V Náhorním Karabachu probíhaly na podzim loňského roku nejsilnější boje od uzavření příměří v roce 1994. Oficiálně proti sobě bojovala Arménie a Ázerbájdžán, ve sporu se však angažovaly i ostatní země, například Rusko, Turecko, Írán nebo Izrael. Přečtěte si: Nejde o náboženský, ale politický konflikt, říká expert o Náhorním Karabachu.
Pokud se oprostíme od emocí, možná postupně připustíme, že problematika vztahů těchto zemí není tak jednoznačná, jak se na první pohled zdá. Obě strany mají svůj díl objektivních argumentů. Nám v našem článku nejde o politický komentář, nýbrž čistě o politickou geografii. A ta do komplikované situace přinese ještě větší chaos. Postačí k němu podrobnější studium map a trocha práce s internetem.
Oba státy sdílí daleko více sporných oblastí než známý a mediálně protežovaný Náhorní Karabach. Druhé jablko sváru představuje bizarní soustava enkláv a exkláv. Jde o malá území státu, která jsou zcela obklopená státem jiným. Z pohledu mateřské země se takové oddělené území nazývá exkláva, stát, jehož teritorium je tímto způsobem postiženo, jej zase označuje jako enklávu.
Podobná teritoria existují po celém světě, pokud se o nich chcete dozvědět více informací, nahlédněte do tohoto článku.
Politická mapa oblasti, včetně všech čtyř enkláv / exkláv uvedených v článku, bez zakresleného Náhorního Karabachu.
Vraťme se k obklopeným územím Arménie a Ázerbájdžánu. Mimo kompaktní území Ázerbájdžánu leží jeho známá exkláva s Nachičevanskou autonomní republikou. Tu však nyní ponechme stranou. Ázerbájdžán vlastní na území Arménie ještě další tři exklávy, Arménii patří jedna exkláva v Ázerbájdžánu. Všechny se dají dobře dohledat v internetových mapách. Při přiblížení mapy sice linka hranice zbrkle kreslí nepochopitelné ostrůvky v celistvém teritoriu druhého státu, kupodivu však mapy hovoří správně.
Ve stínu války o Karabach
I když se tyto enklávy a exklávy nacházejí dostatečně daleko od Náhorního Karabachu, tamní konflikt do nich přesto tragicky zasáhl. Na počátku devadesátých let minulého století je během první války o Náhorní Karabach většinou obsadila vojska státu, na jehož území se enkláva nacházela. Srážky i boje doprovázely masakry civilistů. Hned poté proběhlo etnické čištění, kterého se dopouštěly obě strany. Počet dotčených civilistů se pohyboval v řádu tisíců.
De facto tyto enklávy zanikly. De iure však stále existují a jsou považovány za okupovaná území. Obě země je uvádějí ve svém administrativním členění. A právě po loňské válce opět nenápadně vstoupily na scénu, staly se předmětem jednání a dají se očekávat změny stavu. Z našeho vzdáleného pohledu jde o „pár“ vesnic kdesi daleko na Kavkaze, původní starousedlíci z těchto oblastí i jejich potomci však stále žijí a považují je za svůj domov.
Přehrada v exklávě Arcvašen / Baškend
Vystopovat přesně dobu a příčiny vzniku soustavy enkláv a exkláv je složité. První světová válka, obě ruské revoluce a následná občanská válka přinesly Kavkazu dramatické chvíle. Spontánně se tu rodily různé státní útvary, mnohé se dočkaly jepičího života, jiné pár let vydržely.
Úpravy vnitřních hranic, přesuny území i postavení republik a územněsprávních jednotek pokračovaly i po vítězství sovětské moci. Indicie naznačují, že právě tyto revize stály u vzniku pozdějšího neobvyklého stavu. I když mohly být ve dvacátých a třicátých letech minulého století vedeny úmysly stabilizovat oblast, ve finále došlo k opaku.
