názvů mají v horském národním parku Tomorr potíže. Cesty sem ale litovat nebudete. Jak se zde říká, pohlédnete tu bohu do tváře. Masiv Tomorr je posvátným místem křesťanů i Bektašů.
Autor: malenki, Creative Commons
Jak vypadají ideální podmínky pro správu národního parku? To vám předvedou v Karaburun-Sazan. Území poloostrova Karaburun je řízenou rezervací, ostrov Sazan je vojenskou zónou. Klid a izolace tu pomáhá přírodě. Pobřeží a dno moře v okolí je poseté vraky lodí.
Autor: Fation Plaku, Creative Commons
Thethi leží na úplném severu, blízko Kosova a Černé Hory, v pohoří Prokletije. To se pyšní přídomkem Albánské Alpy. A právem. Zdejší zelené louky jsou poseté vzácnými orchidejemi. Lokální zajímavostí je vesnička Teth, do níž se uchylovali muži ohrožení krevní mstou.
Autor: Tom.whitehead337, Creative Commons
Čtrnáct ledovcových jezer, to už je slušný důvod k výšlapu do výšek mezi 1500 – 1900 metry nad mořem. Najdete tu i menší pozůstatky ledovců. Národní park Shebenik-Jabllanicë, při hranici se Severní Makedonií, je tím nejchladnějším albánským parkem.
Autor: Liridon, Creative Commons
Národní park Lurë-Dejë pořád ještě splácí daň za éru komunismu, která se do horské krajiny propsala masivním kácením lesů. Nelegální těžba tu prý bohužel probíhá i dnes. Výpravu ke zdejším dvanácti jezerům a louce, poeticky nazvané Pole klisen, si tím pokazit nenechejte.
Autor: malenki, Creative Commons
Albánština je jazyk, který dá zabrat. Než se správně naučíte vyslovovat název parku Bredhi i Hotovës-Dangëlli, je lepší tam zajet osobně. Leží u města Përmet a táhne se podél údolí řeky Vjosy. Místo je nazýváno plícemi Albánie. Najdete zde kaňon Lengarica a též proslulé termální prameny Bënja.
Autor: Iliana Teneva, Creative Commons
Llogara zaujme jedinečnou kombinací velehorského terénu a pobřeží Jónského moře. Národní park leží jižně od města Vlorë, a tvoří ho horské pásmo Mali i Çikes, dosahující do výše dvou tisíc metrů.
Autor: Dori, Creative Commons
Národní park Zall Gjocaj sousedí s národním parkem Lura, což o charakteru území cosi napovídá. Jsou tu alpské louky, ledovcová jezera, dravě bublavé potoky. Také tu rostou stromy staré více než 150 let. Projít se pod jejich korunami je podobné jako odcestovat do minulosti.
Autor: National Park Zall Gjoçaj, Creative Commons
O Albánských Alpách už tu řeč byla. Takže najít v nich údolí Valbona a stejnojmenný národní park, by zase takový problém být neměl. Proč jej ale hledat? Třeba kvůli mohutným skalním stěnám, pramenům, vodopádům a krasovým jevům v mimořádné krajině.
Autor: EllieMin.65, Creative Commons
Ještě tři léta nazpátek byl Qafë Shtama národním parkem. A ačkoliv je v turistických průvodcích mezi takové pořád počítán, je už „jen“ přírodní rezervací. Co za tím stojí? Možná zdejší proslulé minerální prameny. V každé albánské samoobsluze narazíte na značku Qafshtama, která čerpá právě odtud.
Autor: Armejsa Kullolli, Creative Commons