"Nemáme plyn, nemáme pitnou vodu a nikdo nám nepřichází na pomoc," stěžovala si tamní obyvatelka Marta Čedryčová. Dosud nejhorší záplavy postihly tento horský region v roce 1998, kdy ve vodních přívalech zahynulo deset lidí a více než
24.000 jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Stovky lidí musely být evakuovány také ze severomaďarské obce Kispalad nedaleko ukrajinských hranic poté, co záplavy protrhly tmní přehradní hráz.
Na severovýchodě Maďarska už také začala evakuace lidí poté, co se Tisa přelila přes hráze. Podle Sándora Istenese z úřadu pro ochranu před katastrofami
župy Szabolcs-Szatmár-Bereg museli dnes dopoledne záchranáři zahájit evakuaci 1800 obyvatel obce Kispalád poté, co se Tisa převalila přes protipovodňové hráze.
Se situací v záplavami ohrožených oblastech severovýchodní části země se dnes v doprovodu ministra vnitra Sándora Pintéra seznámil maďarský premiér Viktor Orbán. Ministerský předseda označil vývoj v povodí Tisy za "velmi vážný" a nevyloučil, že kabinet v oblasti vyhlásí mimořádný stav.
Hladina Tisy, která je po Dunaji druhou nejvýznamnější řekou Maďarska, dosáhla dnes ráno 716 centimetrů; to je o osm centimetrů více, než činí dosavadní rekord z listopadu 1998, uvedl Ferenc Szamos z vodohospodářského úřadu v horním povodí
řeky. Při posilování hrází již od pondělí pomáhá na 3200 vojáků a čtyři vrtulníky. Podle maďarských meteorologů jsou nynější záplavy důsledkem prudkých dešťů a rychlého tání sněhu v sousední Ukrajině.
Také na Slovensku roste strach z rozvodněné řeky. Vodohospodáři na východě země tak očekávají v nejbližších dnech historické stavy hladin vodních toků, prozatím však obyvatelům obcí v povodí Latorice, Bodrogu a Tisy ve
východoslovenské nížině záplavy nehrozí.
Situaci slovenským i maďarským vodohospodářům přitom komplikuje skutečnost, že nemají dostatek informací o stavu vodních hladin právě na Ukrajině, a stejně tak ani potřebná meteorologická hlášení.
