Osamocený bílomodrý kostelík v Analipsi na Krétě

Osamocený bílomodrý kostelík v Analipsi na Krétě | foto: GNTO - Y. Skoulas

Kréta a koronavirus. Všichni se modlí, aby letos přijeli turisté, říká Češka

  • 48
Ve své historii už Kréťané válčili proti Turkům i německým okupantům. Teď bojují s neviditelným nepřítelem, s koronavirem. Ten na ostrově téměř není, s velkou pravděpodobností už však zničil Velikonoce. A pokud se výrazně sníží počet turistů v letošní sezoně, čekají tu místní obyvatele opravdu těžké časy.

Kréta je mým druhým domovem již devět let. Mám zde rodinu, pracovní aktivity, spoustu výborných přátel. Společně sdílíme všechny radosti, strasti, pomáháme si.

Jenže teď nám přišel do cesty koronavirus. Překazil všechny plány, omezil naše aktivity v oblasti cestovního ruchu. Kréta přitom patří mezi nejvyhledávanější řecké turistické destinace, za rok ji navštíví přes pět milionů turistů. Nyní však v souvislosti s virem čelí ostrov ve Středozemním moři těžké výzvě, i když počet nakažených na Krétě není nijak dramatický.

Vir 2019-nCoV se poprvé objevil jedenáctého března a zatím napadl tři lidi. Dva muže z Heraklionu (jeden se vrátil z Atén a druhý z Ameriky) a německého profesora chemie, který pobýval na Krétské univerzitě, aby se zúčastnil semináře postgraduálních studentů. Všichni nakažení jsou v nemocnici a jejich zdravotní stav je uspokojivý.

Co však Kréťanům přidělává vrásky na čele, je celková situace koronaviru v Evropě, která nepřeje turismu.

Většinu návštěvníků, kteří přijedou do rodiště boha Dia, totiž tvoří Němci, Francouzi, Nizozemci, Britové, Belgičané, Italové a Švýcaři.

Modlitby a naděje

Kréta stejně jako celé Řecko nastolila opatření proti šíření nákazy. Jsou podobně striktní jako v České republice, jen se nenosí roušky. Došlo k přerušení leteckých spojeních s Itálií, se Španělskem, přičemž řecká letecká společnost Aegean Airlines výrazně omezila počet domácích i mezinárodních letů.

Zrovna tak lodní doprava doznala úprav. Výletní lodě a plachetnice dostaly zákaz přistávat v řeckých přístavech. Život se utlumil. Kréťané, kteří jsou zvyklí se spolu bavit, setkávat, tančit a popíjet kávu v kafenionu, jsou nyní postaveni před nezvyklou situaci. Zůstat v izolaci a čekat, až se nákaza přežene.

Ierapetra na jižním pobřeží Kréty bývá neustále zaplněna lidmi. Během pandemie...
Ierapetra na jižním pobřeží Kréty bývá neustále zaplněna lidmi. Během pandemie...

Nikdo neví, co bude dál. Jen se všichni modlí, aby vir z Wu-chanu zmizel co nejdříve a mohla začít letní sezona. Pro mnoho Kréťanů totiž tvoří cestovní ruch valnou většinu příjmu. Pracují v hotelích, penzionech, restauracích, barech, obchodech, na tržnicích, stáncích, v dopravních službách, vlastní půjčovny aut.

Navíc, během pěti až šesti měsíců musí vydělat na zbytek roku. Tedy na zimní období, kdy turisté dávají přednost jiným destinacím. Spousta lidí, kteří mají pronajaté prostory k podnikání, také platí nájem i mimo sezonu a tyto finanční prostředky vydělají právě v létě.

„Vlastním malý obchod se suvenýry v Hersonissosu a za padesát metrů čtverečních vydám šest set eur měsíčně,“ říká muž jménem Manolis. „Otevřeno mám již od dubna, ale hlavní vlna turistů začne proudit až od půlky května. Pak pracuji od rána do večera, než sezona skončí, což bývá konec září nebo půlka října, podle toho jaké je počasí. Krám je můj jediný zdroj příjmu a výdělek mi musí pokrýt měsíce, kdy dovolenkáři na Krétu nejezdí. Teď chci stejně jako poslední roky otevřít prvního dubna, ale mám obavy o letošní sezonu. Snad se záležitost s koronavirem brzo vyřeší, protože jinak nevím, co bych dělal“, prozradil Manolis.

