Vyspělá země nezapře středomořské vlivy. Britská akurátnost tu zápasí s všudypřítomným kavárenským povalečstvím a neustálým lehkým chaosem, jehož zářným příkladem je místní doprava.
Už před cestou nacházím v průvodcích varování, že hromadné cestování je tu pouze pro kliďase. Jízdní řády autobusů většinou jsou, jen aby byly, což v praxi znamená, že třeba hodinu nic nejede a pak přijedou sice tři vozy za sebou, ale bohužel nezastaví.
Není divu. Tři sta šestnáct kilometrů čtverečních velká Malta je po Lucembursku druhá v EU co do počtu automobilů na hlavu a vůz zde vlastní téměř každý dospělý občan. I my dáváme přednost jistotě v podobě bílého Peugeotu 108, kterým vyrážíme už z letiště a máme ho k dispozici po celý týden.
Po dvou dnech jako doma
Bydlíme sice v hotelu v centru Valletty, ale parkovat se tady prý dá všude. A to je taky pravda. Auta tu stojí na vyznačených bílých zónách (parkování je zdarma pro všechny), ale i na trávníku v parku nebo na schodech k přístavu.
Zátoka přístavu Grand Harbour
Při průjezdu městem si připadáme jako na tureckém bazaru. Ve většině postranních uliček se dvě auta nevyhnou, přesto jsou zde jednosměrky zřídka a vždy musíte být připraveni na pohotovou reakci. Co v navigaci vypadá jako ulice, jsou někdy v reálu schody.
Valletta je kopcovité město. Zběsilost řidičů, pobíhání místních, levostranný silniční provoz a povolených 0,8 promile za volantem jsou kombinací umožňující nerozkoukanému turistovi zažít Maltu naplno hned první den.
Pokud chcete hlavní město jen poznat, stačí vám jeden den. Druhý už se tu budete cítit jako místní a třetí se budete těšit na štamgasty z „vaší“ kavárny. Živoucí pevnost, náhorní plošina, obehnaná nedobytnými hradbami, byla strategickým bodem pro Féničany, Napoleona i Brity, kteří Maltě přezdívali „nepotopitelná letadlová loď“. Zdejší základna umožňovala jednotkám RAF napadat zásobovací konvoje Afrikakorpsu a pomohla vyhrát druhou světovou válku.
Ulice Valletty
Dnes jsou na baštách neuvěřitelné vyhlídky, malé kvetoucí oázy s palmami i zahrádky restaurací. V noci Valletta žije stovkami barů, které interiérem i nabídkou nápojů nezapřou britský styl.
Architektura s nádechem Orientu
Pokud to večer v baru přeženete, může se vám stát, že vrazíte do jedné z desítek červených telefonních budek, válcovité schránky na dopisy nebo policisty v uniformě britského střihu. Do reality vás vrátí pohled nahoru: desítky barevných krytých balkonků, inspirovaných arabskou architekturou, jsou typickým znakem všech maltských měst a evropským unikátem. Na pozadí pískovcových fasád působí stejně malebně jako barevné židličky kaváren a barů, ozdobné girlandy a světelné řetězy. Jako by se tu pořád něco slavilo. A taky že ano. Pokud budete mít štěstí na státní nebo náboženský svátek, připravte se na „fiestu“, většinou doprovázenou pořádným ohňostrojem.
Erozní záliv St. Peter's Pool
Na rozdíl od měst je maltský venkov nepoměrně klidnější. Cestování po ostrově je tedy vesměs pohodlné a rychlé. Stačí jen včas vyjet z města a nepřiplést se do dopravní špičky. Malta má na délku 35 kilometrů, takže je ideální destinací pro milovníky výletů „za nosem“ a různých zajížděk.
Ostrov objíždíme systematicky po směru hodinových ručiček a během trasy protínáme všechna předem vyhlédnutá lákadla: opuštěný „urbex“ hotel Jerma Palace, přírodní „vířivku“ St. Peter’s Pool, ospalé rybářské městečko Marsaxlokk se stovkami barevných lodiček, zátoku Wied iż-Żurrieq a jeskyni Blue Grotto, nejznámější útesy Dingli (kam se dá dojet autem na Dingli Cliffs Parking) a vnitrozemskou Mdinu, původní hlavní město, obehnané masivními hradbami a protkané tichými pískovcovými uličkami.
