Poznal jste obrovský kus světa. Na cestách jste strávil dlouhé roky. Je pro vás cestování skutečně tak jednoduché?
Cestování není lehké. Je to naopak čím dál složitější a těžší. Vždy musíte počítat s nějakým rizikem. A navíc je dnes poměrně složité objevovat něco nového. Samozřejmě pokud hovoříme o skutečném cestovatelství a ne o nějakém normálním výletu.
Dá se to dokonce přirovnat k zaměstnání?
Ano. Cestování je podobné například řemeslu. Stejně tak, jako švec používá některé své nástroje, tak je používá i cestovatel.
Jaké "nástroje" jste používal při cestách vy a váš souputník Jiří Hanzelka?
My jsme se vždy považovali za takzvané zeměplazy, proto jsme se zásadně vyhýbali letadlům a pokud možno i lodím. Letadlo není způsob poznávání světa. Je pravda, že s jeho pomocí je dostupnost všemožných koutů světa v současnosti daleko lepší. Ale člověk při letu vlastně nic nepozná. Ideální by bylo chodit pěšky, ale na nějakou dlouhou cestu se podobným způsobem vydá jenom málokterý odvážlivec.
Jak důležitá je příprava před odjezdem?
To patří vůbec k nejdůležitějším věcem. Já jsem se snažil vždy nastudovat všechno, co bylo k dispozici, o dané zemi a oblasti.
A co vlastní motiv cesty?
Jakmile někdo neví, proč někam jede, co tím chce docílit, co vlastně od cesty očekává, tak by měl radši sedět doma.
Máte nějakého autora, kterým jste se před cestami inspiroval?
Karla Čapka. Jeho cestopisy znám velmi podrobně. Obdivuji jeho způsob vyprávění, originalitu s jakou dokázal jednotlivá místa popsat.
V poslední době jste několikrát jel i s cestovní kanceláří. Co vám to přináší?
Samozřejmě další poznání. Byl jsem nedávno například v Maroku. Přijel jsem do této země opět po dlouhých desetiletích. Bylo nesmírně zajímavé navštívit místa, kde jsem kdysi pobýval, mohl jsem srovnávat. To je velmi přitažlivé a poučné.
Připravujete se na další cestu? Kam vás zavede?
To vám zatím neprozradím.
Existuje země, do níž jste chtěl moc jet a nepovedlo se to?
Ano, je to Čína. Nevím zda-li se tam ještě někdy podívám.
