„Dodneška nevíme, proč jsme nemohli odletět,“ začíná své vyprávění Michal Pácalt, který se redakci ozval se svým příběhem. „Když jsem byl na dovolené s přáteli a chystali se odletět z Kostariky do Mexika přes Panamu, zcela bezdůvodně nás zaměstnanec společnosti Copa Aerolines nenechal nastoupit do letadla. Údajně kvůli migrační politice. Stále dokola opakoval, že potřebujeme letenku na opuštění Kostariky,“ vypraví cestovatel, který nakonec strávil v Kostarice tři dny navíc.
„Nejdřív jsme se smáli a snažili se pánovi vysvětlit, že přesně takovou letenku máme, a proto chceme nastoupit do letadla a odletět, čekají nás další čtyři lety a až se budeme vracet, samozřejmě budeme mít letenku. Nicméně pracovník společnosti Copa Aerolines si to vyložil po svém a letět nám zakázal. Prostě nás nepustil do letadla, zavřel gate a nechal odletět letadlo,“ vzpomíná na absurdní situaci Pácalt.
Nekonečné fronty, žádné informace. Jak to vypadalo na letišti v Dubaji během záplav |
V tu chvíli zůstal s přáteli na letišti a nevěděl, co bude následovat. Ale vzdát se nehodlali. „Protože jsme si logicky vyvodili, že v tuhle chvíli za nás zodpovídá dopravce, zeptali jsme se, co s námi bude. Odvětil, že musíme jít s ním do kanceláře aerolinek, která je na letišti, a tam to s námi dořeší. Už cestou kolega Martin Dědek ale zjistili, že žádná taková kancelář na letišti není. Nejbližší byla v centru města.“
Zaměstnanec aerolinek trval na svém. „Chtěl nás prostě odvést pryč z letiště. Ale v Kostarice platí jedno důležité pravidlo. Pokud vstoupíte na území Kostariky, musíte mít letenku na opuštění Kostariky. A tu jsme v tu chvíli už neměli,“ vzpomíná Pácalt a dodává: „Když nás dovedl k pasové kontrole a migrační policii, zastavili jsme se a řekli jsme mu, že neopustíme mezinárodní prostor letiště, protože nemáme letenku na opuštění Kostariky, což je vlastně důvod, proč nás nenechal odletět.“
A tak začal boj kdo s koho. „Sedli jsme si dva metry od pasové kontroly a odmítli se hnout. Naléhal na nás a začal nám dokonce vyhrožovat. Pokud se mnou neopustíte mezinárodní prostor, pak přijdou větší chlapi, než jsem já, a bude to mnohem horší. Vložila se do toho i migrační policie, ale ani ti nepochopili, proč jsme nemohli odletět.“
Nakonec jsme se obrátili na ambasádu v Panamě. A zapojili do řešení i úředníky na letišti. „Vysvětlovali jsme, co se stalo, ale zaměstnanec Copa Aerolines si trval na svém. Když jsme tam seděli skoro čtyři hodiny, vytáhli jsme si rychlovarnou konvici a uvařili si čaj a kávu. Nikam už jsme nespěchali, peníze už jsme neměli, neměli jsme zařízené ubytování, auto jsme vrátili a neměli jsme plán. Takže jsme čekali,“ říká s úsměvem.
Zdálo se, že se situace rozhýbala, když se do řešení vložilo letiště. „Velice humorné bylo, když najednou odněkud přiběhl pán v oranžové vestě, který na letištní ploše naviguje letadla, že se tedy dovolal do aerolinek, a předal telefon vedení letiště, které se údajně domluvilo s Copa Aerolines. Prý nám udělí výjimku a můžeme opustit letištní prostor, vstoupit na území Kostariky a druhý den ráno se máme dostavit na pobočku Copa Aerolines ve městě. Pán, co nás do letadla nepustil, mezitím utekl,“ popisuje čím dál tím podivnější situaci Pácalt.
S přáteli si tedy zařídili ubytování v centru města a druhý den se vydali do kanceláře aerolinek. „Velké překvapení bylo, že o nás nikdo nevěděl. Tak jsme mu vše vysvětlili a dostali jsme odpověď, že letět můžeme, ale až druhý den odpoledne.“
Ačkoli si všichni tři stěžovali, kompenzaci nikdy nikdo neuhradil. „Dodneška nevíme, proč jsme vlastně nemohli odletět. Třešničkou na dortu byl náš odlet. U gatu jsme potkali toho samého pána, co nám nedovolil odletět. Na rovinu nám řekl, že pakliže máme nějaký problém, situace se může opakovat. Do letadla nás prý pustit nemusí,“ říká na závěr Michal Pacalt.
Stalo se vám něco podobného? Zůstali jste na letišti bez pomoci aerolinek či cestovní kanceláře? O své příběhy se s námi můžete podělit. Napište nám na specialniprojekty@mafra.cz
