Himálaj vzrušuje naši představivost a neodolatelně vábí horolezce. Opravdu je to ale důvod snažit se tam vylézt?
Až do roku 1856 význam Mt. Everestu nikdo neznal a hora neměla dokonce ani jméno. Na mapách bývala označována nudným číselným pořadím „Peak XV“. Rakouský horolezec a cestovatel Herbert Tichy v knize Lidé, hory, světadíly (česky vyšla v roce 1974) vysvětluje: „Vrcholky Himálaje jsou zaměřovány z velké vzdálenosti a jejich výška se vypočítává trigonometricky. Jedinečné postavení Mt. Everestu jakožto krále hor nebylo tedy objeveno smělou výpravou, nýbrž vypočítáno na psacím stole v některé horské indické kanceláři. Vypráví se, že úředník skloněný nad kolonkami cifer najednou vyskočil a zvolal: ‚Objevil jsem nejvyšší horu světa!‘ Přitom by musel týdny cestovat, aby tuto nejvyšší horu spatřil aspoň z dálky.“
Kdo tam byl první?
Nejvyšší vrchol světa se tedy nejmenuje po žádném výjimečném horolezci, objeviteli nebo význačném panovníkovi, ale po jakémsi nudném britském ouřadovi. Everest je výjimečný jen svou výškou – ničím jiným. V Himálaji i v ostatních světových pohořích jsou tisíce vizuálně mnohem přitažlivějších vrcholů, a pokud jde o výstup, technicky zajímavějších. Některé nejspíš nebudou zlezeny nikdy. Pokusy o jejich zdolání nepřicházejí v úvahu proto, že je domorodci považují za posvátná sídla bohů.
Edmund Hillary a Tenzing Norgay vystoupali na nejvyšší vrchol světa. Horu pokořili 29. května 1953 a od té doby jejich kroky následovaly tisíce horolezců.
Everest byl poprvé zlezen už před sedmi desetiletími. Tedy možná, protože dodnes nevíme, kdo tam byl první. Oficiálně šlo o Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgaye, kteří na vrcholu stanuli v květnu 1953. Možná je však o 29 let předběhli George Mallory a Andrew Irvine. Jejich smrt na Everestu v červnu 1924 je mysteriem právě proto, že netušíme, zda došli až na vrchol. O údajné úspěšnosti jejich výstupu existuje spousta teorií, ale pravdu se možná nikdy nedozvíme.
Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvEverest v číslechPrvní výstup: 1953 |
Dnes je Everest horolezecký Václavák. Každoročně na něj leze tolik lidí, že vznikají fronty. Protože jde o čistě komerční výstupy, lidské charaktery zůstávají často stranou, a to především v takzvané „zóně smrti“ ve výšce nad 8 000 metrů. Lidské tělo tam už není uzpůsobeno na minimum kyslíku a maximum námahy. Jedete tam tedy na rezervu a přežijete jen pár hodin.
Na Everestu panuje lhostejnost, nikdo vám nepomůže, říká horolezkyně Štěrbová |
Vyprávění horolezců odhalují, co se tváří v tvář riziku děje. Ve výškových táborech si lidé navzájem kradou kyslíkové bomby, jídlo, bez ptaní používají cizí stany a spacáky. Výstupové trasy vedou kolem mrtvých těl, která tam leží často i desítky let. Včetně legendárních Zelených bot – nohou jakéhosi umrzlého horolezce trčících ze sněhu.
Prázdný symbol
Každý jen trochu přemýšlivý člověk si nutně řekne: „Proč bych se tam měl škrábat? První už stejně nebudu, takže svému okolí tím nic nedokážu. A sám sobě rovněž ne, protože Everest je dnes už čistě komerční vrchol. Zaplatit si šerpy, kteří mne připojí na kyslík, navážou na lano a ‚vytáhnou‘ na tisíckrát zlezený kopec? Nesmysl! Everest je už jen prázdný mýtus, snobský ‚důkaz výjimečnosti‘. Skutečné vrcholy si všichni nosíme sami v sobě a nejvyšší hora mezi ně už dávno nepatří.“
Komerční vrtulníky u Everestu zatím končí, kradou práci a ničí přírodu |
Pokud nejste horolezci, můžete si udělat trek do základního tábora pod Everestem. Jsou dva. Známější je jižní, nepálský, do kterého se chodí z městečka Namche Bazar. Na trase jsou sice hotýlky, ale pořád je to trek – několikadenní chůze horami po vlastních nohou a se zaslouženou odměnou v podobě dechberoucího výhledu na jižní stěnu hory. Pokud se na to necítíte sami, můžete si zaplatit zájezd s cestovní kanceláří.
Z výstupu na horu se stala jakási společenská prestiž a zájemců stále přibývá.
Historicky byl jako první používán severní, tibetský základní tábor u paty ledovce Rongbuk. Na satelitní mapě je vidět, že od parkoviště to tam turisté mají pěšky jen čtyři kilometry. To už je absolutní bizár. Dojedete pod nejvyšší vrchol světa, pár minut se projede a vyfotíte si selfíčko na sociální sítě.
Z našich životů se vytratilo dobrodružství a zůstaly prázdné symboly, smiřme se s tím. „Everest je už jen mucholapka snů a iluzí, nic víc,“ shrnul by filozof.
Pojďme si společně představit několik zajímavostí Mt. Everestu.
