Vybrali jsme dvanáct letišť po celém světě, která jsou mezi piloty i cestujícími notoricky známá pro svou nevlídnost. Provoz na nich komplikuje okolní terén, který musí stroje překonat, vysoká nadmořská výška ubírající výkon motorům nebo třeba omezená délka ranvejí, jež končí horskou stěnou nebo naopak prudkým srázem.
Obsah |
Mezinárodní letiště Gibraltar
- Gibraltar, Spojené království
- Délka dráhy a okolní moře

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Letiště sloužící zámořskému území Velké Británie disponuje jedinou drahou o délce 1 828 metrů. Na východě začíná přímo u Středozemního moře a na západní straně na umělém náspu dokonce daleko vybíhá do zálivu Algeciras. K tomu se přidává i výška jen necelých čtyř metrů nad hladinou moře a silný vítr, s nímž se piloti musí umět popasovat.
Směle by mohlo soupeřit i o titul nejzvláštnějšího letiště na světě. Zabírá téměř desetinu rozlohy Gibraltaru na jižním cípu Pyrenejského poloostrova. Vzniklo za druhé světové války pro Královské letectvo na jediném vhodném – tedy rovném a dostatečně dlouhém – místě.
Leží tak přímo u hranice se Španělskem a přímo skrze něj vede hlavní silnice mezi oběma zeměmi, která se musí při pohybu letadel vždy uzavřít. Na druhou stranu jde o skvělou příležitost pro nadšence do letectví, jen málokde vás totiž nechají se jen tak projít po ranveji.
Mezinárodní letiště princezny Juliany
- Svatý Martin, Malé Antily
- Délka ranveje a okolní moře

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podobné podmínky panují i na Letišti princezny Juliany, které také patří k jednom z nejfotogeničtějších vzdušných přístavů – pro turisty je sledování přistávajících strojů na druhém nejrušnějším letišti v Karibiku přímo vyhlášenou atrakcí. Hned za plotem oddělujícím ranvej totiž začíná pláž.
O nebezpečnost letiště na Svatém Martinu se „stará“ hlavně krátká ranvej dlouhá jen něco přes dva kilometry, která přesto pravidelně hostí obry jako Boeing 747 nebo Airbus A340. Druhým faktorem je i velmi nízká nadmořská výška – obojí už vedlo k několika nehodám, kdy letadla namísto na ranveji skončila v nedalekém moři.
Letiště Gustava III.
- Saint Jean, ostrov Svatý Bartoloměj, Karibik
- Nadmořská výška a okolní terén

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
A v Karibiku ještě zůstaneme. Podobnými kvalitami jako letiště princezny Juliany se totiž pyšní i letiště pojmenované po švédském – ostrov od roku 1784 patřil Švédsku, to jej Francii zpátky prodalo v roce 1878 – králi Gustavu III. Známé je též jako Saint Barthélemy (tedy Svatý Bartoloměj).
K malé nadmořské výšce a ukončení jednoho konce ranveje pláží se tu přidává i strmý kopec s rušnou silnicí na druhém konci. Právě tu musí piloti během přistání přelétnout a na poslední chvíli prudce klesnout k ranveji.
Startující stroje pak prolétávají přímo nad hlavami slunících se turistů. Létat tak zde mohou jen zvlášť trénovaní a licencovaní piloti a to jen s malými letadly pro maximálně pár desítek pasažérů.
Letiště Alexandrose Papadiamantise
- Skiathos, Řecko
- Délka ranveje a okolní terén

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Letišti na řeckém ostrově Skiathos se právem přezdívá evropský Svatý Martin. Dráha tu vznikla na umělém náspu mezi ostrovem a sousedním ostrůvkem Lazareta – dnes tak jde o jeden propojený celek. Právě kvůli tomu však ranvej na obou koncích ohraničuje Egejské moře.
Piloti se kromě náročného terénu musí vypořádat i se samotnou ranvejí, která je charakterizovaná jako úzká a krátká – měří jen 1 628 metrů. Během přistání navíc musí bezpečně překonat silničku vměstnanou mezi moře a areál letiště. Z druhé strany je stejně jako v Karibiku pláž.
Letiště Ronalda Reagana
- Washington D.C., USA
- Větrné proudy a přísné restrikce

