Mormoni v Ovocence
Psal se rok 1879 a Niels Johnson, příslušník Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů neboli Mormon, věděl, že jeho předlouhé putování je u konce. Jedovatě hnědá voda říčky Fremont sice vypadala spíše jako odpadní stoka poblíž továrny, ale hustě zarostlé břehy svědčily o opaku. Johnson s rodinou a několik souputovníků se dali rychle do práce. Tvrdý boj o holé přežití nesl výsledky. Nevelká osada sevřená rudými masívy skal se rozrostala. Populace však nikdy nečítala více jak deset rodin. Přibyla nevelká dřevěná škola - v neděli využívána coby primitivní kostelík.
Vyprahlá půda se brzy poddala nezlomné vitalitě farmařů. Břehy Fremontu, která se ukázala být klíčem k prosperitě, záhy zdobila bohatá alej ovocných stromů. Náhodní návštěvníci osady, které v té době neřekl nikdo jinak než Junction - Křižovatka, žasli. Hrušky, jablka, proskve a švestky v srdci polopouště vypadaly mírně řečeno neobvykle a šířily slávu osady po celém Utahu. Přelom století přinesl zlom. Ovocnářské úspěchy přivedly osadníky k nápadu. Vesnici přejmenují. Žádná Křižovatka, ale od nynějška Fruita - Ovocenka.
Konec pionýrů
Život komunity plynul nerušeně dalších čtyřicet let. Předzvěst změn přinesl až prezident Franklin D. Roosevelt, když v roce 1937 prohlásil 378 čtverečních mil okolí Fruity za národní monument Capitol Reef. Nic zvláštního ochranářské opatření nezpůsobilo, ale "poplašný zvon" mormonských usedlíků lehce zabimbal.
To hlavní přišlo až s poválěčným blahobytem, jenž přivedl Američany k objevu turistiky, masového motorismu a vyhnal je za četnými zázraky americké přírody. V první řadě tedy do národních parků a monumentů. S prvními turisty přibyl do osady i první traktor a nákladní fordka. Civilizace zabušila na vrata. Izolace počala být mladé generaci Fruity na obtíž. Rodina za rodinou opouštěla malebnou Ovocenku. Na konci šedesátých let pak odešel poslední osadník. A s ním i jeden z posledních živoucích důkazů o amerických pionýrech.
Podceňovaný klenot
Nynější národní park Capitol Reef patří bezesporu k nejcennějším přírodním klenotům amerického jihozápadu. Polohou mimo hlavní turistické trasy je Capitol Reef poněkud zastíněn dalšími dvěma slavnými utažskými parky - Bryce Kaňonem a Zionem. To ovšem není na škodu, neboť zatímco v hlavní letní sezóně není v Brycu k hnutí, Capitol Reef zeje prázdnotou.
Ovoce pro každého
Ovocné sady Fruity jsou stále na svém místě. Nyní pečlivě udržovány pod dohledem Národní parkové služby, která v místě bývalé osady zbudovala návštěvnické centrum a zrekonstrovala nevelký skanzen několika původních stavení. Milým překvapením je, že stromy nejsou obehnány ostnatým drátem a ovoce si může natrhat kdokoli beze strachu, že ničí vzácné antikvy.
Pohnutá historie mormonských osadníků není pochopitelně jediným důvodem návštěvy parku. Hlavním tahákem jsou desítky mil tras divokou přírodou, které vábí k toulkám po rozervaných skalních masívech a několikadenním průzkumům nekonečně odloučených kaňonů...
Ubytování:
- solidní kemp za nízký poplatek přímo ve Fruitě
- za vynikající příležitost k přespání považuji kempy ve státních parcích Escalante a Anasazi nějakých 40 mil západně od Capitol Reef na silnici číslo 12
Další informace, rady na cestu či reportáže z amerického kontinentu si můžete přečíst na autorových soukromých stránkách.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
