Rekreační středisko v Hostivaři- odpočinek u vody i za chladnějšího počasí. (1963)
Časté je zvolání našich hostů: „Tady je to jako na vesnici!“ Při příjezdu do Hostivaře je zaujme náměstí s kostelem, mlýn na břehu Botiče i okolní statky. Historická zástavba domkářů a chalupářů, která aspoň zčásti přežila kolektivní plánování.
Jistě, vesnice. V Praze. Objatá městem, které bylo dlouho svázané svými hradbami, ale nyní se rozpíná dál a dál za své hranice. A chtělo by se rozpínat ještě rychleji, pokud by mu to bylo umožněno.
Můžeme naše drahé hosty ujistit, že na vesnici jsou. Kousek jí zbyl. Stejně jako na nedalekém Chodově, kde přijdou k historické tvrzi obklopené paneláky. Vypadá jako atrakce vybudovaná pro zpestření geometrických obrazců sídlišť. Přitom její základy stojí po staletí!
Jak rostla Praha
Místa jakoby vytržená ze skanzenů připomínají, že ani Praha vždy nebyla Prahou a nadvláda měst nad venkovem trvá až v posledních staletích. Ostatně, v roce 1922 se Velká Praha teprve zrodila připojením 37 okolních obcí a měla 672 tisíc obyvatel.
Pražské sídliště Jižní Město v roce 1978. Když těsně po listopadu 1989 zavítal mezi zdejší paneláky tehdejší prezident Václav Havel, označil tamní byty za „králíkárny“, což vyvolalo značně negativní reakce.
Pražské Jižní Město v blízkosti hostivařské rekreační oblasti v roce 1976.
Zdvojnásobení tohoto počtu bylo docíleno na rýsovacích prknech socialistických architektů, kteří vyprojektovali Severní, Jihozápadní či slavné a brzy padesátiny slavící Jižní Město. V roce 1976 se do něj nastěhovali první lidé.
„Stavíme novou Olomouc! Rozlohou i počtem obyvatel. Za jedenáct roků, to není tak jednoduché,“ připomínají archivní záběry České televize debaty stavařů, kteří měnili pole a louky v samostatnou satelitní městskou jednotku.
Na obrazovce jsou vidět konstrukční práce i nekonečné množství bahna, kterým se nově příchozí museli brodit od prahů svých bytů. Ty byly prioritou pětiletky, vše ostatní včetně chodníků a silnic muselo počkat.
„Vážené soudružky, soudruzi, Československo se drží dobře a rozvíjí se úspěšně. Oni to na Západě těžko mohou pochopit, v těch krizových podmínkách, které tam jsou,“ gratuloval si prezident Gustav Husák u prefabrikovaných staveb. Fotografie ze stavby Jižního Města si můžete prohlédnout v článkové galerii.
 |
Na Západě možná těžko mohli pochopit komplikace růstu Jižního Města, nicméně fenomén stěhování z venkova se tam odehrával úplně stejný. Ještě v roce 1950 žila ve městech pouhá třetina světové populace, v roce 2015 už to byla polovina a za další čtvrtstoletí ode dneška to bude 66 % obyvatel naší krásné planety Země.
Důvody jsou stejné jako v socialistické Praze. Pracovní síla se ze zemědělství přesunula do průmyslu a později do služeb. Kromě zvýšeného komfortu v podobě vodovodu a kanalizace lákala a láká rodiny k opuštění rodné půdy ve prospěch velké aglomerace i možnost vzdělání pro jejich potomky.
Od Říma po Dillí
Egyptský Memfis s 35 tisíci obyvatel 2 500 let před Kristem, pak Alexandrie s desetinásobkem století před začátkem letopočtu. Největší města své doby. Následně se zrodil Řím. První a na půl tisíciletí poslední milionová metropole.
V roce 1800 vládl žebříčku stovky největších měst Londýn (1,1 mil.), patřil do ní ještě Turín s 66 tisíci obyvatel. Na TOP 10 stačilo 400 tisíc. O 220 let později vládlo Tokio (37,4 mil.), na stovku bylo potřeba 4,4 milionu a na největší desítku 19,2 milionu obyvatel. Velká města znamenala velký vliv. V roce 1900 jich bylo 69 ze 100 v Evropě a Severní Americe. Na startu nového milénia už do stejného žebříčku dodala 58 zástupců Asie. V roce 2020 mají početnější zastoupení než Starý svět už i Afrika a Jižní Amerika.
„V příštím čtvrtstoletí můžeme očekávat přes dvě miliardy lidí, kteří se přesunou do velkých městských aglomerací. Jenom v Indii to bude přes 400 milionů,“ píše se ve výroční zprávě OSN.
Ghazipur, Nové Dillí, Indie
Právě Dillí nejspíš nikdo nezastaví v cestě na vrchol žebříčku, v roce 2050 mu odhady přisuzují až 60 milionů obyvatel! Žádný urbanista nedokáže vtisknout tak dynamicky rostoucí populační křivce pravidla zástavby. „Jděte, budujte. Pak řešte problémy, které se objeví. Takhle to tady funguje,“ popisoval architekt Krishna Menon pro americký list NY Times indickou situaci. „Nikdo dopředu neřeší dopravní obslužnost, míru znečištění. Nikdo nestihne kontrolovat, kdo má povolení stavět a kdo nikoli.“
V centrální části města dosahuje hustota zalidnění 23 tisíc lidí na kilometr čtvereční, v Praze to je pro srovnání přibližně 2 600 obyvatel na kilometr čtvereční a v rekordní filipínské Manile až 43 tisíc lidí na kilometr čtvereční.
Ambiciózní Astana
I to je zásadní výzva, udržet životní úroveň nad hranicí chudoby a budovat důstojné čtvrti namísto vyloučených lokalit, ať už se jim říká ghetta, slumy, nebo favely. Kromě bytů jsou potřeba vodovody, kanalizace, silnice.
Než rozvíjet stávající, někdy je proto snazší postavit si město zcela nové. Budují je Číňané, arabští šejkové. Vyrostlo i na nekonečných prériích Kazachstánu, bylo pojmenováno Astana, tedy Hlavní město a jeho návštěva je v mnohém fascinující.
Metropole postavená na bažině. Vítejte v Astaně, nejpodivnějším městě světa |
Největší životní projekt vládce Nursultana Nazarbajeva realizovali přední světoví architekti Kišó Kurokawa nebo Norman Foster. Ani v Tokiu, ani v Londýně by pro své bulváry a honosné budovy nikdy nedostali tolik prostoru.
Populace někdejší ruské vojenské základny vzrostla od roku 1997 z 287 tisíc obyvatel na dnešních 1,5 milionu. To vše v místě, kde je v zimě –35 °C a v létě naopak +35 °C. Problém dalšího rozvoje? Kvůli nestabilnímu písčitému podloží zatím nelze postavit původně plánované metro.
Pojďme si představit aktuálně největší města světa v žebříčku BBC.