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Do výčtu se dostalo i zdánlivě „nudné“ mezinárodní letiště Ronalda Reagana obsluhující hlavní město Spojených států Amerických. Přiblížení k areálu obklopeném ze tří stran řekou Potomac však řada pilotů považuje za nejnáročnější v celých Spojených státech.
Během sestupu musí počítat se silnými vzdušnými proudy, během čehož se musí vyhnout i několika zakázaným zónám kolem významných budov. K tomu se ještě přidávají nejpřísnější hluková omezení v zemi. Nalétávat tedy musí přímo nad tokem řeky Potomac.
Právě kvůli blízkosti řady významných budov zde po útocích ze září 2001 platila přísná bezpečnostní opatření – například ještě čtyři roky poté museli všichni cestující v závěrečných třiceti minutách letu k Reaganově letišti zůstat usazení. Pokud se některý z nich ze sedadla zvedl, letoun musel povinně přistát na záložním letišti Dulles a daného cestujícího čekalo zatčení a výslech.
Letiště Sardy Field
- Aspen, Colorado, USA
- Nadmořská výška a okolní terén

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ze spojených států uvádíme ještě jednoho „adepta“ sloužícího okresu Pitkin County v americkém Coloradu a oblíbenému lyžařskému středisku Aspen – patří tak k nejvytíženějším zimním destinacím v USA.
Výška 2 384 metrů nad mořem, poloha v údolí mezi horami a okolní náročný terén vedoucí ke stísněnosti letiště s sebou nese řadu provozních omezení. Přistávat tu smějí jen malá letadla s rozpětím křídel do 29 metrů a hmotností do 45 tun – například rozšířený Boeing 737 sem nesmí.
Z jižní strany letiště navíc ohraničují blízké hory, veškerý provoz tedy směřuje na sever a přistávající i startující letadla tak míří prosti sobě. Létat v terénu vyžadujícím prudké klesání a stoupání pak mohou jen speciálně proškolení a licencovaní piloti.
Letiště Daocheng Yading
- Dapba, Tibetský autonomní kraj Kardze, provincie Sečuán, Čína
- Nadmořská výška

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ranvej umístěná ve výšce 4 411 nad mořem činí z Daocheng Yading nejvýše položené civilní letiště na světě. Sloužit začalo teprve v září 2013 kdy překonalo letiště Qamdo Bamda v Tibetské autonomní oblasti v Číně v nadmořské výšce 4 334 metrů.
Díky letišti však rapidně klesla doba nutná pro cestu do čtyři sta kilometrů vzdáleného nejbližšího velkoměsta Čcheng-tu. Namísto dvoudenního kodrcání autobusem po horských silničkách stačí hodina ve vzduchu.
Problematická je zejména ona výška – řidší vzduch výrazně omezuje výkon motorů, extrémní polohu proto kompenzuje nebývale dlouhá ranvej s délkou 4 200 metrů. Změna tlaku při cestě letadlem může dokonce působit problémy i cestujícím.
Dráha Matekane
- Lesotho, Afrika
- Výška a okolní terén

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Nezpevněná dráha s nulovým vybavením a uprostřed ničeho není jediným čeho by se piloti při pokusu o přistání v Matekane mohli obávat. Vzhledem k umístění na vrcholu stolové hory leží letiště ve výšce okolo 2 300 metrů na mořem. Sama dráha navíc měří jen necelých čtyři sta metrů.
Výška tu ale hraje spíš podružnou roli. Zásadnější je prudký, zhruba pět set metrů hluboký útes, jímž ranvej končí na východní straně. Pro okolní odlehlé vesnice jde ale o životně důležitou spojnici – dráhu totiž nejčastěji využívají charitativní organizace nebo lékařské týmy.
Letiště Toncontín
- Tegucigalpa, Honduras
- Okolní terén

