Pokud se vydáte do FFA Musea autem, nemůžete zabloudit. Na kruhovém objezdu v Altenrheinu vás totiž nasměruje Biene Maja, letadlo, které svým čumákem ukazuje směr na letiště, v jehož bezprostřední blízkosti stojí moderní budova. Původně zde bylo jen letecké muzeum, které před pětadvaceti lety založila malá skupina nadšenců. Jenže letadla a tryskáče byly umístěné ve starém hangáru a přidání dalších exponátů nebylo možné. Proto se podnikatel Bernhard Vonier rozhodl, že nechá vystavět nové muzeum.
Vonier lítal deset let jako pilot a od dětství byla jeho koníčkem auta a letadla. Vyrostl mezi historickými vozy Rolls-Royce, protože jeho rodiče měli opravnu těchto britských automobilů a sbírali kousky z let 1920–1930. Později kolekci rozšířili a založili Rolls-Royce muzeum v rakouském Dornbirnu ve spolkové zemi Vorarlberg. Vonier měl tedy k autům blízko a výstavbou vícepodlažního muzea o ploše pět tisíc metrů čtverečních si splnil svůj sen.
Pojízdní staříci
Jakmile otevřete dveře FFA Musea, praští vás do nosu vůně benzínu a motorů. Oči se vám rozlétnou po obrovské hale, kde základ expozice tvoří letouny a helikoptéry z bývalého vybavení švýcarské armády a letadla z britské produkce. Všechny jsou v provozuschopném stavu a lety ve vzduchu s nimi provádí bývalí švýcarští vojenští piloti. Ti zároveň cvičí mladé kolegy na předváděcích letech s historickými stroji.
Německý letecký konstruktér Claude Dornier na letišti v Altenrheinu po první světové válce vyrobil tehdejší největší letadlo na světě Dornier Do X.
Po výstupu do dalších pater se před vámi otevře automobilový svět. Vyleštění krasavci tu stojí vedle sebe a svojí nádherou okouzlují návštěvníky. Nebýt zábran kolem exponátů, určitě by nikdo neodolal a vlezl do vnitřku aut.
Nejstarší vozidla pocházejí z třicátých let minulého století. Jedná se o Rolls-Royce Phantom II a Phantom III, což byl poslední velký předválečný Rolls-Royce a zároveň poslední vůz, na kterém jeho tvůrce Frederik Henry Royce pracoval. Anglický inženýr zemřel ve věku sedmdesáti let, rok předtím, než šel Phantom III do vývoje. Vůz byl velký (délka 550 cm, šířka 195 cm, výška 190 cm) a jeho mohutnost se také odrážela ve výkonu. Při testování v roce 1938 časopisem The English Autocar jeho maximální rychlost dosáhla 140 km/hodinu a zrychlení z 0 na 96 km/hodinu za 16,8 sekundy.
Automobil vlastnili slavní lidé po celé světě a černožlutá varianta si dokonce v roce 1964 zahrála v bondovce Goldfinger se Seanem Connerym. Phantoma III ale ve filmu řídil Auric Goldfinger, boháč s kontakty na zločinecké organizace.
Návštěvníci muzea si mohou objednat jízdu v historickém voze Rolls-Royce nebo v závodním voze ze sedmdesátých minulého století.
Výstavní plocha má pěti tisíc metrů čtverečních.
Další veterán Bentley 4 1/4 přišel na trh v roce 1933 a byl prvním autem, které vzniklo poté, co automobilku z anglického Crewe získal Rolls Royce. Bentley 4 1/4 byl odolný, elegantní, rodinný vůz vybavený čtyřstupňovou manuální převodovkou. Přes tisíc pět set kilogramů vážící automobil měl ocelovou karosérii, robustní motor a stal se oblíbeným cestovním vozem na konci třicátých let.
Britský automobilový průmysl zastupuje v muzeu i značka Jaguar s automobilem Jaguar XK 150. Ten byl veřejnosti poprvé představen v květnu 1957 jako nástupce stárnoucího sportovního modelu XK 140. Hlavní změnou ve vzhledu auta oproti předcházejícím typům řady XK byla rovnější linie na bocích, která společně s širší kapotou propůjčovala vozu modernější vzhled. Přibyly svislé chromované paprsky na širší mřížce chladiče a nové nedělené panoramatické čelní sklo. Jaguar XK 150 s maximální rychlostí 240 km/hodinu byl prvním vozidlem, které bylo standardně vybaveno čtyřmi kotoučovými brzdami.