Laguna Balos patří k nejkrásnějším místům na Krétě. V posledních dnech tu pochopitelně nenajdete ani jednoho turistu.

Podobně jsou na tom také hotely nebo majitelé penzionů. „Většina našich klientů k nám jezdí pravidelně každý rok. Rezervace si dělají už v zimě. Jakmile se koronavirus rozšířil do Evropy, poslali jsme jim mail s prosbou, aby je nerušili. Rádi jim vyhovíme a přesuneme termín na dobu, než budou moci přijet. Důležité je, aby se virus přestal roznášet a všichni byli zdraví. Do té doby se musíme uskromnit,“ říká Eleni, majitelka jednoho z penzionů.

Proto tu všichni, kteří jsou zapojeni do turismu, rozjeli na webech a sociálních sítích kampaň #DONTCANCELMODIFY nebo #SAVETOURISM. Majitelé hotelů, penzionů i turistické kanceláře tak apelují na turisty, aby nerušili svoje rezervace, jen si posunuli termín dovolené a zachovali tím turismus.

Velký svátek s otazníkem

Otázkou také zůstává, jak proběhnou na Krétě Velikonoce, které patří k nejvýznamnějším řeckým církevním svátkům. V Helladě, kde je zhruba devadesát procent obyvatel věřících, mají velký význam a silný duchovní charakter. Všichni se na ně dlouho připravují a těší, mimo jiné i proto, že jim předchází poměrně dlouhý půst.

O Velikonocích probíhají nejen bohoslužby a průvody, ale také velké hostiny v tavernách a oslavy v centru měst. Venku se pečou jehňata na rožni, rodina i přátelé se scházejí při velkých zábavách se spoustou jídla, vína, hudby a tance.

Opuštěné město Herákleion

Ostrov Agioi Theodoroi

Pravoslavné svátky jara sice budou probíhat až 19. dubna, avšak nikdo netuší, jak se situace s nevyzpytatelným mikrobem bude vyvíjet. Arcibiskup řecké pravoslavné církve Hieronymos vyzval v polovině března věřící, aby byli zodpovědní ohledně koronaviru a ujistil je, že jejich víra bude stále pevná, i když nepůjdou do kostela. 

Jeho projev přišel poté, co Svatá synoda čelila kritice bývalého premiéra Tsiprase a exministra zdravotnictví Polakise, že nezaujala jasný postoj k opatřením na potlačení koronaviru. Arcibiskup doporučil, aby starší lidé nechodili do kostela, ale zároveň sdělil, že bohoslužby budou pokračovat jako obvykle. Tedy včetně svatého přijímání, kdy věřící pijí víno ze stejného poháru.

Letovisko Elounda

Změna nastala až šestnáctého března, kdy na příkaz vlády řecká pravoslavná církev pozastavila veškeré každodenní služby a svátosti. Svatby a křty byly odloženy na dobu neurčitou, pohřbů se smí účastnit pouze nejbližší rodina a bohoslužby jsou do konce března zrušeny. Křesťané to respektují, neboť pochopili, že jde o nouzové řešení.

Krétská houževnatost

Obyvatelé ostrova tedy zůstávají ve svých domovech. Zajdou vyřídit jen nejnutnější věci, udělat nákupy. Ti, co mají vlastní dům, se věnují opravám, úpravám nebo zahradě. Řemeslníci pracují ve svých dílnách, farmáři obstarávají pole, sady, vinice a zvířectvo.

Zbytek pracuje z domova. Na Krétě nastal čas čekání. Plný obav, nejistoty, ale i naděje, protože po staletí charakterizuje typickou povahu Kréťanů jejich síla, vytrvalost a schopnost překonat jakoukoli překážku. Nikdo z nás se nevzdává a společně věříme, že i tento boj s koronavirem vyhrajeme.