Horší než v Benátkách. Nádherný Lucern trápí obrovský nával turistů z Asie

aktualizováno 
Když se Švýcara zeptáte, jaké je nejhezčí město jeho vlasti, pravděpodobně Vám odpoví: „Lucern“. Na přísně katolickém městě se s krásou světa rozhodně nešetřilo, obklopený horským hřebenem sídlí na břehu extrémně čistého a členitého jezera Vierwaldstättersee. Platí za to problémy s turisty.

Zimní večery jsou perfekní dobou, pokud chcete mít symbol Lucernu - Kapellbrücke - sami pro sebe. | foto: Petr Sudik, Patricie Sudik

Nabídka volného času v Lucernu je doslova nevyčerpatelná: od plavby jedním z flotily kolesových parníků až po výlet na jednu ze tří domovských hor města. Na vrcholek Stanserhornu vás zaveze první cabrio lanovka na světě, na Pilatus nejstrmější zubačka světa a na Rigi přezdívanou Královna hor zase nejstarší zubačka Evropy.

Na vrcholku Rigi můžete obdivovat úžasný východ slunce s panoramatem Bernských Alp, který ve svých Toulkách Evropou opěvoval už kdysi Mark Twain. U jejích nohou ležící Lucern se může pochlubit středověkým centrem s hradbami ze 14. století, stavbami jak z baroka, tak z renesance a dvěma historickými mosty.

Ve starém centru na pravém břehu řeky Reuss se střídají útulné hospůdky s noblesními obchody s pověstnými švýcarskými hodinkami nebo čokoládou. Všechny zajímavosti jsou tu tak šikovně pohromadě, že se dají pohodlně projít pěšky.

Určitě si nenechte ujít velkorysou promenádu se stylovými hotely z doby Belle Époque podél pomněnkově modré hladiny Lucernského jezera s vodou čistou tak, ze se dá pít a panoramatem zasněžených třítisícovek v pozadí.

Říká se, že zatímco v Curychu a v Basileji se vydělávají peníze, v Bernu se vládne a v Ženevě vyjednává, v Lucernu se žije. Geniální mix vody, hor a města je zárukou vysoké kvality života. Zdejší obyvatelé zase šikovně spojují germánskou mentalitu s mentalitou jižanů.

Fotogalerie

Lucerňané jsou pohodoví, zároveň ale natolik švýcarsky sebevědomí, že si o sobě chtějí rozhodovat sami. Ať jde o to, jestli bude ve školách viset krucifix, na co půjdou daně a nebo i to, jakou barvu bude mít letos vánoční osvětlení.

Lucerňané jsou zkrátka prototypem Švýcarů proslulých svou zdrženlivou hrdostí kombinovanou s pragmatismem bez jakýchkoli ideologických pout. Nenechají si do ničeho mluvit. A mají pravdu: vždyť kdo má nejlépe vědět, jak chtějí žít než oni sami? A tak zatímco EU vede s Londýnem nekonečné brexitové diskuse, Švýcarsko má dohodu s Velkou Británií už dávno v kapse.

Všeho s mírou. Až na turisty

Atraktivita všeho prý spočívá ve vyváženosti. I v tom je Lucern perfektním příkladem. Se svými 81 tisíci obyvateli je natolik velký, aby nebyl provinční a přitom zůstal přehledný a útulný. Lucern má akorát jak průmyslu a kultury, tak vody, hor, slunce a deště. Zkrátka ničeho málo, ale ani příliš moc. Ačkoli, vlastně ano: turistů.

Krása Lucernu se totiž čím dál víc stává jeho prokletím. Loni ho navštívilo přibližně 9,4 milionů turistů, což je příliš mnoho na město s 81 tisíci obyvateli. Lucern se tak zařadil do stále delšího seznamu destinací úpících pod masovým turismem, jako je Barcelona, Malorca, Řím nebo Dubrovník.

