Člověk neznalý místních poměrů nakoupí za mnohonásobek toho, za kolik by nakoupil zkušený nákupčí. Pokud se tedy chystáte do Turecka, bude se vám hodit několik pravidel, která uplatníte, když budete smlouvat o ceně.
Na smlouvání neexistuje manuál. Musíte si ale uvědomit, že prodavači mají talent najít jakoukoliv vaši slabinu a hrát na ni. Takže to chce obrnit se pevnými nervy a hurá na nákupy.
První rada zní: nevypadejte "draze"
Než půjdete na bazar či nakupovat k nějaké památce, přemýšlejte chvíli o tom, jak zrovna vypadáte. Máte drahé hodinky, zlatý řetízek či luxusní oblečení? Ceny pro vás budou několikrát vyšší. Vypadáte jako průměrný turista? Dostanete turistické ceny, což je pořád hodně.
A co když vypadáte jako někdo, kdo se tváří, že má ještě méně peněz než prodavač? Tak to pro vás ceny začínají být na snesitelné úrovni. Od této sumy se smlouvá. Takže pravidlo první, nevypadejte "draze".
Druhá rada: co nechcete, na to nesahejte
Nesahejte na to, co si nechcete koupit, a neptejte se ani na cenu. Samozřejmě, že i z toho se dá "vymluvit", ale nepatří to mezi nejlehčí úkoly. Proto pokud něco nechcete, neptejte se a neberte to do rukou.
Třetí rada: navrhněte o půlku méně, než jste ochotni zaplatit
Pokud něco budete kupovat a nebude se vám zdát cena, nesnažte se tvářit, že toužíte právě po téhle věci. Prodavač pak bude vědět, že o danou věc opravdu stojíte, a cenu bude držet.
Pokud pak navrhnete nějakou cenu, buďte si vědomi toho, že cena, kterou jste řekli, je ta nejnižší, za kterou danou věc dostanete. Navrhujte tedy minimálně o půlku méně, než jste ochotni zaplatit. Smlouvá se tak lépe.
Vy chcete, aby prodavač cenu snižoval, on, abyste ji vy zvyšovali. Jednoduché předpoklady. Pokud i vy půjdete najednou s cenou níž, nebude to fér. Vámi stanovená nejnižší cena je jednou nejnižší, menší už nebude.
Čtvrtá rada: fráze pouštějte z hlavy
"Mám tři děti, umírá mi rodina", "Vy jste skvělý obchodník", "Cena extra pro vás". To jsou jen fráze. Nereagujte na ně vůbec, či s vtipem. Obchodník se vám snaží vlichotit do přízně, ale vězte, že to dělá s vidinou výdělku.
Obzvláště lichocení na téma "skvělý obchodník" mnoha turistům vleze do hlavy. Buďte jiní. Nenechte si tuhle frázi vnutit. Buďte si jistí, že ve chvíli, kdy si myslíte, jak jste neudělali výborný obchod, si obchodník myslí, jak jste naivní, že jste tuhle hloupost koupili za tolik.
Pátá rada: nikam nespěchejte
Nespěchejte, obchodník má čas a těží z toho, že spěcháte. Udělejte si pohodlí, nechte se pozvat na čaj a pěkně prodiskutujte ceny.
Čas je mocná veličina a osobní kontakt dobrým začátkem pro dobrý obchod. Nechte se vtáhnout do hovoru a buďte připraveni na malá intermezza o ceně. Nenechejte se nachytat.
Kdy je cena dobrá?Pokud smluvíte o dvě třetiny původní ceny, jste skutečně úspěšní. Nicméně to vyžaduje používat na obchodníky jejich vlastní zbraně: "... jsem chudý obchodník – já jsem chudý student (turista)...". Slovíčkaření zabírá. Ve chvíli, kdy jste jen kousek od vaší vysněné ceny, stojí za to riskovat. Pokud prodavač nechce slevit, zkuste naznačit odchod. Zastaví vás? To je úspěch a můžete se dál bavit o cenách.
Jde se zeptat majitele obchodu na to, jestli vám může výrobek prodat za vaši cenu? I to je většinou náznak úspěchu, zřejmě jste se dostali na skutečnou cenu výrobku. Zdá se vám pořád vysoká? Odejděte, o dva pulty dál mají jistě to samé, zkuste na ně stejný postup s tím, že pán vedle za to chtěl tolik a tolik. Dají vám lepší cenu? Neváhejte a berte. Stejnou? Berte také, znamená to, že níž už to skutečně nepůjde a výrobek opravdu má tuto hodnotu. A zlaté pravidlo nakonec. Usmívejte se, nebuďte nervózní a nesví. Smlouvání je v Turecku normální, usmlouvat se dá cokoliv, co nemá na sobě cenovku. Často ale usmlouváte i to, co cenovku má. Smlouvat se nedá snad jen v supermarketech a restauracích.
|
