Plastová zeměkoule. Částečky umělé hmoty už jsou v medu, pivu i pitné vodě

  15:17aktualizováno  15:17
Plast je sice levný a pomáhá, ale když životnost výrobku skončí, začíná škodit. Je všude a ve všem. Zbytky pijeme a jíme. Cosi provádí v našich tělech. Problém s plastovým odpadem si v úterý připomínáme i v rámci Mezinárodního dne životního prostředí.

Odborníci spočítali, že lidstvo už celkem vyprodukovalo okolo 8,3 miliardy tun plastů. Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Boji proti výrobkům z plastu se někteří lidé diví. Vždyť jsou tak levné a praktické! To jistě jsou. Především jsou však problém. Velký problém. Nebezpečí zákeřně číhající „za bukem“. Zkusme si říci proč.

Velryba se zadusila odpadky, v žaludku jí našli osmdesát plastových tašek

Ještě zhruba před sto lety se v domácnostech používaly převážně přírodní materiály. Dřevo, různé kovy, kosti a podobně. Pak se dostavila vědecká revoluce – chemici syntetizovali polymery a vyrobili umělou hmotu – plast.

Ten se rychle stal hitem. Byl lehký, levný, vhodný k obarvení. Jeden z prvních plastů, který komerčně prorazil, se nazýval bakelit. Ten se dokonce stal symbolem designérského směru Art Deco.

Laboratoře mezitím chrlily další revoluční materiály, syntetický kaučuk známý jako neopren, nylon a tak dále. Přišly PET lahve, igelitové tašky, dětské hračky.

Chvilku trvalo, než si lidé všimli, že plasty nejsou jen kvalitní pomocníci, ale také pořádný problém. Plastový odpad se začal kupit a na povrch se neodbytně drala otázka téměř nerudovská: Co s nimi?

V evropských přístavech se kumuluje odpad, ve hře jsou i plastové doly:

Tuhý kořínek

Plast je totiž docela prevít. Jako syntetický materiál se prakticky nerozkládá. Jistou – a pouze dočasnou – úlevou se stala recyklace plastů. Tříděný odpad, však to znáte.

Takto se však nedá zpracovat zdaleka všechen plast, který už není k užitku. Jeho mikročástečky se časem dostaly prakticky všude. Také do lidského těla, kde se usazují a chystají neplechu.

Nedávno britský list The Times odhalil, že plasty se už našly i na nejopuštěnějším místě naší planety, v tichomořské oblasti Point Nemo. Už dříve byly objeveny i v těch nejhlubších oceánských příkopech, na odlehlých neobydlených ostrovech i v polárních oblastech.

Plastový odpad je všudypřítomný:

Globální problém

„Objev mikroplastů v Point Nemo je neúprosnou připomínkou toho, že krizi kolem umělé hmoty je třeba okamžitě řešit. Svou úlohu zde mají vlády, podnikatelé i jednotlivci,“ citoval list expertku Annu-Cecilii Turnerovou.

Ono se to snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Navíc je zřejmé, že půjde o běh na hodně dlouhou trať, který bude muset skloubit celou řadu různorodých opatření. Mikroplasty, drobné plastové úlomky o velikosti maximálně pět milimetrů, „zákeřně“ pronikly do pitné vody prakticky po celé planetě.

Fotogalerie

Společnost Orb Media loni publikovala šokující výsledky své studie: vědci analyzovali pitnou vodu z dvanácti zemí světa a málem se jim podlomila kolena – 83 procent vzorků bylo kontaminováno vlákny plastu. Vůbec nejhůř dopadly Spojené státy. Našly se v kohoutkové vodě i v té balené.

Drobounká vlákénka plastu nechyběla v žádném ze 24 testovaných německých piv. Objevila se v cukru, medu a mnoha dalších potravinách. V Paříži zjistili, že mikroskopický plastový prach, nejspíš z pneumatik, tam doslova padá z nebe – na město se ho každoročně snese deset tun.

Předchozí studie se soustředily zejména na objem plastu v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách a skrze ně se dostává do potravního řetězce, na jehož konci je člověk. Je evidentní, že z plastového odpadu se stal globální problém.