Benátky dokonce trumfuje! Zatímco město na laguně má turistickou intenzitu (počet turistů k počtu obyvatel) „pouhých“ 96, Lucern 116. A během příštích deseti let se má počet návštěvníků zvýšit na dvanáct až čtrnáct milionů.

V padesátých letech bylo na cestách 2,5 milionu turistů. V roce 2030 jich má...

Navíc oproti například Paříži, kde turisté zůstávají několik dní, je Lucern klasickou půldenní destinací. Turisté se vyhrnou z autobusu, ve stádečku proběhnou za zdviženým deštníkem nejdůležitější zajímavosti, po dvou hodinách naskákají do autobusu a večer už jsou v Paříži.

Dříve bylo Švýcarsko dovolenkovou destinací Angličanů, Američanů a Němců, poté Japonců. Dnes jsou hlavní klientelou turisté z Číny a Indie, kteří byli po zesílení švýcarského franku v posledních letech záchranou zdejšího turismu. Tato klientela ale jezdí převážně ve skupinách. V sezoně, když jsou některá místa přelidněná tak, že se nedá ani projít, ztrácejí ale už i Lucerňané svou příslovečnou trpělivost. A příval turistů stále roste. Především skupinové zájezdy jsou, podobně jako v jiných destinacích, domorodcům trnem v oku. Jsou to poznávací zájezdy bez poznání. Cesta, jejíž kvalita se měří počtem proběhlých míst a vydařených selfíček.

Ačkoli pro naši návštěvu volíme nádherný únorový den, kdy by tu mělo být méně návštěvníků, přesto se v centru musíme vyhýbat všudypřítomným tyčkám s připevněným smartphonem permanentně fotících Asiatů. Registrují vůbec něco z tohoto kouzelného města nebo budou až doma studovat pozadí svých selfíček?

Dřevěný most, který vzplál po cigaretě

Třeba nádherný most Kapellbrücke s markantní vodní věží ze 13.století, spojující přes řeku Reuss starou část města s novou. Kapellbrücke je nejen optickým symbolem města, ale i nejstarším dřevěným zastřešeným mostem Evropy a s 204 metry i druhým nejdelším. Bohužel, většina stropních trojúhelníkových obrazů starých mistrů, které zobrazovaly důležité události v dějinách země, se stala obětí požáru v roce 1993 způsobeným odhozenou cigaretou.

Historický most Kapellbrücke s markantní vodní věží ze 13. století spojuje přes...

Skupinka turistů před námi přebíhá most, vrhá letmý pohled na jezero a v poklusu pokračuje k Löwendenkmal, pomníku lva vysekaného roku 1821 přímo do skály. Umírající lev se štítem a kopím zabodnutým v hrudníku je památkou na cca 730 švýcarských gardistů, kteří byli ochrankou Ludvíka XVI. a po jeho zradě padli v Paříži během francouzské revoluce.

„Majestátní kolos má v sobě něco, co nedokáže zkopírovat ani řezbář ani fotograf,“ napsal kdysi Twain. „Všechno souhlasí: tvar, rozměry, postoj... Jenže to, co ze sochy dělá nejsmutnější a nejdojemnější kámen světa, chybí. To se musí vidět, to se nedá zkopírovat...“ Jenže většina turistů stojí při focení selfíček zády a nevidí vůbec nic.

Zatímco v padesátých letech bylo ročně na cestách 2,5 milionů turistů, v roce 2030 jich má být podle prognóz 1,8 miliardy. A žádná destinace se nedá nafouknout. Pro Barcelonu nebo Benátky jsou pohromou obrovské výletní parníky, v Lucernu jsou to kolony autobusů. Ty nejdřív ucpávají příjezdové ulice a poté ze svých útrob naráz vypustí obrovské množství lidí. I tady, stejně jako na jiných hotspotech po celém Švýcarsku, jsou to většinou české, maďarské a dokonce i bulharské autobusy.

Zglobalizovaný svět turismu: české, maďarské a bulharské autobusy vozí Asiaty...
Registrují permanentně fotící turisté vůbec něco z tohoto kouzelného města,...

