Letadlem z Příbrami na Korsiku. Takhle z výšky jste ji ještě neviděli

  1:00aktualizováno  1:00
O Korsice si snad každý ještě ze školy pamatuje, že se na ní narodil Napoleon. Hornatý ostrov se také chlubí jednou z nejhezčích evropských stezek. Její krása ale naplno vynikne z výšky. Pilot Jiří Pruša se na Korsiku vydal z Příbrami a z letadla pořídil sérii krásných fotografií.

L´ille Rousse na severním pobřeží Korsiky | foto: Jiří Prušapro iDNES.cz

Na Korsiku se dá sportovním letadlem doletět z letiště v Příbrami za rovné čtyři hodiny letu. Trasa vede přes České Budějovice, Linec, Zell am See, celé Alpy, Lago di Garda a Pisu. Když je dobré počasí, je to velmi malebný vyhlídkový let.

Tip na dovolenou

Vyberte si zájezd na Korsiku na dovolená.iDNES.cz.

V první letní den, čtvrtek 21. června, vypadalo počasí ráno v Praze špatně: přeháňky, mraky nízko a sluníčko nikde. Nechtěl jsem ale svůj plán vzdát, a tak jsem na letiště do Příbrami stejně vyrazil. Tam se dokonce husté mraky válely těsně nad zemí.

Kolem jedenácté se ale začalo trochu prosvětlovat a v poledne byly už mraky v nějakých 1 500 metrech. Meteorologické informace i předpověď na jih od Šumavy a nad Alpami byla dobrá a na Korsice mělo být počasí bez jediného obláčku.

Oblékl jsem si tedy záchrannou plovací vestu, což je při letu nad mořem pro malá letadla povinné. Tak daleko od moře jsem si samozřejmě připadal směšně, a proto jsem rychle zalezl do kabiny letadla, udělal všechny povinné úkony, nahodil motor a odstartoval.

Západní Apeniny

Západní Apeniny

Solenzara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

Solenzara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

Až k Šumavě jsem se držel pod mraky, ale na Šumavě už vrcholky hor končily v základnách mraků. Nebyla to ale už naštěstí ta jednolitá šedá vrstva, a tak jsem se mezi jednotlivými mraky propletl nahoru. Nad Lipnem jsem přešel z radiové frekvence Prahy na frekvenci Vídně a pokračoval na jih za pomalého stoupání tak, abych se v klidu připravil na přelet Alp.

Jak se lítá přes Alpy

K tomu je totiž potřeba vystoupat do 12 000 stop (asi 4 000 metrů), což malému letadélku nějakou chvíli zabere. Nad Zell am See jsem už byl v potřebné výšce a prohlížel si seshora sjezdovky. Venku bylo minus 10 stupňů, sluníčko svítilo a mraků bylo už velmi málo.

Nad virtuálním bodem DETSA, který je na hranici Rakouska a Itálie, jsem se ohlásil středisku v Padově a začal plynule klesat, abych dobře využil energii z výšky nad Alpami. Padova mě předala Bolzanu a pak už jsem se vznášel mezi dramatickými horami nad jezerem Lago di Garda. Odměnil jsem se banánem a trochou vody a pokračoval přes Apeniny směrem na Pisu.

Fotogalerie

Po přeletu Apenin se už objevilo moře, začal jsem mluvit s dispečery v Římě a pokračoval k ostrůvku Isola di Capraia, který leží na hranici mezi Itálií a Francií. Asi po 30 minutách letu jsem jej spatřil, nahlásil to do Říma a dostal instrukci přejít na frekvenci letiště Bastia.

Přízvuk dispečerů se změnil z italského na francouzský a opět jsem začal plynule klesat směrem k letišti v Calvi na severozápadě Korsiky.

Korsika z výšky

Kdo je Jiří Pruša

Letecké dopravě a sportovnímu letectví se věnuje celý život. Soukromě se věnuje létání na větroních a ve sportovních letadlech. Nějaký čas létal také na paraglidu, ale poté, co si naštípl obratel a pár žeber, mu další létání na paraglidu rodina zakázala. V motorovém letadle (jednomotorový čtyřmístný Cirrus) prolétal celou Evropu, několik zemí jižní Afriky a také USA. Více z jeho cest najdete na jeho blogu zde.

