Komodo a Rinca: cesta do pravěku

aktualizováno 
Nikdy jsem netušil, jak rychle umím běhat. Až do chvíle, kdy jsme se po příjemně stráveném dni na indonéských ostrůvcích Komodo a Rinca vraceli k lodi, která nás měla převést dál na Flores. "Tam zabočíme, ještě pár metrů k molu a jsme na lodi," říkám si. Když v tom se na nás vyřítil. Víc než tři metry dlouhý komodský 'drak'...

Závod s komodským varanem
Až do poslední chvíle byl skrytý pod dřevy nízkého mola, ale teď vytušil svoji příležitost a vyběhl proti nám. Nejen vyběhl, bohužel i v běhu vytrval.

Krokodýl udělá rychlý výpad, ale svoji potenciální kořist nikdy nepronásleduje. Kvůli špatnému okysličování krevního oběhu se totiž brzo "zadýchá". To se ale netýká těchto stokilových komodských ještěrů.

Naše malá skupinka se okamžitě obrací a bere nohy na ramena. Ora (domorodý název pro komodského ještěra) se živí hmyzem, opicemi, vlastními mrtvolami, ale je také schopen ulovit divoké prase, bahenního buvola a dokonce divokého koně. Vůbec mě tedy nenapadlo běžet rychleji než ON, ale bezohledně jsem se snažil běžet rychleji než nejpomalejší z nás.

Po chvíli se Ora obrací. Lákadlo pěkně hnijící rybky, kterou mu hází jeden domorodec, si nemůže nechat ujít. Pro všechny to končí pořádným úlekem a jedna slečna k tomu získala řadu odřenin při pádu ze stráně do pichlavého porostu.

Fotogalerii si prohlédněte ZDE

Komodských ještěrů ubývá a to i přes to, že nikdy nebyli terčem domorodých lovců a dnes jsou v rámci národního parku dokonce přísně chráněni. Oproti stavu přes 3.300 kusů začátkem 20. století jich dnes žije na Rince a ostrově Komodo jen asi polovina.

Samice kladou jednou ročně dvacet až třicet vajec a po devíti měsících se z nich vylíhnou dvacetideková plazivá prťata. Nejaktivnější jsou ráno po východu sluníčka, kdy je také největší šance je vidět v nějaké akci.

V období námluv svádí samci o své samičky ukrutné souboje. Vzpřímeni na zadních nohách zapřeni vzadu ocasem, uštědřují si předníma tlapama, na kterých mají hrozivé dlouhé drápy, výchovné políčky. Po vydatné snídani, kolem jedenácté hodiny, si najdou klidné místečko a do pozdního odpoledne jen tak lenoší. Nejsou to žádní flamendři a tak po západu sluníčka už pomalu mizí v neproniknutelné džungli, aby si po náročném dni řádně odpočinuli.

Čtěte seriál NA CESTÁCH PO INDONÉSII

3.díl Sumbawa: kde na korály padají výbušniny

2.díl Indonéský Lombok: pro každého něco

1.díl Bali: drahokam mezi drahokamy

Výlet do džungle
Na ostrově Komodo je malá vesnička Loh Liang. Tady je centrum národního parku. Je tu možné shlédnout trvalou expozici historie ostrova a také přehled místní flory a fauny. Ale jsme přece jenom uprostřed přírodních krás, tak hurá do originální džungle.

Musíme zaplatit vstupní poplatek národního parku, najmout průvodce, který je vybaven dřevěným dvojzubcem pro případ boje, a můžeme vyrazit.

Dá se vyšplhat na úchvatnou vyhlídku z vrcholu kopce Gunung Ara či Gunung Satalibo nebo se procházet panenskou džunglí směrem do údolí Poreng. Už je to dost daleko od vesnice i potenciálních turistů a zvířena je tady opravdu bohatá. Opice, srny, bahenní buvoli, divoká prasata a spousta pestrobarevných papoušků vám určitě, pokud je zbytečně nevyplašíte, budou dělat přirozenou společnost.