A zatímco Evropa kvůli ochraně životního prostředí diskutuje o zákazu plastových brček, tyčinek do uší či dieselových aut, zavádí mě v německo-švýcarském pohraničí český autobusák do tajemství globalizovaného světa turismu.

„Z Česka jezdím pro turisty s prázdným autobusem až do Milána, kam jsou levnější lety než do Curychu. Potom s nimi ‚letem světem  projedu nejdůležitější zajímavosti. Na jídlo a na nocleh přejíždíme, pokud je to jen trochu možné, z drahého Švýcarska buď do Francie, většinou ale do Německa. A protože Matterhorn se nedá přenést, druhý den pádíme zpátky. Desítky kilometrů navíc pro pár ušetřených franků,“ popisuje.

Pupek světa

Lucernská svéhlavost má kořeny v minulosti. Vždyť v okolí města se vedly důležité bitvy proti nenáviděným Habsburgům. Lucern byl navíc sídlem vlády Staré švýcarské konfederace - tedy volnému spojení kantonu Uri, Schwyz a Unterwalden roku 1291 do tzv. Věčného spolku, ke kterému se v roce 1332 připojil i Lucern.

Postupné slučování dalších kantonů vedlo v dubnu 1798 k vyhlášení Helvetské republiky. Ačkoli Lucern musel poté žezlo moci předat Bernu, pro Lucerňany je jejich město nadále pupkem světa. To si vysvětlují s notnou dávkou sebeironie takto: pakliže je Země centrem vesmíru, Evropa jejím historickým centrem a Švýcarsko středem Evropy, pak je Lucern ležící ve středu Švýcarska logickým pupkem světa.

„Teď vezu nejhlučnější klientelu: Číňany. Dvoudenní prohlídka Švýcarska - to je fofr. V Interlaken ani nechtěli zastavit, poprchávalo, a tak fotili jen přes okna autobusu. Ani jim nevadilo, že jsou kouřová. Nejvíc času stráví na obědě, naproti v čínské restauraci. Není nad to poznat na cestách cizí kuchyni,“ dumá.

Řešení: pozemní dráha nebo omezený vstup

Návrhů na vyřešení problému je v Lucernu hned několik. Od podzemní dráhy, která by turisty přivážela od centrálního parkoviště mimo město až přímo do centra, přes vstupné, které bude od května platit v Benátkách. Nabízí se i aktivní podpora kvalitnějšího individuálního turismu. Tato na první pohled sympatická forma cestování má i své stinné stránky, pakliže jde o miliony lidí.

Strašákem budoucnosti je nejen dnes už jasný narůst individuálních turistů z Asie, ale i nový fenomén tzv. New Urban Tourism. Tato klientela totiž záměrně vyhledává lokality místních obyvatel, nenocuje v hotelích, ale v soukromých apartmánech přes AirBnB. Výsledkem jsou lichvářské ceny bytů a místní obyvatelé, kteří trpí vysokými nájmy a nedostatkem klidu pro svůj normální život. To, co Lucernu teprve hrozí, je v Benátkách nebo Dubrovníku dávno realitou.

„Turismus bude fungovat, ale pouze s akceptací místních obyvatel. Jinak lidé začnou protestovat jako na Mallorce nebo v Benátkách,“ je přesvědčen luzernský radní Albert Schwarzenbach. „Nikdo se nechce cítit doma cizí, a tak si včas musíme rozmyslet, jaký turismus budeme v budoucnosti chtít a jak ho budeme schopni regulovat. Jestli bude počet turistů stoupat ve stejném rozsahu, jak předpovídají experti, pak se bude muset nutně něco změnit. A to nejen v Lucernu nebo v Interlaken, ale všude.“

Na pohodovou plavbu po Vierwaldstättersee nemají skupinové zájezdy (naštěstí)...