Jiří Pruša také vydal knihu Abeceda reálného socialismu.

Přistání bylo mírně nervózní kvůli silnému bočnímu větru, ale vše se podařilo a z věže letiště Calvi jsem dostal pokyn zaparkovat vpravo od konce dráhy 18. Zastavil jsem, radostně vylezl z letadla a očima hledal, kam bych si mohl po těch čtyřech hodinách odskočit.

Tyto myšlenky mi ale zarazili dva francouzští celníci, kteří se velmi rychle objevili u křídla a naprosto překvapivě se asi hodinu věnovali mně, letadlu, jeho útrobám a všem našim papírům. Nic jsem nepašoval a všechny papíry jsem nakonec naštěstí našel. Na tomto ospalém letišti neměli celníci asi jinou práci, a tak se opravdu důkladně vyžili na mně.

Když skončili, popřáli mi hezký pobyt a konečně odešli. Bylo to celé velmi, velmi neobvyklé. Teprve nyní jsem mohl vyřešit vše, co jsem musel celou hodinu tak bolestně odkládat, zamknout letadlo a odejít do terminálu letiště.

Pevnost a přístav Calvi

Pozemními dojmy nechci zdržovat. Mohu jen říct, že vnitrozemí i pobřeží Korsiky jsou opravdu úchvatné. Po dvou nocích tam strávených jsem se v sobotu v poledne vrátil na letiště v Calvi a odstartoval na třicetiminutovou cestu kolem západního pobřeží Korsiky směrem k městu Bonifacio na jihu. Pobřeží, hory, pláže, měnící se barvy moře, městečka, přístavy, to vše pod letadlem ubíhalo jako v překrásném zeměpisném filmu.

Po té, co mě dispečer z Ajaccia předal věži letiště u Bonifacia, jsem směrem od moře přistál na dráhu 05. Nic jsem o této části ostrova původně nevěděl, a tak to byla trochu náhoda, že jsem se rozhodl letět právě do Bonifacia, města, které musí každému vzít dech. Běhal jsem po něm zcela u vytržení a stále fotil. Ráno jsem na další chození a focení vstal už v pět ráno.

Plage Rondinara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

Plage Rondinara – jihovýchodní pobřeží Korsiky

V poledne jsem se pak vrátil na letiště, prověřil meteorologickou situaci nad Itálií, Alpami a v Čechách, přihlásil jsem telefonicky let do Příbrami a kolem druhé hodiny jsem vyrazil zpět.

Tentokrát jsem letěl kolem východního pobřeží Korsiky směrem k Pise a pak po známé cestě zpět až do Příbrami. Východně od Korsiky jsem ještě zahlédl ostrov Elba a uvědomil si, jak velmi malý kousek cesty Napoleon přes všechna evropská bojiště a sta tisíce mrtvých ve skutečnosti překonal ze svého rodiště do své první internace vlastně.

V Příbrami jsem bez problému přistál, rychle si sundal plovací vestu, uklidil letadlo a vrátil se domů ještě včas k nedělní večeři.

Korsika je po Sicílii, Sardinii a Kypru čtvrtý největší ostrov ve Středozemním moři.

Korsika je po Sicílii, Sardinii a Kypru čtvrtý největší ostrov ve Středozemním moři.

Autoři:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Ilustrační foto

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

OBRAZEM: Dvacet míst, kam se nikdy nepodíváte, i když stojí za to

Ostrov North Brother, USA: Méně než kilometr od manhatanského shonu leží tajmný...

Na světě jsou místa, kam chtějí skoro všichni. A pak jsou taková, která lákají jen hrstku turistů, protože jsou děsivá,...

OBRAZEM: Pohovka z ananasu. Hilton otevře hotelové apartmá pro vegany

Vegani se snaží ze svého života odstranit všechny formy využívání zvířat, ale...

Vegani se snaží ze svého života odstranit všechny formy využívání zvířat, ale to ještě neznamená, že by neměli mít...

Měkké zlato z Tuniska. Podívali jsme se, jak se sklízí nejlepší datle

Datle v tuniském Tozeuru patří mezi nejlepší na světě.

Zima je období, kdy se na našem stole objevuje sladká pochoutka v podobě oválných červenohnědých bobulí. Nejlepší datle...

Najdete na iDNES.cz