Na karibských ostrovech Martinique a Guadeloupe svítá brzy. Po páte hodině slyšíte, že tma ustupuje. Mizí směs tisíců nočních tónů - pískání, vřískání, škrábání a bzučení, které vyluzují ptáci, brouci a jiní živočichové,jimž je ve dne příliš horko.
V šest se začne probouzet život ve vesnicích. Slunce vystoupí z moře a rybáři vyrazí k dřevěným lodím. Jdou pomalu. Čas utíká na kokosových ostrovech podle svébytných pravidel. Spěch je nepřípustný. Je lehké si na to zvyknout. Špatně se však odvyká. Před sedmou začne zpoza pultů malých hospůdek vonět káva. A u pláží, kde jsou nepochybně ukryty poklady pirátů a kde se námořníci Kryštofa Kolumba rvali s Indiány,můžete zakoupit opravdový křupavý francouzský croissant. Chutná stejně jako v centru Paříže. Vliv kolonizace se nedá popřít. Ostatně,kokosové ostrovy jsou součástí Evropské unie,ač to zní divně. Dobrý den se kreolsky řekne: Ca kaie! (Čti: sa kaj). Po osmé vstávají turisté,ale to nevadí, není těžké jim utéct. Vezměte si mapu a černým fixem přeškrtejte jména několika hlavních turistických oblastí. Pak naslepo zamiřte na jakoukoliv z desítek pláží, které vám na mapě zbyly. A předtím se vsaďte o láhev rumu, že tam nepotkáte více než dva tři Evropany. Ostrované se trochu bojí cizinců, kteří v minulosti vždy přicházeli na ostrovy s kořistnickými úmysly. Nechtějí už další hotely,nestojí o peníze,které by s turisty přišly. Je pro ně důležitější žít poklidným životem, ve kterém je logické žvýkat mango hodinu, dvě hodiny zatloukat hřebík a pokud je nepříznivé počasí (velké horko nebo pršlavo, což je pořád) prospat celý den. Po poledni, kdy je slunce nejvýše,se život na ostrově na několik hodin zastaví, protože všichni usnou. Města jsou malá a různobarevná, jako vše na ostrovech. Tvoří je většinou spleť oprýskaných domů s trsy květin na balkónech, dvorky zapadané haraburdím a křivolaké uličky s ručně malovanými vývěsními štíty, které už většinou neplatí. Všechno je mírně zašlé a je nemožné určit, zda velký železný zámek na výkladní skříni zrezivěl vloni, nebo před osmdesáti lety. Nejkrásnější jsou Martinique a Guadeloupe v podvečer, kdy jsou stíny palem nejdelší a moře se mění v amalgám stříbrné a zlaté barvy. Z jedné strany pak třeba duní bubny, před jejichž rytmy není úniku. Z jiné strany odbíjí šestou hodinu zvon prastarého kostela, zvon ulitý z děla, zapomenutého nějakým dobyvatelem. Na moři též zjistíte,že delfíni opravdu skáčou do výšky,že létající ryby jsou nepoživatelné, kormoráni jsou velcí ptáci a že korál, který zlomíte,vás žahne. Tma padá v Karibiku rychle a nad mořem pak začínají mihotat světla hospůdek, kde místní rybáři vyprávějí neuvěřitelné příběhy o obrovských rybách. A turista z naivní Evropy lituje svá spálená záda. Lezl na sopku, která prý od doby, co ostrov vystoupil z vln, skrývá vrchol v oblacích. Jenže v Karibiku, netušil ten hlupák, žhne slunce i pod mraky. Po setmění se prales s hlučnými papoušky a brouky začíná znovu probouzet k nočnímu koncertu. A po západu slunce, tvrdí agenti cestovních kanceláří, ovládne moře příšera zvaná GriGri, která stahuje pod temnou hladinu odvážlivce plovoucí v noci. Z místních lidí ale o GriGri nikdo nikdy neslyšel. Je však lehké si ji představit, jak vylézá na břeh a jen dunění bubnů stoletých šamanů ji dokáže zaplašit. Na Ostrově květin a Ostrově krásných vod se dobře sní.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Na Martinique i Guadeloupe létá letecká společnost Air France, nejlevnější letenka stojí kolem 20 000 Kč. Na oblast Karibiku se v Čechách specializuje cestovní kancelář Indalo Space (telefon: 02/6975088). Mimo hlavní sezónu je možné týden na Martinique pořídit už za přibližně 26 500 Kč (to je cena za letenku a ubytování). Víza nejsou potřeba, ostrovy jsou zámořskými departementy Francie.
