„Jediný strom nebude poražen,“ sliboval před pěti lety mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v rozhovoru s médii na téma Mayského vlaku, jímž chce vláda propojit železniční tratí archeologické památky a letoviska na Yucatanském poloostrově. Přitom už nyní vede částí yucatanské džungle pás vykáceného tropického lesa místy dosahující šířky jednoho fotbalového hřiště.
A odhadem miliony padlých stromů nejsou to jediné, co stavbu turistické železnice kolem poloostrova Yucatan poznamenává. Její obětí je i vápencové podloží plné krasových jeskyní se sladkou vodou, takzvaných cenotů. Materiál ze stavby prosakuje do půdy a zamořuje tak zdroj pitné vody, to samé může později nastat s naftou z vlaků, byť polovina trasy má být elektrifikovaná.
Yucatanem teče nejdelší známá podzemní řeka na světě, jíž tak nyní hrozí zničení. Cenoty stojící v cestě Mayskému vlaku budou zality cementem. Mayské památky, které podle deníku The Washington Post vláda nevyhodnotí na čtyřstupňové škále jako ty s nesmírnou historickou hodnotou, protne železnice.
Je to paradox – vláda chce pomocí Mayského vlaku dostat návštěvníky z pláží u Karibského moře v okolí Cancúnu, Playa del Carmen a Tulumu do nitra poloostrova k chrámům v Chichén Itzá a Palenque a přinést tak rozvoj chudému regionu. Jenže právě mayské pyramidy se chystá stavbou železnice nejen objevit, ale i zničit.
Destrukce však hrozí i domovům běžných obyvatel. Někteří z nich navzdory nucenému vystěhování stavbu podporují – slibují si pracovní místa a únik z chudoby. Jiní, mnozí s mayskými kořeny, si naopak uvědomují rozsah devastace přírody a pamětihodností a jsou proti.
„Jediný strom nebude poražen,“ sliboval v roce 2018 mexický prezident Andrés Manuel López Obrador.
„Nechali jsme se koupit,“ přiznal časopisu Time Gabriel Mazón, jeden z obyvatel žijících v přírodním parku kolem světoznámých cenotů Dos Ojos. „A teď, když jsme si vzali peníze, už s tím nemůžeme nic dělat,“ přitakala pod podmínkou anonymity hlava jedné z rodin z enklávy Jacinto Pat v Tulumu, která park spravuje. Přitom podle průzkumů nesouhlasí s projektem Mayského vlaku zhruba polovina Mexičanů.
Bezmocné soudy
Proti stavbě železnice už bylo podáno mnoho žalob a několikrát byla pozastavena. Naposledy loni v dubnu. Jenže mexický prezident v červenci vydal dekret, v němž projekt získal národněbezpečnostní status, a umožnil tak jeho pokračování. Dokonce se tímto vyhnul povinným studiím dopadů stavby na životní prostředí a archeologickému průzkumu. To zkritizovala i OSN.
Jen studie by běžně trvaly roky, a celý projekt by proto podle inženýrů, kteří pracovali na původních plánech Mayského vlaku, zabral patnáct let. Takto má být železnice od prvního kopnutí v červnu 2020 hotová za tři a půl roku. Mexický prezident slibuje zprovoznění letos v prosinci.
OBRAZEM: Největší skládky světa. Místa, která na dovolené vidět nechceme |
Podle odpůrců železnice se staví příliš rychle a špatně. Místy mají být koleje položeny ani ne metr nad krasovými jeskyněmi, a vlaky se tak snadno mohou propadnout. „Je to jako chtít stavět na skořápkách od vajec,“ řekl Guillermo Christy, mexický konzultant pro zacházení s vodou s dvacetiletou zkušeností.
Kvůli dodatečným studiím a vykopávkám nabral projekt zpoždění. Nadto se už značně prodražil – jeho cena nyní atakuje v přepočtu téměř půl bilionu korun a stále roste. Původní odhad byl přitom třetinový.
Proti stavbě železnice už bylo podáno mnoho žalob a několikrát byla pozastavena.
Prezident, vláda i odpovědné státní orgány přesto odmítají jakákoli pochybení a ujišťují, že na ochranu přírody nezapomněli. Vědci a aktivisté jsou však jiného názoru a proti stavbě setrvale protestují, zatím je však jejich snaha až na několik málo úspěchů v odklonění trati marná.
Turisté nade vše
Část trati spojující Tulum, Playa del Carmen a Cancún měla vést podél již existující dálnice, aby se minimalizoval zásah do džungle, jenže místní hotely byly proti. Úsek dlouhý více než sto kilometrů tak byl odkloněn do panenské přírody, druhého největšího tropického deštného pralesa v Latinské Americe. Zde žijí třeba i zranitelní jaguáři, v krasových jeskyních zase netopýři.
Navíc není jasné, nakolik se turisté dychtící po azurových vodách Karibiku budou chtít vydávat daleko do džungle, když mají poblíž naleziště v Tulumu. Ale to se uvidí, teprve až začnou vlaky s návštěvníky brázdit Yucatan.