Prstem po mapě podél hranice
Všechna kritická místa si vezmeme hezky popořadě. Jižně od trojmezí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu se u arménského městečka Voskepar nalézá enkláva Yuxari Əskipara / Verin Voskepar ( Horní Əskipara / Horní Voskepar). Vesnice vznikla koncem předminulého století, kdy se sem přistěhovali obyvatelé ze vsí Salahli a Aşağı Əskipara (Dolní Əskipara). Ta první se nalézá hlouběji v Ázerbájdžánu, druhou prochází standardní hranice.
Arménská vesnice Voskepar. Ázerbájdžánská exkláva Juchary Askipara/ Verin Voskepar se ukrývá o něco výše v údolí pod horami.
Podle arménských zdrojů Yuxari Əskipara / Verin Voskepar existovala už dříve a prvotně ji obývali Arméni. Před válkou byla exkláva národnostně homogenní a žili tam Ázerbájdžánci, kteří se nábožensky dělili na šíity a sunnity. Počátkem roku 1990 se okolo republikové hranice, která se nachází kousek od enklávy, rozhořely ozbrojené incidenty. Vzápětí došlo k masakru v ázerbájdžánské vesnici Bağanis Ayrim. I ona se nachází kousek od enklávy za hranicí. V létě arménské síly zaútočily na enklávu. Regulérní bitvu ukončila až za pomoci těžkých zbraní Sovětská armáda. Nakonec Arméni enklávu obsadili a obyvatele vyhnali. Před poslední válkou zůstávala pod okupační kontrolou Arménie.
Trosky mezi horami
Satelitní snímky tady ukazují půvabné horské údolí, kde lze v odlesněných partiích perfektně spatřit terénní nerovnosti se zbytky obydlí. Občas se při hledání podkladů narazí i na snímky zbytků středověké pevnosti. Dále už informační chaos vládne na všech frontách: naše mutace Wikipedie uvádí statistické ázerbájdžánské údaje sčítání obyvatel. Zřejmě jde o samosprávu řízenou v exilu. Kde není žádný dům, tam těžko bude žít šest stovek lidí.
Současně jsou k obci mylně přiřazovány snímky malebného arménského kostela Svaté Bohorodičky, jehož historie se začala psát už v šestém století našeho letopočtu. Tato svatyně patří do blízké vesnice Aşağı Əskipara (Dolní Əskipara), která je momentálně zničená a pustá, protože ji obývali Ázerbájdžánci. Většina její bývalé zástavby už patří k Ázerbájdžánu, po první válce o Karabach ji dlouhodobě držela Arménie.
Když hranice zešílí. Výlety do míst v Evropě, kde mapy kouzlí obrazce |
O necelých patnáct kilometrů dále k jihovýchodu se ukrývá další exkláva Ázerbájdžánu uvnitř Arménie. A to dvojice sousedních vesnic Sofulu a Barxudarli. Opět ze satelitního přiblížení lze perfektně podle členění terénu vysledovat místa obou zničených vesnic.
Do enklávy zčásti zasahují dvě evidentně obydlená arménská sídla – Azatamut a Kayan. Jejich moderní historie je stejná. Na jaře roku 1992 obě vesnice po intenzivních čtyřdenních bojích obsadila Arménie. Podle nynější trojstranné dohody, která ukončila loňskou válku o Karabach, by Sofulu a Barxudarli měly být vráceny Ázerbájdžánu, stejně jako další sporná místa rajónu Qazax.
Jiné místo, shodný osud
Teď se přesuneme do Ázerbájdžánu, respektive do arménské exklávy Arcvašen / Başkənd. Ta se rovněž rozprostírá kousek od standardních hranic, a to západně od ázerbájdžánského města Gjandža.
Přehrada v exklávě Arcvašen / Baškend
Vesnici založili Arméni v půli devatenáctého století. Později se proslavila tkaním koberců. Nejvyšší počet obyvatel se pohyboval kolem čtyř tisíc. Na počátku sovětské éry Arcvašen / Başkənd nebyl exklávou, spadal plně pod území Socialistické sovětské republiky Arménie, která se roku 1922 stala součástí sloučené Zakavkazské socialistické federativní sovětské republiky.
