Vybrat si Kozie chrbty (česky Kozí hřbety) jako cílovou destinaci výletů po Slovensku napadne někoho snad jen omylem. Ptáte se, kde vůbec leží? Jsou to ty nevysoké kopečky mezi Vysokými Tatrami a Kráľovou hoľou, o nichž je každému předem jasné, že tam přece nic k vidění není.
Není to však úplně pravda. V kontrastu s okolními velehorami vás tu namísto nekonečného tatranského kamení mile pohladí hebká tráva luk a pastvin i svěží lesy plné hub.
A co víc, nachází se tu místo, odkud se voda roztéká do tří směrů: na sever do Visly, na východ do Tisy a na západ do Váhu. Je to v podstatě jakési slovenské či západokarpatské trojrozvodí, byť ne zcela geograficky plnohodnotné, protože Tisa i Váh patří témuž úmoří Černého moře.
Po hlavním evropském rozvodí
Cesta na pomyslnou „střechu Slovenska“ a zároveň celých Západních Karpat začíná v Šuňavě, která leží v jižním sousedství mnohem známější Štrby. Hned u horního kostela vás krátce po vjezdu do obce vítá malý památník s nápisem „Strecha dvoch morí“. Informuje o tom, že Šuňavou a snad i střechou kostela prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem.
Tip na dovolenouRádi byste strávili svoji dovolenou na Slovensku? Vyberte si ji z mnoha zajímavých míst na Dovolená.iDNES.cz. |
Na avizovanou „střechu Slovenska“ však musíte vyrazit od dolního kostela a zamířit si to na polňačku vinoucí se kolem hřbitovní zdi vzhůru do mírného kopečka. Cesta je neznačená, avšak víceméně jasná. Jde se pořád na jih, většinou po loukách, pastvinách a okrajích malých lesíků a nikam se neodbočuje. Pokud se kdykoli ohlédnete zpět, spatříte za sebou neopakovatelné a kompletní panorama celých Vysokých Tater, pochopitelně pokud se neschovává v mracích.
Pramen v Lopušné dolině
Vikartovce v údolí Hornádu a vrcholu Kráľova hoľa
Zatím se pořád nacházíte v úmoří Baltského moře, ale zhruba po dvou kilometrech u velké skládky dřeva před vstupem do lesa je jasné, že jste dosáhli hlavního evropského rozvodí. Vpravo spadá dolů poměrně strmé údolí Krahulčího potoka, jenž se zakrátko vlévá do Čierného Váhu. Teď už zbývá jen najít místo, kde se terén zlomí na opačnou jihovýchodní stranu do povodí Hornádu, respektive Tisy.
Pohoří Kozie chrbty (Kozí hřbety)
Bezejmenná „střecha Slovenska“
Terén je hodně plochý a nepřehledný, takže je nejlepší stále se držet cesty, která se z polňačky mění na lesní svážnici. Asi po pěti stech metrech lesem svážnice odbočuje vpravo, vy však zachováte jižní směr a po méně zřetelné cestě se vyhoupnete na malou louku do sedla východně od vrchu Krahulec (1 075 m).
Hlavní evropské rozvodí uhnulo někam vlevo, z mapy i z terénu okolo je však jasné, že na rozvodí stojíte, byť druhořadém mezi Váhem a Hornádem. Dokonce někde poblíž (cca 200 m) se ukrývá pramen samotného Hornádu. Docela významné místo je prosto jakýchkoli známek turistického ruchu. Potkat zde můžete maximálně lesáka, myslivce nebo sběrače hub či borůvek.
Hlavní evropské rozvodí: vlevo Baltské moře, vpravo Černé moře
Vrchol Kozího kamene (1255 m)
Zbývá už jen najít kótu, kde se rozvodí Váh – Hornád spojí s hlavním evropským rozvodím Černé moře – Balt. Tam bude hledaná „střecha Slovenska“. Toto místo se nachází vlevo (severovýchodně) od sedla pod Krahulcem (1 075 m) a to jen pár desítek metrů za loveckou chatkou při okraji louky. Správný směr určuje lesní kadibudka, z jejíž střechy stéká voda pravděpodobně do Hornádu.
Kousek za ní v lese již je plochý bezejmenný vrcholek s výškou nepatrně přesahující 1 030 m. Nic na něm není, jen hustý smrkový les s borůvčím. Třeba tu však jednou bude stát památník ve tvaru trojbokého jehlanu, který bude výletníkům symbolicky ukazovat, že voda odtud stéká na západ do Váhu, na sever do Visly a na východ do Tisy. A stylová kadibudka bude vyhlášena za kulturní památku.
Kadibudka na „střeše Slovenska“
Vyhlídkový Kozí kameň
Pokud by se vám výlet na „střechu Slovenska“ nezdál být příliš uspokojivý, pak si jej okořeňte putováním na nejvyšší vrchol Kozích hřbetů, který se jmenuje Kozí kameň. Měří sice jen 1 255 m, ale stojí opravdu za to. Tato poměrně výrazná a nad okolí prudce se zvedající hora je krásně vidět prakticky ze všech nezalesněných míst celé podtatranské oblasti. Turisté však Kozímu kameni nevěnují pozornost, jelikož jejich zraky přitahují rozeklané tatranské štíty.
Na Kozí kameň vedou turistické značky z Vikartovců a Lopušné doliny, stav značení je však hodně bídný a svědčí o tom, že mnoho lidí tudy určitě neprojde. Výstup vede po lesních cestách, je však překvapivě strmý a náročný. Rovný je až protáhlý vrcholový hřeben, spadající na obě strany velmi strmým srázem. Obdobný charakter mají i okolní kopečky, takže název Kozí hřbety je opravdu velmi výstižný.
„Střecha Slovenska“: trojrozvodí Visla, Váh, Tisa
Panorama Tater nad Šuňavou
Kdysi zalesněný masiv Kozího kamene oholily větrné kalamity, které otevřely prostor netušeným výhledům. Mimořádně působivý je pohled na Vysoké Tatry, které se tyčí vzdušnou čarou jen pár kilometrů naproti. Pro pozorování nejvyšších slovenských hor se dá jen těžko najít lepší místo. Zajímavý je také pohled na východ, kde se jednotlivé „kozí hřbety“ vzájemně překrývají a vytvářejí netušeně členitý terén.
Vedle zdevastovaného železného rozcestníku s vrcholovou knihou jsou na vrcholu Kozího kamene taktéž dřevěné směrovky ukazující směry k Popradu a Praze. K posezení a rozjímání vybízí dřevěná lavička.
Může se hoditVýstup na Kozí kameň Lopušná dolina může posloužit také jako delší, avšak orientačně jednodušší varianta k putování na „střechu Slovenska“. Jak se tam dostat Mapa |
