1 / 17
V odlehlých horách čínského S’-čchuanu vyrostlo obří město nalepené na svazích hor. Larung Gar býval domovem desítek tisíc buddhistických mnichů a jeptišek a stal se jedním z nejvýznamnějších center tibetského buddhismu. Čínské úřady však jeho velikost už víc než dvě desetiletí systematicky omezují.
Autor: Christian Lindgren/REX Shutterstock, Profimedia.cz
Zelené a hnědé svahy vysokých hor pokrývají tisíce drobných červených domků, mezi nimiž se tyčí buddhistické chrámy. Z dálky vypadá Larung Gar jako obrovská mozaika rozprostřená po úbočí.
Autor: ČTK
Jenže Larung Gar není běžným městem. Jde o rozsáhlý buddhistický komplex a vzdělávací centrum v okrese Serthar v tibetské autonomní prefektuře Kardze v čínské provincii S’-čchuan. Leží ve výšce kolem čtyř tisíc metrů nad mořem a jeho příběh je stejně mimořádný jako jeho vzhled.
Autor: Profimedia.cz
Larung Gar vznikl v roce 1980. Jeho zakladatelem byl tibetský buddhistický učitel Khenpo Jigme Phuntsok, který chtěl po desetiletích kulturního a náboženského útlaku obnovit studium buddhismu.
Autor: Profimedia.cz
Z původně skromného místa se postupně stalo jedno z nejvýznamnějších center tibetského buddhistického vzdělávání. Do horského údolí začali přicházet mniši, jeptišky, studenti i poutníci. Přibývaly malé dřevěné domky a další stavby. Komplex se postupně rozrostl do obřího sídliště.
Autor: Profimedia.cz
Na vrcholu svého rozmachu na začátku 21. století v něm podle dostupných zdrojů žilo až kolem 40 tisíc buddhistických duchovních. Studovali zde buddhistickou filozofii, tibetský jazyk i tradiční náboženské nauky. Centrum přitahovalo nejen Tibeťany, ale také tisíce čínských buddhistických praktikujících.
Autor: Profimedia.cz
Komplex je přitom rozdělen na části pro mnichy a jeptišky. Hlavní komunikace tvoří jednu z hranic mezi jednotlivými částmi areálu. Čínské úřady později při reorganizaci komplexu usilovaly o ještě výraznější oddělení náboženské a vzdělávací části.
Autor: Profimedia.cz
Život v takové nadmořské výšce přitom rozhodně není komfortní. Zimy jsou zde dlouhé a tvrdé, půda po značnou část roku zmrzlá. Otopové dříví je velkou vzácností, své mrtvé proto mniši nechávají na pospas supům.
Autor: Profimedia.cz
Právě podmínky života a hustota osídlení se staly jedním z argumentů čínských úřadů pro rozsáhlé zásahy. První velká vlna demolic přišla už v roce 2001. Podle dostupných zpráv tehdy byly zbourány tisíce obydlí a z komplexu musely odejít tisíce lidí.
Autor: Profimedia.cz
Další likvidace začala v roce 2016. Podle oficiálního plánu měl počet lidí v komplexu do září 2017 klesnout na maximálně 5 000. Součástí plánu byly demolice obytných domů, změny v uspořádání areálu a zavedení kamerového dohledu a kontrol vstupu.
Autor: Profimedia.cz
Čínské úřady svůj postup zdůvodňovaly mimo jiné přeplněností, bezpečností a rizikem požárů či dalších katastrof. Kritici čínské politiky však tvrdili, že skutečným problémem je především kontrola rozsáhlé tibetské náboženské komunity a jejího vzdělávacího centra.
Autor: Profimedia.cz
Rozsah zásahu byl obrovský. Do roku 2017 bylo podle zpráv zničeno nejméně 4 725 obydlí a přibližně 4 800 mnichů a jeptišek bylo nuceno Larung Gar opustit. Satelitní snímky tehdy ukázaly výrazné změny v podobě celého komplexu.
Autor: Profimedia.cz
Přesto Larung Gar nezmizel. Jeho náboženské a vzdělávací centrum pokračovalo v činnosti, byť v mnohem menším měřítku a pod výrazně větší kontrolou.
Autor: ČTK
Příběh tím ovšem neskončil. Podle zpráv organizace Tibet Watch začaly další demolice na konci roku 2024. Z Larung Gar tehdy mělo odejít víc než tisíc mnichů a jeptišek. Informace se přitom získávaly obtížně, protože přístup do komplexu byl stále víc omezen.
Autor: Christian Lindgren/REX Shutterstock, Profimedia.cz
V létě 2026 přišla další vlna. Podle Radio Free Asia a International Campaign for Tibet začaly nové demolice přibližně v polovině července. Zasaženo má být nejméně 1 060 obydlí mnichů a jeptišek.
Autor: Profimedia.cz
Larung Gar má svá nejslavnější léta za sebou. Přesný počet obyvatel dnes není kvůli omezenému přístupu a kontrole informací veřejně známý. Jisté však je, že komplex je po desetiletích demolic výrazně menší než kdysi.
Autor: ČTK
Zatímco svět obdivuje fotografie města rozprostřeného po horských svazích, jeho skutečná podoba se mění. Sídlo, které kdysi pojalo desítky tisíc lidí, se postupně zmenšuje.
Autor: Attila Balogh/Rex Shutterstock, Profimedia.cz