Britský potápěč pořídil šokující záběry plovoucí skládky: 

„Plasty jsou všude: od podešví vašich bot po kontaktní čočky v očích, telefon ve vaší kapse a potravinové nádobky ve vaší lednici. Plasty nás osvobozují, zlepšují náš každodenní život. Ale také nás vězní v odpadu a mikroskopickém znečištění,“ tvrdí autoři studie Orb Media.

Kardinální otázku nedávno položila Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast: „Nyní máme dost údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojeni,“ řekla. „Když negativně ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

Plasty jsou i v nejhlubším koutě Země. V Mariánském příkopu našli igelitku

V této souvislosti se vědci obávají zejména dvou věcí – samotných částic umělé hmoty a jejich vlivu na lidský organismus a toho, že se v nich mohou skrývat nebezpečné chemikálie nebo jedy.

„Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, které jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ sdělila Mahonová. Mikroskopický plast může přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat všelijaké jedovaté chemikálie.

Výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Velryba se zadusila odpadky:

Vědci zatím nevědí, jak přesně plastové částice působí na člověka. Tuší však, že to nebude nic pěkného nebo něco, co by nám prospívalo. Hovoří se o zvýšení rizika cukrovky, kardiovaskulárních chorob či rakoviny.

„Když je vdechneme, mohou dopravit chemikálie do plic a možná i do krevního oběhu,“ popsal profesor Frank Kelly z londýnské King’s College některá z možných rizik. „Prakticky každý člověk je v nějaké míře působení plastů vystaven,“ tvrdí John Hopkins, badatel z Arizonské státní univerzity.

Detekovatelnou koncentraci bisfenolu-A (látka, která se využívá při výrobě plastů), vědci našli v moči pětadevadesáti procent dospělých Američanů. Odborníci spočítali, že lidstvo už celkem vyprodukovalo okolo 8,3 miliardy tun plastů. Jen devět procent z toho se recyklovalo, zhruba dvanáct procent shořelo.

Zbytek kdesi číhá a lidé moc nevědí, co jim může dříve nebo později provést.

Nejčtenější

Sedm her z časů minulých: bavte se a vyhrajte exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Moře i nejkrásnější jezero Evropy. Kde hledat skvělé destinace na podzim

Pláž Pearl Beach v Eilatu

S koncem letních prázdnin se pomalu vylidňují pláže i horská střediska a nastává ideální čas pro kratší dovolenou bez...

KVÍZ: Poznáte města, která po pádu komunismu změnila název?

Komunistická propaganda slibovala mnohé. Plakáty lákaly například na rekreaci v...

Po rozpadu východního bloku a Sovětského svazu probíhaly ve střední a východní Evropě obrovské změny. V některých...

Deset nejlukrativnějších linek, které na nebi vydělávají stovky milionů

Na letištích trávíme při přestupech i hodiny. Některá letiště dokážou dlouhou...

Letecká doprava se neustále zhušťuje a nad hlavami nám prolétá stále více letadel. Některé destinace aerolinky...

Elektrokola v Alpách budí vášně. Začíná boj o budoucnost cykloturistiky

Elektrokola jsou v Alpách tuto sezonu absolutním hitem.

Němci si jen za loňský rok pořídili téměř milion elektrokol. A nic nenasvědčuje tomu, že by tento trend měl upadat. V...

Další z rubriky

VIDEO: Mimozemskou krajinu z jedovatého sulfuru hledejte v Etiopii

Mimozemská krajina z jedovatého sulfuru. Taková je Danakilská propadlina...

Jde o jedno z nejteplejších míst na světě. V Danakilské propadlině se uvádí průměrná roční teplota téměř 35 stupňů...

KVÍZ: Poznáte města, která po pádu komunismu změnila název?

Komunistická propaganda slibovala mnohé. Plakáty lákaly například na rekreaci v...

Po rozpadu východního bloku a Sovětského svazu probíhaly ve střední a východní Evropě obrovské změny. V některých...

Tatranský trek z říše snů. O parádní cestě na hranici si můžeme nechat zdát

Výhled z Mengusovského sedla

Mohla by to být excelentní vysokohorská túra ověnčená mnoha lukrativními nej. Už asi 40 let však není v plném rozsahu...

Najdete na iDNES.cz