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Provoz na někdejším jediném mezinárodním letišti přímo v hlavním městě Hondurasu komplikuje náročný terén ale i délka dráhy. I po rekonstrukci a třísetmetrovém prodloužení v roce 2009 (kdy byla vytěžena část přiléhajícího kopce) má 2 163 metrů.
Ranvej navíc nenechává žádný prostor pro chybu – letiště je obklopené zástavbou a horami. Přilétající stroje se tak musí přesně držet v určeném koridoru a teprve těsně před přistáním provést otočku o 45 stupňů a prudce klesnout k ranveji.
Obdobně náročný je i vzlet. Takřka okamžitě po něm musí následovat prudká změna kurzu a stoupání do výšky téměř tří kilometrů, aby se letadla vyhnula hornatému terénu severně od letiště. Mezinárodní provoz se odtud na vzdálené letiště Palmerola přesunul teprve v roce 2021.
Letiště Narsarsuaq
- Narsarsuaq, Grónsko
- Okolní terén a nízká výška

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Piloti mířící na letiště na jihu Grónska museli letouny provést fjordem, připomínajícím úzké a hluboké údolí a na jeho konci jej otočit o téměř 90 stupňů, aby stroje nasměrovali na ranvej. K náročnému hornatému terénu, jež mohl přispět k silným turbulencím, se tu dokonce přidávaly ledovce, které mohla voda zanést přímo do dráhy letadel.
Letiště svému účelu přestalo sloužit jen před necelými dvěma týdny – na zcela nové a zhruba šedesát kilometrů vzdálené letiště Qaqortoq začala letadla na mezinárodních spojích létat 16. dubna 2026. Narsarsuaq dnes slouží už jen jako heliport.
Letiště Paro
- Bhútán
- Nadmořská výška a okolní terén

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Obdobné komplikace s sebou nese i přistání na jediném mezinárodním letišti hornatého státu Bhútán v Asii. Leží v hlubokém údolí pár kilometrů od města Paro ve výšce 2 200 metrů nad mořem. Onu náročnost zde představují okolní hory dosahující výšky až 5 500 metrů nad mořem, mezi kterými musejí speciálně vyškolení piloti umět letadla bezpečně provést.
Jejich snahu znesnadňuje i méně než dva kilometry dlouhá ranvej, daná právě okolním náročným terénem. Pro náročnost sem letadla mohou létat jen za příznivého počasí a dokonce jen ve vybraných denních hodinách.
Tenzing-Hillary Airport
- Lukla, Nepál
- Délka ranveje, okolní terén i výška

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Pomyslnou jedničkou v našem seznamu je letiště nedaleko městečka Lukla v Nepálu. V mnoha žebříčcích jej najdete jako nejnebezpečnější letiště na světě. Místní ranvej totiž nabízí vše, co by si mohl přát každý vyznavač extrémních sportů.
Nachází se ve výšce 2 860 metrů nad mořskou hladinou. Z jedné strany je zakončená strmou skálou, ke které míří přistávající letadla, z druhé strany naopak prudkým útesem. Samotná dráha, dlouhá jen 527 metrů, je navíc skloněná – výškový rozdíl mezi oběma konci je okolo šedesáti metrů.
A pro ty, jimž by rizika spojená se samotnou ranvejí nestačila – na letišti velmi často panuje špatné počasí, které už tak náročný provoz ještě více komplikuje. Kvůli tomu zde mohou létat jen malá vrtulová letadla. Přitom jde o jediný způsob, jak se do Lukly (relativně) pohodlně dostat – silnice sem totiž nevede.































