Chorvatsko bez drahoty
Wine Camp Hažić se prezentuje jako „první vinařský minikemp v Chorvatsku“.
Letošní putování vnitrozemským Chorvatskem odstartovalo v Mezimuří u slovinských hranic. Více se o něm dozvíte zde. Cestovali jsme ve dvou, osobním autem v kombinaci benzin / LPG. Převážně jsme nocovali v kempech pod malým stanem. Je to můj životní styl, nikoliv nutnost či nouze.
První seznámení s „drahým Chorvatskem“ nám přichystalo návštěvnické centrum u oblíbené rozhledny. Občerstvení tam suploval nápojový automat. A kelímek zrnkové kávy stál 0,70 eura (18 Kč), tedy méně než na českém nádraží.
Ubytování nám tu poskytl Wine Camp Hažić. Jedná se o menší rodinný kemp s dvěma bungalovy, který svým pojetím už koketuje s glampingem. Mimořádně příjemní majitelé zároveň provozují vinařství zaměřené na produkci prémiových bílých vín. Kromě vinic také obdělávají ovocné sady a hosté kempu mají v ceně malou degustaci jejich produktů. Kromě jedné obytky a hostů v bungalovu jsme zde byli sami. Přesně tak jsem si to před sezonou představoval. Dohromady nás jedna noc vyšla na 25 eur (640 Kč). Žádná „chorvatská drahota“ se tedy nekonala. Ovšem je třeba brát na zřetel, že DPH v Chorvatsku činí šílených 25 %.
Odtud pokračujeme dál k jihu. Cena kávy mimo dálniční benzinky se pohybuje mezi 1,50 až 2 eury. Na okraji Karlovce doplňujeme zásoby v supermarketu. Kilo zralých sladkých meruněk kupujeme v akci za 2 eura (50 Kč). Ostatní potraviny jsou spíše lehce dražší než u nás. Výrazně vyššími cenami se pyšní regionální uzeniny, pršut i sýry. Tam však hraje prim kvalita. Drobnou past představoval kvazi farmářský stánek s ovocem před supermarketem. U něj byly ceny dost napálené.
Ani kuřáci „chorvatskou drahotu“ nepocítí, neboť cigarety tam jsou až o 22 procent levnější. Tudíž se vyplatí přivézt si je domů. Akutní hlad po ránu a přes den zaženou pekárny, které nabízejí výborný burek za slušnou cenu. Ty jsou všude: ve městech, na vesnicích i vedle silničních křižovatek u rozptýlených samot. Což platí pro celou bývalou Jugoslávii.
Cesta do Chorvatska 2024: Rakousko zavedlo jednodenní známku, Maďaři také |
Nedaleko Karlovce nás v romantickém údolí řeky Mrežnice u městečka Duga Resa přivítal kemp Slapić. Zde trávíme pár nocí. Slapić je typickým velkokapacitním kempem, kde většina cestovatelů jen přenocuje během tranzitu k moři. Za parcelu obsazenou autem, stanem a dvěma lidmi platíme za noc 28 eur (715 Kč). Přístup personálu je plně profesionální. Za velkých veder zde poskytne osvěžující koupel průzračná řeka, součástí kempu je i malý bazén. Každý večer se kemp zcela zaplnil. To jsem těsně za půlí června nečekal. Neobvyklý nával zaskočil také personál. „Vypukla vedra, všichni spěchají k moři,“ okomentovala situaci recepční.
Kemp Lika u městečka Gračac už obklopuje středomořská příroda.
Cestou k Plitvicím, kam z Karlovce směřuje stará magistrála, stojí za zastávku městečko Slunj. To okouzlí úchvatnými vodopády.
Poslední chorvatskou noc trávíme v kempu Lika. Ten leží na okraji městečka Gračac. Příjemný soukromý kemp poskytuje základní zázemí. A jelikož zrovna kulminovala vedra, tak nejvíce nás potěšil bazén. Ochotný majitel si za noc řekl 20 eur (510 Kč).
Gračac leží jen čtyřicet kilometrů od moře. Poblíž se ukrývají krasové jeskyně, nedaleko začíná Přírodní park Velebit a na dosah jednodenního výletu leží i známá Paklenica. Proto se kemp Lika šikne jako parádní základna k delšímu pobytu pro nenáročné, kteří aktivní poznávací turistiku zkombinují s jednodenními odpočinkovými výjezdy k moři. Na parkovišti před supermarketem u chorvatského Gračce pak prodávala venkovská tetička čerstvé fíky. Kilogram vyšel na krásná čtyři eura (100 Kč).
