Nejbližší ubytování skýtá blízká „termální vesnice“ se stylovými bungalovy a kempem. Hodnocení klientů jsou ale dost protichůdná.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Zdejší voda má střední obsah minerálů. Obsahuje sodík, draslík a hořčík.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Interiér termálních lázní. Venkovní bazény byly během naší návštěvy mimo provoz.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Interiér termálních lázní
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Záliv přehrady Gébárti-tó překonává dřevěná lávka.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Věžní hodiny bez věže. I když zástavba Zalaegerszegu je novější, tak první zmínka o něm se objevila už roku 1247.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Stylový bar, který vzniknul přestavbou barkasu, lákal na kořalky, víno i domácí limonádu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na městských slavnostech byla největší fronta u stánku s vynikajícími sýrovými a ořechovými pagáči. Ty se prodávaly teplé přímo z pece.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Legenda městského trhu Gyula Szabó se do Zalaegerszegu nastěhoval roku 1945. Tehdy obdržel licenci k výrobě a prodeji košťat, kartáčů a štětek, což tehdy bylo klasické povolání zrakově postižených. A na místní trh docházel až do roku 2015.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Park před justičním palácem zdobí socha Ference Deáka. Tento politik patří mezi klíčové osobnosti dějin Maďarska, který stál u zrodu Rakousko-uherského vyrovnání. Deák se narodil v župě Zala.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Farní kostel svaté Máří Magdalény pochází z druhé půle 18. století.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Uvnitř naftařského muzea najdeme i dětské hřiště pro ty nejmenší.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Speciální technika pro průzkum geofyzikálními metodami
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Připomínky počátků průmyslové těžby a zpracování ropy
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pavilon s čerpadlem od firmy Sulzer
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Rotační stůl vrtné soupravy
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Muzeum maďarského ropného průmyslu bylo založeno roku 1969, rok po zpřístupnění skanzenu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Kozlíková čerpadla jsou klasikou naftových polí.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Alej s panteonem osobností z oblasti petrochemického průmyslu a příbuzných oborů
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Do interiérů většiny budov skanzenu lze nahlédnout. Infopanely obsahují i anglickou mutaci textu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Vzadu za slepým říčním ramenem se schovávají vinohradnické domky s lisovnami.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Lidovou zbožnost připomínají bohatě zdobené malované kříže.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Lidovou zbožnost připomínají bohatě zdobené malované kříže.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nejhonosnějším objektem skanzenu je statek přenesený z obce Csöde, u které začíná hranice národního parku Örség.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Chalupy z kraje Göcsej jsou roubenky „v kožichu“. To znamená, že stěny z trámů pokrývá hliněná omítka nabílená vápnem, která chránila před požárem a zlepšovala tepelné vlastnosti.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Prohlídková trasa skanzenem tvoří okruh, o autentickou atmosféru se starají hospodářská zvířata.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Uvnitř skanzenu se nachází více než 40 staveb ve zhruba sedmi dvorech.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Skanzen je koncipován jako plnohodnotná vesnice, ústřední objekt představuje vodní mlýn z 18. století. Ten se nachází na původním místě u ramene řeky Zala. Mlýnské kolo je momentálně v rekonstrukci.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz