Mike Dorfman na webových stránkách observatoře přiznává, že po několika minutách strávených v orkánu byl opravdu vyčerpaný. „Je to nepopsatelný zážitek. V ten moment si opravdu uvědomujete, že vzduch je vlastně tekutina a ne prázdný prostor.“
I přesto, že stěny observatoře jsou postavené z mohutných 90 cm širokých zdí a její okna jsou slepená ze tří vrstev neprůstřelného skla, bylo burácení větru cítit i uvnitř budovy. „Věž na observatoři v té době vydává zvuky jako letecký motor při přistávání,“ popisuje Dorfman.