KDY PŘIJET
Na ostrovy je možné zavítat v podstatě kdykoliv, měsíci nejvyšší (a nejdražší) sezóny jsou ale leden a únor.
V šest se začne probouzet život ve vesnicích. Slunce vystoupí z moře a rybáři vyrazí k dřevěným lodím. Jdou pomalu. Čas utíká na kokosových ostrovech podle svébytných pravidel. Spěch je nepřípustný. Je lehké si na to zvyknout. Špatně se však odvyká. Před sedmou začne zpoza pultů malých hospůdek vonět káva. A u pláží, kde jsou nepochybně ukryty poklady pirátů a kde se námořníci Kryštofa Kolumba rvali s Indiány,můžete zakoupit opravdový křupavý francouzský croissant. Chutná stejně jako v centru Paříže. Vliv kolonizace se nedá popřít. Ostatně,kokosové ostrovy jsou součástí Evropské unie,ač to zní divně. Dobrý den se kreolsky řekne: Ca kaie! (Čti: sa kaj). Po osmé vstávají turisté,ale to nevadí, není těžké jim utéct. Vezměte si mapu a černým fixem přeškrtejte jména několika hlavních turistických oblastí. Pak naslepo zamiřte na jakoukoliv z desítek pláží, které vám na mapě zbyly. A předtím se vsaďte o láhev rumu, že tam nepotkáte více než dva tři Evropany. Ostrované se trochu bojí cizinců, kteří v minulosti vždy přicházeli na ostrovy s kořistnickými úmysly. Nechtějí už další hotely,nestojí o peníze,které by s turisty přišly. Je pro ně důležitější žít poklidným životem, ve kterém je logické žvýkat mango hodinu, dvě hodiny zatloukat hřebík a pokud je nepříznivé počasí (velké horko nebo pršlavo, což je pořád) prospat celý den. Po poledni, kdy je slunce nejvýše,se život na ostrově na několik hodin zastaví, protože všichni usnou. Města jsou malá a různobarevná, jako vše na ostrovech. Tvoří je většinou spleť oprýskaných domů s trsy květin na balkónech, dvorky zapadané haraburdím a křivolaké uličky s ručně malovanými vývěsními štíty, které už většinou neplatí. Všechno je mírně zašlé a je nemožné určit, zda velký železný zámek na výkladní skříni zrezivěl vloni, nebo před osmdesáti lety. Nejkrásnější jsou Martinique a Guadeloupe v podvečer, kdy jsou stíny palem nejdelší a moře se mění v amalgám stříbrné a zlaté barvy. Z jedné strany pak třeba duní bubny, před jejichž rytmy není úniku. Z jiné strany odbíjí šestou hodinu zvon prastarého kostela, zvon ulitý z děla, zapomenutého nějakým dobyvatelem. Na moři též zjistíte,že delfíni opravdu skáčou do výšky,že létající ryby jsou nepoživatelné, kormoráni jsou velcí ptáci a že korál, který zlomíte,vás žahne. Tma padá v Karibiku rychle a nad mořem pak začínají mihotat světla hospůdek, kde místní rybáři vyprávějí neuvěřitelné příběhy o obrovských rybách. A turista z naivní Evropy lituje svá spálená záda. Lezl na sopku, která prý od doby, co ostrov vystoupil z vln, skrývá vrchol v oblacích. Jenže v Karibiku, netušil ten hlupák, žhne slunce i pod mraky. Po setmění se prales s hlučnými papoušky a brouky začíná znovu probouzet k nočnímu koncertu. A po západu slunce, tvrdí agenti cestovních kanceláří, ovládne moře příšera zvaná GriGri, která stahuje pod temnou hladinu odvážlivce plovoucí v noci. Z místních lidí ale o GriGri nikdo nikdy neslyšel. Je však lehké si ji představit, jak vylézá na břeh a jen dunění bubnů stoletých šamanů ji dokáže zaplašit. Na Ostrově květin a Ostrově krásných vod se dobře sní.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Na Martinique i Guadeloupe létá letecká společnost Air France, nejlevnější letenka stojí kolem 20 000 Kč. Na oblast Karibiku se v Čechách specializuje cestovní kancelář Indalo Space (telefon: 02/6975088). Mimo hlavní sezónu je možné týden na Martinique pořídit už za přibližně 26 500 Kč (to je cena za letenku a ubytování). Víza nejsou potřeba, ostrovy jsou zámořskými departementy Francie.
KDY PŘIJET
Na ostrovy je možné zavítat v podstatě kdykoliv, měsíci nejvyšší (a nejdražší) sezóny jsou ale leden a únor.