Podle sovětské ústavy byla roku 1936 Zakavkazská socialistická federativní sovětská republika rozpuštěna a rozdělena na Arménskou, Gruzínskou a Ázerbájdžánskou sovětskou socialistickou republiku. Tehdy se při následném vypořádání pozemků ocitnul Arcvašen mimo mateřskou Arménii a stal se její exklávou. Jiné zdroje kladou její vznik už do roku 1930, kdy v Zakavkazsku probíhaly změny administrativních hranic a vlastnické úpravy parcel. Pokud stále zatím vše perfektně chápete a máte v problematice Kavkazu jasněji, tak jste fakt dobří a smekám klobouček.
I zde vše pokračovalo jako přes kopírák. Během první války o Náhorní Karabach se tu Arméni opevnili a pokusili se exklávu propojit s Arménií. Nejtvrdší boje vypukly v létě roku 1992. Tentokrát z nich vítězně vyšel Ázerbájdžán a enklávu obsadil. Vesnici potkal shodný osud: obyvatelstvo bylo vyhnáno. Encyklopedie hovoří o tom, že se Arcvašen pyšnil dvěma kostely. První patřil k historickým památkám, pocházel z počátku 17. století.
Osud svatyní zůstává neznámý. Jeden snímek na mapách Googlu ukazuje mezi nízkými rozvalinami domů dominantní ruinu, co připomíná kostel. Přibližně k pahorku nad říčkou, kde terén naznačuje budovu, jsou zase přiřazeny dva zcela rozdílné záběry opravených arménských kostelů. Na sto procent jde o omyl a chybné označení polohy.
Dva lány pole
Zatímco předešlá místa leží relativně blízko sebe, nyní odskočíme úplně na jih – do regionu, kde se poblíž stýká Turecko, Írán, Arménie i Ázerbájdžán. Konkrétně zamíříme ke známé Nachičevanské enklávě. Tady z arménského sídla Jerasch vede k severovýchodu mezinárodní silnice E 117. A cestou prochází malou ázerbájdžánskou exklávou Kərki. Ta administrativně spadá pod Nachičevan.
Kerki / Tigranašen. Stejný pohled, jen jiné roční období.
Název vesnice naznačuje souvislost se stejnojmenným kmenem Kumánů, který se zde usadil ve středověku. Průběh bouřlivých událostí devadesátých let je zbytečné znovu opisovat, výsledek byl shodný. Obyvatelé odtud uprchli do nachičevanské enklávy, kde si postavili vesnici Yeni (Nové) Kərki. Původní obec kupodivu nebyla zničena, nýbrž osídlena Armény, kteří tehdy naopak utekli z Ázerbájdžánu. Teď se jmenuje Tigranašen.
Ruský list Kommersant do svého seznamu enkláv a exkláv zařadil ještě ázerbájdžánskou exklávu Yaradullu. Dokonce ji umístil mezi deset nejmenších na světě. Mapa ale hovoří jinak a ukazuje dědinu, kterou protíná hranice. Přitom pár evidentně obydlených domů a obhospodařovaných zahrad by se již mělo oficiálně rozprostírat v Arménii.
Když se krájí Evropa. Smutné výlety do měst, která rozdělila hranice |
Yaradullu tedy připomíná sídlo rozdělené hranicí. Avšak jiný zdroj informaci Kommersantu potvrzuje a rozšiřuje: dvě bezejmenné zemědělské parcely na arménské straně Ázerbájdžán považuje za svoji exklávu. Na satelitním snímku je exkláva překvapivě hezky identifikovatelná. Těžko posoudit, jestli náhodou či záměrně. Osobně se kloním k náhodě.
Najdete ji po zadání souřadnic 41°00′51.8″N45°26′12.2″E. Kontroluje ji Ázerbájdžán a tím pádem zase okupuje kus arménského území, kde se tyčí domky rozdělené ázerbájdžánské vesnice.
Virtuální toulkyPoznávací výlet do Yuxari Əskipara / Verin Voskepar lze uskutečnit alespoň prostřednictvím internetu. Po geograficko-politickém úvodu spatříte pamětihodnosti i přírodu v článku na tomto ázerbájdžánském odkazu. Naopak realitu obcí všech popsaných enkláv (s výjimkou znovuosídlené Kərki / Tigranašen) nejvěrněji zobecňují snímky obce Arcvašen / Başkənd zde. |
