Zásluhu na rozvoji zdejší vegetace má středomořské klima. Toho využil bádenský velkovévoda Fridrich I. a na svém letním sídle nechal v devatenáctém století vybudovat nádherné zahrady, aleje a arboreta.
Unikátní zeleň přilákala první návštěvníky. Ti se nejprve museli nahlásit u dvorního zahradníka, který pak pokorně žádal panovníka o povolení ke vstupu.
Po smrti Fridricha I. přešlo Mainau díky příbuzenským vztahům do rukou švédské královské rodiny. Správu převzal v roce 1932 princ Lennart Bernadotte, odstěhoval se do Německa a z ostrova udělal svůj domov. Inicioval obnovu zahrad a vytvořil květinový ostrov. Srdce Mainau tvoří historické budovy – zámek, kaple a věže.
Květinový rok začíná koncem března ve skleníku Palmenhaus s velkou přehlídkou orchidejí. Poté rozkvétá „jarní avenue“ s tisíci tulipány, narcisy, hyacinty, maceškami, pomněnkami a petrklíči. Od května do června se objevují květy dvě stě padesáti druhů rododendronů, azalek a růží. Ty hýří barvami jak v růžové zahradě (komplex s pergolami, sochami a fontánami), tak i po celém ostrově, kde roste přibližně třicet tisíc růžových keřů.
V létě zkrášlí Mainau palmy, agáve, kaktusy, ibišky, fuchsie a mučenky, aby je na podzim vystřídaly citrusové plody a dvanáct tisíc jiřinek. O veškerou flóru se stará padesát zahradníků a plán na zahradní výzdobu se mění každý rok.
„Kromě skleníku, záhonů a parkové úpravy jsme pyšní také na naši historickou sbírku citrusů. Od roku 1997 je vystavená od června do září na nádvoří zámku. Potomky citrusových stromů jsme našli ve starobylých a botanických zahradách v celé Evropě. Díky náročnému roubování se pak unikáty ocitly na Mainau. Naše kolekce je velmi slavná, dokonce i zahradníci z Versailles si od nás objednali padesát stromků,“ říká Alois Englmeier, který třicet let pečoval o tropické a subtropické rostliny.
Zahradníci, z nichž někteří pracují na Mainau skoro celou svoji kariéru, se podílejí také na propagaci ostrova. Vystupují v rádiích, televizích a dávají tipy, jak pečovat o květiny. Pro zájemce vedou různé workshopy, a bezplatný „Zelený telefon“, kdy každou středu odpovídají na dotazy týkající se pěstování rostlin a botaniky. Ostrov na severozápadě Bodamského jezera je rovněž plný vinohradů a sadů. Plody zde využívají a kromě vína vyrábějí ve vlastní palírně šnaps a likéry.
„Pálit jsme začali v šedesátých letech minulého století. Z přibližně pěti hektarových sadů za rok vyrobíme tři sta litrů padesáti tří procentního alkoholu. Destilace probíhá tři až čtyři hodiny a celý proces je pod dohledem celníka. Poté se alkohol stočí do nerezových tanků, kde zraje dva měsíce. Z produktů je oblíbená zejména mirabelkovice, šnaps z bílé švestky, růžový, kaštanový a ořechový likér“, tvrdí průvodkyně Karin Maria Jäger.
Soukromý ostrov Bernadottů láká turisty i na Motýlí dům, v němž žije zhruba tisícovka tropických motýlů (sto dvacet různých druhů) z Afriky, Asie, Střední a Jižní Ameriky. V Schmetterlinghausu panuje devadesáti procentní vlhkost a teploty se pohybují mezi 25 a 30 °C.
Sedmdesát procent motýlů pochází přímo ze speciálních chovných farem v jejich zemi původu. Na Mainau přicházejí každý týden jako kukly. Dalších třicet procent se rozmnožuje přímo v Motýlím domě, kde lze pozorovat celý životní cyklus od vajíčka přes housenku, kuklu až po dospělého motýla.
Klobouk od hraběnky
O ostrov v současnosti pečuje hraběnka Bettina a její bratr Björn. Bernadottové jsou spřízněni se švédským králem (hrabě Lennart byl vnukem Gustava V.) a v roce 2019 je poctila svou návštěvou královna Silvie. Její přítomnost vzbudila velkou pozornost a na Mainau ji přišlo přivítat několik stovek lidí. Královnin jednodenní pobyt na ostrově byl výjimečnou událostí, ale členy hraběcí rodiny tu lze potkat celkem často. Bydlí přímo v barokním zámku, kde je také atelier a obchod hraběnky Diany Bernadotte.
Nejmladší z pěti sourozenců se stala modistkou a tvoří krásné klobouky, které osobně prodává. Pokrývky hlavy jsou určené všem lidem, od turistů až po aristokraty, jenž si je vybírají podle toho, na jaké roční období či příležitost je potřebují.
Lesní funus
Mainau je půvabným místem, a pokud se někomu zalíbí natolik, že se zde rozhodne spočinout po smrti, může se nechat pohřbít v Ruhewaldu. Zalesněná oblast o rozloze skoro devíti hektarů leží na pevnině přímo naproti ostrovu a slouží k zeleným pohřbům. Mezi nádhernými stromy jsou umístěná místa pro urny, které postupem času vrací popel zesnulého do koloběhu přírody. Náhrobky tvoří vlastní kmeny stromů, na nichž jsou umístěny tabulky se jménem, datem narození a úmrtí pohřbeného člověka. Pozůstalí si mohou vybrat vlastní strom pro svoji rodinu nebo si zvolit komunitní strom, kde jsou s odstupem několika let pohřbíváni další lidé. Podle výběru hrobového místa a pohřebních služeb se pak odvíjí cena, která začíná na tisíci sto eurech. Přírodní hřbitov spravuje město Kostnice a možnost zeleného pohřbu nabízí ateistům i lidem všech vyznáních.
Může se hoditNa ostrov se dostanete výletní lodí (nejhezčí cesta), autobusem nebo na kole díky úzkému spojení se souší. Kola lze půjčit v Kostnici v půjčovně Kultur-Rädle (Bahnhofplatz 29) u vlakového nádraží. Pro turisty je na Mainau připraveno šestnáct různě zaměřených prohlídek. Kromě vína, likérů a šnapsu si můžete zakoupit i květinové suvenýry v podobě sazenic či semínek. |