Zajímavosti Lucernu

  • Most Kapellbrücke (204 m) s vodní věží ze 13. století spojující přes řeku Reuss starou část města s novou.
  • Staré centrum (Stará radnice ve stylu italské renesance, hostinec Zunfthaus zu Pfistern zdobený freskami, staré hradby Museggmauer ze 14. století, zastřešený dřevěný most Spreuerbrücke s malbami luzernského malíře Kaspara Meglingera).
  • Promenáda podél severního břehu s výhledem na hory Rigi, Bürgenstock, Stanserhorn, Pilatus a na Glarnské a Engelbergské Alpy.
  • Löwendenkmal - pomník umírajícího lva vysekaného roku 1821 do skály na památku cca 730 švýcarských gardistů, kteří padli v Paříži roku 1792 během francouzské revoluce. Hned vedle se nachází Gletschergarten - ledovcová zahrada s výmoly z doby ledové.
  • Jesuitenkirche St. Franz Xaver - první barokní kostel Švýcarska s devatenáctimetrovým oltářem.
  • Franziskanerkirche - kostel ze 13.století.
  • Kostel Hofkirche St. Leodegar - jeden z optickým symbolů Lucernu ve stylu pozdní renesance.
  • Kulturní a kongresové centrum (Muzeum umění)
  • Lucernské jezero/Vierwaldstättersee je plochou 114 km² pátým největším jezerem Švýcarska. Zážitkem je plavba jedním z pětice nostalgických kolesových parníků: Uri z roku 1901 s novobarokním salonem, Gallia z roku 1913 s originálním interiérem ve stylu empíru, Schiller z roku 1906 ve stylu secese, Unterwalden, který se objevil už na světové výstavě v Paříži roku 1889, a Stadt Luzern z roku 1928 ve stylu Art Deco.
    Denní jízdenka: 1. třída dospělí 108 SFR (2 400 korun), děti (6-16 let) 15 SFR ( 330 korun), 2. třída dospělí 72 SFR (1 600 korun), děti (6-16 let) 11 SFR (240 korun).
  • Verkehrshaus - naprosto skvělé interaktivní muzeum dopravy. Jedno z nejnavštěvovanějších muzeí Švýcarska. Součástí je i IMAX kino. Vstupné: dospělí 32 SFR (700 korun), studenti do 26 let 22 SFR (480 korun), děti do 16 let 12 SFR (260 korun), děti do 6 let zdarma. Planetarium, Swiss Cholocate Adventure, IMAX Kino 2D/3D se platí zvlášť.
  • Výlet na jednu z okolních hor: Rigi, Stanserhorn, Pilatus.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Jak vybrat své první elektrokolo: přemýšlejte o terénu i o typu motoru

elektrokola

Část cyklistů i laiků jim spílá: elektrokola jsou jen pro důchodce. Člověk se na nich prý jen veze a hledá, kde by...

Do pustin neznámého pohoří Žiar. Něco podobného už na Slovensku nenajdete

Pod vrcholem Zniev

Ve středoslovenském pohoří Žiar si namísto rekreačních středisek a turistických atrakcí naplno vychutnáte to, co jinde...

Cesta Obřím dolem do sedla pod Sněžkou je zavřená, sníh prolomil lávku

Dřevěný mostek u Trkače v Rudné rokli poškodil nápor sněhu, jeden z nosníků se...

Část frekventované modré turistické cesty Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je uzavřena, a to v úseku od kapličky do...

Další z rubriky

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Chorvatsko úplně jinak. V metropoli Slavonie vám bude jako na Moravě

Hlavní pevnostní náměstí v Osijeku

Z mnoha tváří Chorvatska preferují čeští cestovatelé téměř výhradně Jadran, v menší míře tamní vyprahlá krasová pohoří....

Nepálský Šerpa pokořil rekord v počtu výstupů na Mount Everest

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita patří k nejzkušenějším horským...

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita dnes překonal svůj vlastní rekord v počtu výstupů na nejvyšší horu světa,...

Najdete na iDNES.cz