Konec československých trolejbusů v Kábulu

Dnes je Kábul považován za takřka válečné město. Únosy a sebevražedné pumové atentáty nejsou výjimkou a nejen cizinci si zvykli žít za vysokými zdmi. Před 30 lety ale bylo všechno jinak, město se otevíralo světu a lidé se seznamovali s moderní technikou. V roce 1979 proto v afghánské metropoli dokonce začaly jezdit trolejbusy československé výroby. Jaký byl jejich osud?

Fotogalerie4

Slavnou éru československých autobusů v Kábulu dnes připomínají už jen kovové sloupy podél silnic. | foto: Jaromír Marek, ČRo1-Radiožurnál

Zdroj: http://maps.google.com/

Sedím v taxíku, který se prodírá proudem aut. Pocit, který není příjemný nikde na světě. Tady v Kábulu je ale umocněn stálou hrozbou útoku teroristů.

Právě po této ulici kdysi jezdily československé trolejbusy, jaké dnes potkáme třeba v Brně, Českých Budějovicích nebo Pardubicích.

Prvních pětadvacet trolejbusů vyjelo do ulic Kábulu v únoru roku 1979. Trať měla celkem dvanáct a půl kilometru, napříč protínala celé tehdejší město a ve špičkách na ni vyjíždělo až šedesát trolejbusů. Feda Jari, pozdější student v Československu, vzpomíná, kudy kábulská linka vedla.

"Jezdilo se ze Spinzar, což je dnes střed Kábulu, pokračovalo se před Silo, kde byla vozovna, a dál až k textilní továrně."

Bývalý student v Bratislavě Karim Zamat doplňuje jeho vyprávění ve slovenštině:
"Když jsem studoval poslední ročník zemědělské fakulty, jezdil jsem do města vždycky jen trolejbusem. Moc se mi to líbilo."

Československé trolejbusy v Kábulu (1977).
Autor: JAN ZRZAVÝ/ Společnost pro veřejnou dopravu

Československé trolejbusy byly ve své době oblíbeným a levným dopravním prostředkem. I když 12kilometrová trasa byla záměrně rozdělena na tři linky, kde se muselo přestupovat a znovu platit jízdné, trolejbusy byly tehdy stále nejlevnějším dopravním prostředkem ve městě.

Pamětníci vzpomínají, že vozy byly neustále přeplněné, a trolejbus tak vždycky doprovázel autobus soukromé společnosti, který sbíral ty, co se do trolejbusu už nevešli. Cena jízdného byla ale pětkrát vyšší.

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Tuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:

Sobota:
Před devadesáti lety obsadily československé legie Jekaterinburk
Jak se New York chová ke stárnoucím gayům a lesbičkám?
Co lze a nelze vidět v římských zahradách?

Neděle:
V maďarské Ostřihomi stojí velkolepá napodobenina římského chrámu sv. Petra
Karaimové - malý a svérázný národ z litevsko-běloruské hranice
Šmoulové zestárli, slaví už padesátiny

Audiozáznamy a přepisy všech  reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz/zzz

"Trolejbusová doprava byla státní, jízdné bylo laciné a všichni chtěli cestovat. Bylo to moc dobře zorganizované. Trolejbusy jezdily celý den," vzpomíná Karim.

V sedmdesátých a osmdesátých letech byl ještě Kábul relativně klidné město s fungující infrastrukturou. Elektřiny, kterou si dnes většina domů vyrábí za pomocí dieselového agregátu, byl ještě dostatek. Potom ale vstoupila válka i do ulic Kábulu a osud československých trolejbusů byl stejný jako osud celé země pod Hindúkušem. 

"Během občanské války mnoho autobusů vyhořelo, zařízení se rozkradlo. Byl konec."

Smutný konec československých trolejbusů v Kábulu. Autor: JAN ZRZAVÝ/ Společnost pro veřejnou dopravu

Trolejbusová doprava v Kábulu definitivně skončila v roce 1993. Dnes připomínají někdejší chloubu města jen smutné zbytky: řady ocelových sloupů, pár trolejbusových zastávek a na nádvoří vozovny hromady zničených trolejbusů. Stejně zničených jako celé staré město.

"Během občanské války jsem v Kábulu nebyl. Studoval jsem v tehdejším Československu. Měl jsem ale zprávy o tom, co se tady dělo. Když jsem se před dvěma lety do Kábulu vrátil, bylo mi do breku. Vzpomínal jsem, jak toto město vypadalo před devatenácti lety, když jsem odtud odjížděl. Ne že by to město bylo zrovna krásné, ale bylo to klidné i trochu zelené město. Teď bylo úplně zničené. Trvalo mi rok, než jsem si zvykl na to, že jsem opravdu v Kábulu." 

Z webu Společnost pro specializovanou dopravu

• První trolejbusovou trať v úseku Kino Pamir - Silo vystavěla Elektrizace železnic Praha spolu s vozovnou v letech 1976 - 1979
• První linka s 25 modrobílými trolejbusy vyjela v únoru 1979
• Ve 2. a 3. etapě již stavěli Afghánci sami -  nejdříve prodloužili úsek Silo Hotel - Spinzar, a nakonec postavili úsek Kino Pamir - Textil Fabrik
• Při stavbě tratí se stavitelé potýkali s mnoha problémy. V Kábulu je velké  množství spodních vod, jejichž hladina není moc hluboko. Když kopali díry pro sloupy, museli je armovat ocelovými pruty. Vozovna byla vyasfaltovaná, ale pod ní byl systém drenáží, které obrovské množství vody odváděly do povrchové kanalizace (stoky tu totiž nejsou zakryté a u cest nahrazují škarpy).
• Do Kábulu bylo dodáno 86 trolejbusů 9TrH23; v březnu 1988 jich bylo v provozu už jen 80