Přitom stále nějakých padesát a dvě stě metrů nad korytem rozvodněné řeky, bez svodidel a v rozkolíbaném autobuse brousícího neustále prakticky neexistující krajnice, si všichni skutečně užili.
Poslední nocleh v hotelu (všichni so dali sprchu ještě před večeří) na všechny čekal v Chilasu. Dnes je na programu dalších 200 kilometrů po bájné Karakorum Highway - pojedeme asi 10 hodin - a od pozítří už pěšky za nosiči.
Jedno očkování jsme opoměli všichni
Velké debaty a dotazování na všechny strany před odjezdem bylo věnováno poviným, resp. doporučovaným očkováním pro Pákistán. Byl v tom trochu zmatek. Tak například slovutný průvodce Lonely Planet doporučuje jako naprosto nezbytné očkování proti malárii. Naproti tomu neoficiální hlas z ambasády zněl: malárii ne, z toho vám bude akorát špatně od žaludku, ale proti žloutence určitě. Lékař, který původně měl s expediční skupinou tak vyrazit, se zachoval jako ministerstvo obrany a preventivně doporučil všechny vakcinace a navrch i tyfus.
Každý si to přebral po svém. Je pravda, že dohromady máme vakcíny skutečně všechny. Ale to jenom tehdy, když je celá skupina pohromadě - jeden má to a jiný zase ono. Jedno očkování - a veledůležité - nemáme ale bohužel nikdo: proti otravě z autobusu. Dneska jsme v něm seděli 14 hodin...
Styčák je voják
Pákistánská vláda se stará o expedice na svém území o poznání pečlivěji než Nepálci. I styčného důstojníka výpravě přidělili mladého klučinu, který zatím chodil po ledovci Baltoro pouze s třekařema. Expedice jsme jeho první. Rozhodně ale nepůsobí nijak vyjukaně, je klidný, v autobuse se potil stejně jako my a přitom se občas stačil i sympaticky usmát.
Tak jsme si říkali: tentokrát jsme to vyhráli! Spravedlnost existuje. Dosud totiž má Himalaya 8000 zkušenosti vlastně jenom se styčáky - Nepálci a to jsou úplatní a vyděrační lumpové až běda. Jenomže chválíme možná den už před polednem. Náš sympatický styčný důstojník je totiž kapitánem pákistánské armády, u které sloužíuž 6 let a za živého boha nám nechce říct, u jaképak zbraně? Ale začíná možná svítat, protože přátelský Pákistánec s inteligentní tváří se nás ptá: A jaké máte zaměstnání? A co dělá tuhle Josef? A znáte se dlouho? A na co máte diktafon? A víte, že platí nařízení po ukončení výpravy předat úřadům kopie záznamu v kamerách...?
U jaképak zbraně tenhle chlapec asi tak slouží? To bysme opravdu rádi věděli...
 |