Na místě, kde kdysi podle předem definovaného časového plánu probíhalo každodenní krmení, se se dodnes shromažďují ještěři z širokého okolí. Je to zároveň místo pitné vody na ostrově. V určitou hodinu předhazovali drakům zabitá prasata. Ti si to natolik oblíbili, že přestali samostatně lovit, a tak pro zachování přirozeného systému života tuto show pro turisty před několika lety zrušili.

Co ostrovy turistům nabízejí
Na ostrově se dá strávit i několik dní. Ubytování je možné v místní vesničce a když si zvyknete na pocit, že se vám pod schody do bungalovu může kdykoli objevit třímetrová ještěrka, může být pobyt na romantickém ostrově velmi příjemný.

Poněkud skromnější nabídka ubytování je na ostrově Rinca, kde jsou k pronájmu jen tři pokojíky nebo totálně vyprahlý plac s označením kemp.


Rybářská loďka a zároveň obydlí na Rince

Také četnost ještěrů (Varanus komodoensis) i jiné zvířeny je tady výrazně vyšší. Když se pak zaposloucháme do příběhů o draky ukousnutých končetinách a mizející populaci divokých koní na Rince, tak si nejsem jist, že stavět tady stan je dobrý nápad. Nežijí tady žádní trvalí obyvatelé. Domek tu má jen správce parku a několik průvodců na terase hraje karty.

Pokud vás omrzí vyprahlý svět ostrova, nabízí okolní moře mnoho krásných potápěčských lokalit. Žraloci a dokonce hejna mant tu na konci deštivé sezony, kdy je moře plné planktonu, nejsou ničím výjimečným.

Ale to už pomalu opouštíme naše pravěké ostrovy. Nejen ještěři, kteří žijí opravdu jenom tady a dodnes je pod závojem tajemna skryto, proč tomu tak je, dávají tomuto místu nádech daleké historie, ale i samotná krajina oblých kopců s malými skalkami a palmovými háji na obzoru, nás vrhá mnoho let dozadu.

Stačí se zaposlouchat do ticha nebo spíš do místních zvuků tajemného šumění a skřeků a představa ohromných ještěrů se dostaví téměř okamžitě. Sestupujeme z  vrcholu Doro Raja k moři, loučíme se s průvodcem.

Vracíme se k lodi. Pomalu kráčíme horkým odpolednem a znovu si vybavujeme jednotlivé okamžiky, kdy jsme ty prazvláštní ještěry viděli. Blížíme se k malému přístřešku. "Tam zabočíme, ještě pár metrů k molu a jsme na lodi," říkám si. Když v tom...

Konečně usedáme na bezpečnou palubu naší lodě, otíráme si zpocené čelo a naléváme čaj s mátou. Asi po třech hodinách příjemné plavby mezi malými ostrůvky  se dostáváme k západnímu pobřeží Floresu - do Labuan Baja. Kouzelný název romantického městečka otevírá novou kapitolu dalšího indonézského ostrova. Ten náš, o Národním parku Komodo, končí.

Příště o sopečném ostrovu Flores.

Rinca: takhle tady bydlí rybáři

Rinca: povalují se tu tři "mazlíčci"

Indonéský ostrov Rinca: cesta do pravěku

Indonéský ostrov Rinca: cesta do pravěku

U indonéského ostrova Rinca jsme šnorchlovali

Komodo: v muzeu vzácný exponát, tady dopravní prostředek

Komodský ještěr

Autoři:

Nejčtenější

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Další z rubriky

Virunga je opět bezpečná, turisté se mohou vrátit ke gorilám v mlze

Vrchol Bisoke se nachází ve výšce 3 711 m n m.

Národní park Virunga na východě Konga, kde žije více než polovina světové populace kriticky ohrožených goril horských,...

VIDEO: Přistání v Grónsku je jako přílet na jinou planetu

Přistání v Grónsku připomíná přílet na jinou planetu

Tady není prostor pro žádnou chybu ani zaváhání, letiště na ostrově Maniitsoq u západního pobřeží Grónska vyžaduje...

Čína uzavřela Tibet cizincům, bojí se nepokojů při výročí povstání

Fotograf Kevin Frayer z Getty Images fotil každoroční shromáždění tibetských...

Čínské úřady zakázaly cizincům vstup do Tibetu a začnou je tam znovu pouštět až začátkem dubna. Zákaz potvrdily...

Najdete na iDNES.cz