Krásná Kubánka válící doutník na nahém stehně? Všechno je jinak

  10:05aktualizováno  10:05
Když se řekne doutník, vybaví se Havana. A k tomu krásná Kubánka rolující svazek tabákových listů na svém nahém stehně. To už je ale dávno minulostí. Castrovu Kubu převálcovala Dominikánská republika, která obstarává 80 procent světového exportu. A balení se věnují hlavně chlapi.

"Kdybych v nebi nemohl kouřit, tak bych tam raději nešel..." - slavný citát Marka Twaina. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Co nosím na rtech?

V té šťastnější části ostrova Hispaniola, na kterém leží Dominikánská republika, dnes sídlí desítky výrobců ručně balených, prémiových doutníků. Mezi nejslavnější jména patří třeba León Jimenes, Don Esteban či Dunhill. A spousta znalců tvrdí, že kvalita dominikánských doutníků už před lety překonala vyhlášené doutníky kubánské. Ostatně právě odtud míří nejvíce prémiových doutníků do USA.

Zatímco kvalita kubánských doutníků prý spíše stagnuje, úroveň dominikánských rok od roku stoupá. Ročně se tu vyrobí na 150 milionů doutníků, které jsou vedle nekonečných karibských pláží dalším trumfem této krásné země. Takže možná i náruživý milovník doutníků sir Winston Churchill by v dnešní době musel částečně opravit svůj slavný citát: "Stále nosím Kubu na svých rtech."

Většina prémiových doutníků dnes vzniká v Dominikánské republice.

Většina prémiových doutníků dnes vzniká v Dominikánské republice.

Na stehnech krásné mulatky

Výroba kvalitního doutníku trvá déle než dva roky. Po vysazení rostliny v září či říjnu se musí čekat zhruba tři měsíce na ruční sklizeň prvních listů, která probíhá většinou v únoru. Pak se nechávají listy v dobře větraných budovách dva měsíce sušit. Ale to jsme stále na začátku. Následuje složité třídění podle kvality, velikosti i barvy. Přičemž zvlášť se třídí krycí listy a zvlášť listy určené pro náplň.

"Listy se pak znovu zvlhčí a probíhá sekundární fermentace. Teprve poté se ukládají do speciálních balíků, v nichž mohou zrát i několik let. Nakonec přichází na řadu samotná výroba doutníků. Ty nejlepší se vyrábějí ručně, ale na stehnech je opravdu nebalíme," směje se náš průvodce Ernesto s narážkou na rozšířený obrázek krásné kubánské mulatky, která "roluje" doutník na svých údech. Technicky je to možné, ale dělá se to jen pro turisty a jejich fotoaparáty.

Doutníky se balí u stolu, nikoliv na stehně krásné mulatky.

Do nebe s doutníkem

Tabák se masově pěstuje především v Číně či v Brazílii, ale doutníky z těchto zemí nemají špičkovou kvalitu. Naopak ty nejlepší se dělají v Karibiku, odkud tato dlouhá tradice pochází. Doutníky kouřili středoameričtí indiáni po tisíciletí a do Evropy je poprvé přivezla Kolumbova výprava. Jako nejstarší zápis o "pití kouře" se považuje záznam z lodního deníku z konce roku 1492, který popisuje kouření u domorodců na San Salvadoru.

Více se doutníky rozšířily až v 18. století a od té doby jejich sláva a obliba stále stoupá. Ostatně krásnou poklonu vysekl této ušlechtilé neřesti americký spisovatel Mark Twain, když prohlásil: "Kdybych v nebi nemohl kouřit, tak bych tam raději nešel."

"Ještě pár technických poznámek. Doutník má tři části – náplň, vázací list a krycí list. Vázací list má vliv na kvalitu kouření – pokud bude příliš utažen, nebude doutník dobře hořet, naopak příliš volný doutník hoří moc rychle.  A ještě jedna rada: čím je doutník tmavší, tím má většinou sladší chuť," upozorňuje Ernesto.

Prodejna prémiových doutníků v centru Santo Dominga

Prodejna prémiových doutníků v centru Santo Dominga

Při práci se nekouří

"Také kouření doutníků má několik pravidel, která by se měla dodržovat. A jak vidíte, tady právě jedno z nich porušují," směje se Ernesto a naráží na chlapíka z doutníkové dílny, který nám ochotně pózuje při balení doutníku, zatímco druhý doutník mu "bafá" v puse. "Doutník v žádném případě nekouříme při práci, ale pouze v klidu. Jinak si ho nevychutnáte. Je to prostě rituál," vysvětluje Ernesto.

A jaká jsou další pravidla? Doutník se samozřejmě nešlukuje, kouř se jen válí v ústech a chutná na jazyku. Doutník by se také neměl zapalovat od svíčky, ideální však nejsou ani klasické zápalky. Milovníci doutníků používají speciální zapalovač a skuteční fajnšmekři dávají přednost cedrovému dřívku.

Další zásady upravují i průběh kouření – doutník se neodklepává jako cigarety, ale popel se nechává odpadnout. Doutníky také netípáme, ale necháme je přirozeně vyhasnout. A nikdy je nekouříme až do konce, ale pouze do dvou třetin, poslední část totiž funguje jako přirozený filtr. "Zásada poslední: pokud doutník z jakýchkoliv důvodů jednou vyhasl, už se znovu nezapaluje. Jeho chuť po druhém zapálení není dobrá," uzavírá Ernesto.

Pozor, tohle je špatný příklad. Při práci se zásadně nekouří.

Pozor, tohle je špatný příklad. Při práci se zásadně nekouří.

Po usušení tabákových listů probíhá fermentace a pak ještě dlouho zrají.

Tabákové listy se nejprve suší, poté probíhá fermentace, a pak ještě dlouho zrají.

Zkoušet a experimentovat

Pro milovníky doutníků platí jednoduché pravidlo. Zkoušet a zkoušet, nebát se experimentovat a poznávat stále víc značek, velikostí či druhů. Pokud jste v oboru doutníků začátečníky, pomůže vám třeba kniha Josefa Stanislava Tajemství doutníků, která mimo jiné chválí celou řadu dominikánských značek.

K nejlepším dominikánským doutníkům patří třeba Dunhill Aged cigars s jemně krémovou chutí, León Jimenes jsou jemně kořeněné až bylinné chuti, zatímco doutníky Peterson mají lahodnou chuť i aroma.

Ostatně závěrem své knihy Josef Stanislav doporučuje deset značek prémiových doutníků, přičemž jen tři jsou z Kuby, zatímco sedm pochází z Dominikánské republiky.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Ilustrační foto

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Ilustrační foto

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Karneval Viareggio. Podívejte se na slavnou masopustní veselici v Itálii

Karneval v italském městečku Viareggio (2017)

Karneval v přímořském městečku Viareggio patří k nejznámějším masopustním veselicím v Evropě. S historií od roku 1873 a...

Najdete na iDNES.cz