Letenku si možná kupujete zpáteční, ale srdce máte pořád jen jedno. Po dlouhém letu, který si zpestříte konzumací alkoholu a následným spánkem, už další podobnou zátěž vaše srdce unést nemusí. O jaké zátěži je vlastně řeč? Na vypití dvou tří skleniček vína přeci není nic až tak extrémního, a spánek se těžko dá nazvat námahou, ne? Výzkumníci z německého Ústavu leteckého lékařství s tím rozhodně nesouhlasí.
Zmíněnou situaci, onu řekněme umírněnou až středně mírnou konzumaci alkoholických nápojů, zakončenou spánkem, považují za extrémní riziko pro lidské zdraví. Chyba přitom není v těch dvou až třech skleničkách vína anebo v tom, že během letu spíte. Problém nastane až kombinací těchto dvou zdánlivě neškodných navazujících událostí.
Na skleničce vína během letu nic špatného není. Ani na spánku. Vražedná může být až kombinace obojího.
Zaslouží si to vysvětlení. Jde o to, že kabiny letadel jsou podtlakové, tlak uvnitř během letu přibližně odpovídá nadmořské výšce 2 400 metrů. Což znamená, že i hladina kyslíku je v nich o něco nižší, než jakou běžně zažíváme.
Lidské srdce tedy musí během letu pracovat intenzivněji na tom, aby zajistilo plynulé zásobování organismu kyslíkem. Alkohol ovšem tepovou frekvenci ještě zvyšuje, zatímco ve spánku se snižuje frekvence našeho dechu. Srdeční pumpa tedy jede naplno – kvůli alkoholu ještě s přidanou akcelerací – ale kyslíku v krevním řečišti víc není. Je ho méně. Protože krev je méně okysličená, kyslík totiž v podtlakovém prostředí kabiny neprochází přes stěny plicních sklípků jako při normálním tlaku kyslíku.
Výsledkem je to, co odborníci nazývají sníženou saturací krve kyslíkem, vedoucí až k tzv. hypobarické hypoxii. Když k něčemu takovému dojde, můžete na vlastní kůži nedobrovolně zažít, jak se asi cítí lidé se závažným srdečním nebo plicním onemocněním. Když mají právě před kolapsem.
S mladými to zacloumá, starší to může zabít
Jak moc je kombinace létání a alkoholu nebezpečná? To experimentálně stanovili vědci z Ústavu leteckého lékařství v Kolíně nad Rýnem.
V průběhu dvou nocí nechali přespat ve svých laboratořích osmačtyřicet mladých zdravých lidí. S tím, že část z nich usínala v prostředí o běžném tlaku, část v uměle vytvořených hypobarických podmínkách, odpovídajících podmínkám v letadle. Polovina spáčů byla střízlivá, druhá polovina posilněná ekvivalentem dvou plechovek piva či dvou skleniček vína.
Přebíjet během letu únavu kávou, energetickými nápoji anebo alkoholem? Špatný nápad.
Důvod byl prostý. Popíjet v letadle a pak usnout je poměrně běžným způsobem, jak lidé překonávají dlouhé cesty. Výzkumníky původně zajímala jen kvalitu jejich spánku. Ta po konzumaci alkoholu skutečně valná nebyla. Ukázalo se, že fáze REM spánku, důležitá pro konsolidaci paměti a regeneraci mozku, byla výrazně kratší u lidí, kteří požili alkohol. To by samo o sobě tak divné nebylo.
Zneklidnilo je až to, u kolika účastníků spánkového experimentu se vyskytlo – při spánku v hypobarických podmínkách po požití alkoholu – chrápání a spánkové apnoe, stavy bezdeší. Měření dále potvrdila, že hladina kyslíku v krvi u těchto neklidných spáčů poklesla na 85 procent normálu, a jejich tepová frekvence se během spánku zvýšila na 88 úderů za minutu. Aniž by si toho byli vědomi, jejich srdce podávalo při setrvale nedostatečném zásobování kyslíkem vrcholově zatěžující výkony.
Nemáte rádi turbulence? V Evropě se raději vyhýbejte Curychu a Ženevě |
„Tyto výsledky naznačují, že dokonce i u mladých a zdravých jedinců představuje kombinace alkoholu se spánkem v hypobarických podmínkách značnou zátěž pro srdeční systém,“ popisuje Eva-Maria Elmenhorstová, spoluautorka výzkumu. A pokračuje dál: „U lidí, kteří už mají symptomy srdečního nebo plicního onemocnění, to může vést až k závažnému zhoršení jejich zdravotního stavu.“
Může to být pochopitelně ještě horší. U lidí pokročilejšího věku, anebo rovnou u těch s diagnózou srdečního nebo plicního onemocnění, může kombinace alkoholu a spánku během letu vyústit v selhání, zástavu srdce. A čím delší let je, tím více rizika srdeční příhody u senzitivních pasažérů narůstají.
Za pár skleniček a následný šlofík během letu můžete zaplatit později. Symptomy kardiovaskulárního onemocnění se tím mohou výrazně zhoršit.
„Kardiovaskulární poruchy tvoří přibližně sedm procent naléhavých lékařských případů, které se v kabinách letadel řeší,“ zmiňuje další výzkumník, Juergen Wenzel. „Zástava srdce pasažéra je přesně to, co v 58 procentech případů způsobí odklon letadla z trasy a mimořádné přistání na nejbližším letišti. A náš výzkum se nejspíš dobral jedné z možných příčin, které za tím stojí.“
Skleničku v letadle, jen tak na uvolnění, by vědci z Ústavu leteckého lékařství preventivně nedoporučovali nikomu. Pro organismus mladých a zdravých cestujících je kombinace alkoholu a spánku zatěžující, pro starší lidi a nemocné může být až vražedná.
Jak přežít dlouhý let?
|
