Po přistání v Bastii, kam míří trajekty z většiny italských přístavů, budete ihned pohlceni kouzlem ostrovního života.
Čilý ruch tohoto přístavního města však ostře kontrastuje s poklidným životem horských vesnic a městeček - vydejme se například přímo do srdce Korsiky. Silnice z Bastie do Corte vede nejprve podél pobřeží, ale hned po několika kilometrech se ostře stáčí do vnitrozemí. Zde nejprve sleduje divokou řeku Golo a ypoté se přimyká k železniční úzkorozchodné trati, projektované Eiffelem, která spojuje dvě největší města ostrova Bastii a Ajaccio. Město Corte leží přímo pod skalnatými štíty hor a už z dálky jej poznáme podle typické janovské věže, vystavené na pahorku nad městem.
Corte bývalo v letech 1755-69, kdy probíhala takzvaná korsická osvobozenecká válka, tajným hlavním městem Korsiky. Hlavní postavou té doby byl Pascal Paoli, jehož sochu můžeme spatřit na náměstí. Určitě si ale nenechte ujít procházku úzkými uličkami, které vás zavedou na vyhlídkovou věž nad městem. Západním směrem je možné spatřit otevírající se soutěsku řeky Restonica, podél níž vede třináctikilometrová, neuvěřitelně úzká a prudká silnička, končící na parkovišti u horských salaší Bergerie di Grotelle. Po prohlídce salaší můžete pokračovat pěšky po stoupající stezce k horským jezerům Mello a Capitello, kde se ještě v červenci nacházejí zbytky sněhu - teplotní rozdíl oproti Corte může být až dvacet stupňů.
Z Corte se pak můžete vydat napříč hlavním horským hřebenem směrem k západnímu pobřeží, do města Porto. Ve stoupání do sedla budete projíždět největším lesem Korsiky, převážně tvořeném korsickou varietou borovice černé. Jedná se o mohutné stromy, až padesát metrů vysoké, s dlouhými jehlicemi a velkými šiškami. Hřeben hor překonává silnice ve 1477 metrů vysokém sedle Col de Verghio, které je nejvyšším silničním bodem Korsiky.
V závěru pětatřicetikilometrového klesání do Porta se silnice těsně přimyká ke skalám a proplétá se nad místy až 600 metrů hlubokým kaňonem Spellunca. Do kaňonu je možné se dostat po silnici z vesnice Ota, pěší stezka začíná u mostu přes řeku a vede podél dravého potoka se spoustou tůněk lákajících ke koupání.
Porto patří bezesporu mezi nejmalebnější korsické přístavy. Dominantou je strážná věž, vybudovaná v polovině 16. století Janovany, nyní vyhledávaná milovníky romantiky - je z ní nejhezčí pohled na zapadající slunce. Kromě již zmíněného nabízí Porto návštěvníkům další všestranné vyžití: můžete se vydat na kole podél pobřeží a "zakotvit" na jedné z mnoha pláží, můžete se potápět, nebo se vydat na půldenní vyhlídkovou plavbu do mořské rezervace Scandola. Asi sedm kilometrů od Porta směrem na jih narazíte na další unikát: skalní město Calanche. Skály z oranžové žuloy byly působením přírodních živlů přeměněny v bizarní útvary. Skalním městem vede několik vycházkových okruhů, jedna cesta končí na převislé plošině asi 300 metrů nad mořem.
Dále na jih podél divokého západního pobřeží narazíte na největší korsické město Ajaccio. Kromě toho že se zde narodil Napoleon, je město zajímavé i množstvím kaváren a hospůdek, které nabízejí vynikající středomořskou kuchyni, včetně mořských lahůdek. Pokud ale chcete okusit něco opravdu místního, doporučuje se místní vepřové - prasata totiž na Korsice žijí polodivoce a díky jejich oblibě v jedlých kaštanech má jejich maso zvláštní kořeněnou chuť.
Pravou perlou Korsiky však není Ajaccio, ale nejjižněji položené Bonifacio. Město Bonifacio bylo postaveno na vápencovém útesu, který vytváří poloostrov a krásný přístav. Takto v izolaci od zbytku ostrova, vypracovalo si Bonifacio vlastní atmosféru, která je více italská, než francouzská. Rozhodně nevynechejte procházku starým městem a přístavem. Nejhezčí pohled na město je ale pouze z moře - vyhlídkové čluny odjíždějí každou chvíli, plavba trvá asi hodinu a stojí padesát franků. Jinou možností je procházka podél útesů, odkud je za dobrého počasí možno spatřit nedalekou Sardinii.
Turisté vracející se z Bonifacia zpět do Bastie, přicházejí o mnohé zážitky, pokud vynechají zajížďku do hor do oblasti Col de Bavella. Po dlouhém stoupání k masivu Ospedale, na jehož vrcholu se otevírá fantastický rozhled, se silnice vnoří do horského lesa. Několik kilometrů za přehradou (zdroj pitné vody) začíná vpravo u silnice asi hodinová vycházka k vodopádu Piscia di Gallo - doslova "čůrající kohoutek". Vodopád ale bývá někdy, zejména v parných letních dnech, vyschlý. Po dalších asi dvaceti kilometrech příjemné cesty se otevírá pohled na vesnici Zonza, za níž je již možné spatřit panorama osmi věží Bavelly - unikátní skalní masiv s mnoha horolezeckými stěnami a turistickými stezkami. Většina cest vychází přímo ze sedla Col de Bavella, ale i když není čas na delší výlet, přesto stojí za to se zde zastavit a obdivovat větrem tvarované koruny korsických borovic. Poslední překvapení však na návštěvníky teprve čeká: po asi devítikilometrovém sjezdu úzkými serpentinami se dostanete k mostu přes potok Polischellu. Zde zaparkujete nebo zamknete kolo, a vydáte se proti proudu potoka. Již po asi deseti minutách dojdete k prvnímu jezírku s vodopádem. Voda je křišťálově čistá a v horkých letních dnech velmi osvěžující. Dříme-li ve vás duše dobrodruha-objevitele, můžete se vydat dále proti proudu potoka a prozkoumat dalších čtrnáct kaskád. Jedná se prakticky o "plaveckou túru", zpestřenou při zdolávání vodopádů lezeckými partiemi, od třetí kaskády výše je však několik náročných míst a tato partie se doporučuje jen velmi zkušeným. Odměnou za úsilí a mokré boty jsou nádherná zastavení v jedinečném koutu Korsiky.
JAK SE TAM DOSTAT:
Doprava na Korsiku vlastním autem je bezproblémová, autobus z Brna a Prahy do Livorna odjíždí jednou týdně, na Korsiku jezdí rovněž řada českých cestovních kanceláří. Trajekty - vyplouvají z italských měst Janov, Livorno, La specia, Piombino, plavba trvá 3,5 hodiny, z Janova osm. Pro turistickou sezónu (červenec - srpen) nutné zarezervovat místo pro automobil. Doprava po Korsice: nejvhodnější je automobil nebo jízdní kolo s horskými převody, veřejná doprava je málo frekventovaná a drahá.
UBYTOVÁNÍ:
V turistických centrech je pestrá nabídka hotelů a privátů a množství velmi kvalitních kempů, stanování "na divoko" je zakázané.
Ceny potravin - asi o deset procent vyšší než na kontinentu. Vhodná mapa na našem trhu je v edici Michelin 1:200 000.