Zaměstnanci muzea se o veškeré vystavené automobily pečlivě starají, a všechny vozy jsou pojízdné. Návštěvníci si tak mohou objednat jízdu v historickém automobilu Rolls-Royce nebo v závodním voze ze sedmdesátých minulého století. Užijí si také závody s autíčky na autodráze, řízení závodních aut či letadel na simulátoru.
V muzeu probíhají prohlídky s průvodcem, během nichž se účastníci dozvědí zajímavé informace ze světa techniky.
Další prostory FFA Musea pak zabírají sportovní vozy. Mezi nimi je také pravá legenda Jaguar E-type Low Drag. Vyráběl se od roku 1961 dlouhých třináct let v anglickém Coventry. Patří mezi nejslavnější modely značky a zároveň je mnohými odborníky považován za nejkrásnější automobil dvacátého století. Jaguar etype byl postavený přesně podle filozofie automobilového designéra Williama Lyonse. Byl krásný, prostorný, rychlý a na poměry sportovních automobilů raných šedesátých let nebývale ergonomický. Karoserie pak dostala více aerodynamický tvar nazvaný Low Drag.
Mladší vozy reprezentuje americký Ford GT vyráběný v první generaci v letech 2005–2006. Vůz byl původně navržen jako koncept k příležitosti stého výročí automobilky Ford a je duchovním nástupcem závodního speciálu Ford GT40, který čtyřikrát po sobě vyhrál závod 24 hodin Le Mans. Vůz přišel s několika inovativními technologiemi, například s hliníkovými panely karosérie, se speciální závodní palivovou nádrží či s hliníkovo-karbonovým krytem motoru, přičemž jeho maximální rychlost byla 330 km/hodinu. Ford plánoval vyrobit čtyři a půl tisíce vozů. Většinu chtěl prodat na domácím americkém trhu, pouze dvě stě kusů mělo být určeno pro Kanadu a sto pro Evropu. Vizi se však nepodařilo naplnit a výroba skončila se čtyřmi tisíci třiceti osmi vyrobenými vozy.
Historie ožívá
S FFA Museem je také spojený německý designér, umělec a milovník starých aut Bernd Luz. Pro instituci vytvořil sérii Aviation věnovanou milníkům v historii letectví, inženýrům a pilotům, kteří se zapsali do historie (například Antoine de Saint-Exupéry, Charles Lindbergh, Ferdinand von Zeppelin nebo bratři Wrightové).
Živé koláže s akrylovými barvami jsou ilustrovány pomocí emocionální pop-artové technologie. U každé koláže je také QR kód, kde si lze po naskenování chytrým telefonem přečíst další informace ke znázorněným osobám.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
Může se hoditV dosahu letadel FFA Museum se nachází přímo u letiště v Altenrheinu, které bylo postavené v roce 1925. Původně byla travnatá přistávací dráha o délce šesti set metrů používána v letech 1927 až 1933 pro pravidelné lety do Basileje, Mnichova a Innsbrucku. Německý letecký konstruktér Claude Dornier (bývalý poradce Ferdinanda von Zeppelina) na letišti po první světové válce vyrobil tehdejší největší letadlo na světě Dornier Do X a podnikl s ním první lety.  Po druhé světové válce převzal letiště švýcarský podnikatel Claudio Caroni a nechal postavit další přistávací dráhu. Dnes letiště patří Markusovi Kopfovi, který založil leteckou společnost People’s, létající do Vídně, Itálie, Řecka a Španělska. Letiště také slouží pro obchodní lety a soukromá letadla. Zejména během Světového ekonomického fóra v Davosu na něj létají soukromé tryskáče. Výhled na letiště poskytuje venkovní terasa FFA Musea, odkud jsou vidět zaparkovaná letadla, vzletové a přistávací dráhy. Cesta do FFA Musea Do FFA Musea se dostanete autem po dálnici A1, kde odbočíte na sjezdu Appenzellerland/FFA Museum Altenrhein. Další směrovky vás pak navedou na letiště Altenrhein/FFA museum. Další možností je vlak ze St. Gallenu do Rorschachu nebo Rheinecku a následně autobus na letiště Altenrhein. |