Zlaté zátoky a „anglické“ útesy
Další výlet začínáme cestou k trajektu, který nás převeze na Gozo, spíše vesnický ostrov, který na délku měří 15 kilometrů, ale díky pitoresknímu pobřeží vám vystačí na celý den. Vyplatí se projet je celé: jeskyně Tal-Mixta s výhledem na zátoku Ramla, kde údajně Odysseus vydržel sedm let žít s nymfou Calypso, fotogenické solné pánve za zátokou Xwejni, azurová voda „fjordu“ Wied Il-Ghasri, zkratka vnitrozemím kolem katedrály Ta’Pinu, oběd na náměstí ve městě Victoria a západ slunce na útesech Sanap Cliffs. Takový byl plán, který se přes veškerou snahu zrychlil tak, že pro „zlatou hodinku“ jsme si museli dojet trajektem zpátky na ostrov Malta.
Útesy Sanap Cliffs na ostrově Gozo
Zátoky Ghajn Tuffieha a Gnejna jsou mimo sezonu liduprázdné. Koupání ve studených vlnách je jen pro otužilce, ale stojí za to, stejně jako krátký trek přes poloostrov s pahorkem, který obě zátoky odděluje a poskytuje nejkrásnější výhled na zlatý písek, skály i jednu ze strážních věží ze 17. století, kterými je protkané celé maltské pobřeží. Cestou zpátky ještě stihneme nabrat britského stopaře, kterému „už hodinu nejel autobus“. Takže to byla pravda.
Na skok ve vlnách
Většina zdejších lokalit má nevyslovitelné názvy. Naštěstí není třeba se na nic ptát, na ostrovech téměř nejde zabloudit, a pokud sjedete z cesty, za deset minut jste zase zpátky díky navigaci. Všichni místní mluví výborně anglicky a často také italsky. To při poslechu maltštiny našinec marně napíná uši. Je to jediný semitský jazyk psaný latinkou, unikátní řeč na fénických a arabských slovních základech, ovlivněná italskou a anglickou syntaxí. Pokud tedy ovládáte arabštinu nebo hebrejštinu, občas se vám při luštění mapy trošku „rozsvítí“.
Šíje mezi zátokami Ghanj Tuffieha a Gnejna
Náš poslední výlet vede do Ghar Lapsi neboli jeskyně Nanebevstoupení, vyhlášeného potápěčského „spotu“. Dostatek času před odletem nám umožní zajet si ještě na jižní pobřeží ostrova. Pozorujeme postavy v černém s ploutvemi na nohou, v restauraci Ta’Rita si pochutnáváme na smažených mořských plodech a popíjíme kinnie, zdejší obdobu kofoly.
Zpátky domů, kde jaro ještě nezačalo, se pojede těžko: Malta už je od února v plném květu. Ale nedá se nic dělat, zbývá jen cesta na letiště s první a poslední zastávkou na benzince. Ano, na objetí celého souostroví stačila sotva půlka nádrže malého „pežůtku“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Aktuálně na MaltuPodle aktuálních informací proběhne na Maltě rozvolnění 26. dubna, kdy se otevřou plně restaurace a všechny obchody. Od 1. června se plně otevírá turistických ruch. Vyrazit ale můžete už dříve, Česká republika je na oranžovém seznamu a hotely fungují. • Z Prahy do Valletty se dostanete i mimo sezonu zhruba každé tři dny (lety SWISS nebo Lufthansa s mezipřistáním v Curychu či Frankfurtu). • Přímé lety společnosti Air Malta odlétají z Vídně denně v 10:40. • Od 29. 3. létá přímý let z Prahy prakticky obden dopoledne (Air Malta). • Zapůjčení malého automobilu na týden přijde na 80 eur (2 100 Kč) • Tříhvězdičkový hotel v centru Valletty se snídaní stojí od 8–10 tisíc korun na týden. • Pro cestování z ČR na Maltu je nutný PCR test na covid-19 ne starší než 72 hodin a vyplnění dvou formulářů. • Platí tu základní hygienická opatření: roušky uvnitř, mytí rukou, rozestupy. • Hotely jsou v provozu s pokojovou službou. • Aktuální informace: www.visitmalta.com/en/ covid-19 |
