KOMENTÁŘ: Rok, jenž změnil svět. Lidé nemají rádi turisty

aktualizováno 
Počty turistů v oblíbených destinacích po celém světě každým rokem stoupají, místní obyvatelé se jim pomalu ale jistě začínají bránit. Jak dlouho bude trvat, než se ze všech lidí stanou turisté a nezbudou už žádní neturisté? Zamýšlí se Bohumil Špaček, editor MF DNES.

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru severošpanělského Ovieda. (4. srpna 2017) | foto: Reuters

Kdesi na Šumavě, v jedné z turisticky nejzahuštěnějších oblastí v republice, se ukrývá klenot nad klenoty. Koupaliště s čistou vodou z potůčku, který přitéká z hlubokých lesů. Občerstvení s několika druhy dobrého, ale levného jídla a dobře opečovaného piva. A vstupné je pouhých třicet korun.

Ale co je nejlepší – na perfektně zastřiženém trávníku u bazénu se letos i v nejprudší sezoně a za ideálního počasí povalovalo pět šest lidí. Taková scéna byla v létě v turistických oblastech nesmírně vzácná, všude to válcovaly zástupy. A bude čím dál vzácnější.

Fotogalerie

Ohlédněme se za uplynulou sezonou. A co vidíme? Byla jiná než ty předchozí. Cožpak na Šumavě, ta davy „lufťáků“ ještě zvládá.

Ale všude možně jinde se poprvé začalo otevřeně mluvit o tom, že masová turistika svět decimuje. Turisti obyvatelům mnoha měst vadí. A hůř.

Turisté začali vadit sobě navzájem. Uprostřed léta se v Barceloně odehrálo něco nemyslitelného. Anarchistický útok na autobus s turisty. Maskovaní muži přepadli otevřený autokar, propíchali mu pneumatiky a posprejovali ho „protituristickými“ hesly. Vlna „turistofobie“ se rozběhla Evropou. V mnoha městech, která byla dosud známá svou pohostinností, se konaly protesty a pochody proti turistickému ruchu.

V Benátkách, kde kvůli byznysu spojenému s turistikou poklesl počet stálých obyvatel téměř o dvě třetiny. A kde podle prognóz kolem roku 2030 nebude trvale žít už vůbec nikdo.

V Dubrovníku, který zahlcují turistické výpravy z obřích parníků. Ty přijedou, vychrlí do ulic historického města tisíce lidí naráz, za pár hodin je zase nacucnou a zmizí v oblacích naftového smradu.

Turisté čekají ve frontě na lanovku v Peci pod Sněžkou.

Turisté čekají ve frontě na lanovku v Peci pod Sněžkou.

V baskickém San Sebastianu. A na Mallorce. Cože? Kde? Na ostrově pokládaném dlouhé desítky let především za turistický ráj? Tak to už vypadá vážně.

Za demonstracemi často stály levičácké organizace, pro které je masová turistika symbolem bezohledného kapitalismu. Ale ve společnosti to rezonovalo. Pochodů se účastnily tisíce lidí, kteří chtějí svoje města zpátky. Zevlující a fotící davy už je nebaví. Obtěžují je. Jenže nejen je. Turisté se obtěžují navzájem.

Například cestovatelská rubrika britského deníku The Guardian svým čtenářům poradila, ať nejezdí na výlet do Prahy. Turistů jsou v ulicích průvody, ani v hospodě už si prý člověk v klidu nedá pivo, protože si tam každou chvíli nějaký cizinec fotí selfie. Praha ne, je tam přeturistováno. Jeďte do Brna! napsal britský list. Tam je klid. A levněji.

Je úplně jasné, jak to dopadne. Pokud turisté hledající nové, „autentické“ destinace zaplaví i Brno, přestane se jim brzy líbit i tam. Pak přijde na řadu... třeba Kadaň.

Češi to nedělají jinak. Ani oni nechtějí jezdit tam, co všichni. Na zmiňované Šumavě také už míří i na méně „provařená“ místa. Minulý týden to oznámila Správa národního parku. A ukázala i statistiku, že na Šumavu přijelo zase víc lidí než loni. Přibývá to až o pětinu ročně. Matematická úloha – jak dlouho bude trvat, než se ze všech lidí stanou turisté a nezbudou už žádní neturisté?

Teď máme podzim, od nutkavého cestování si můžeme chvíli odpočinout. Ale brzy to vypukne zas. A zas a zas. Než lidem dojde, jak je prima nikam nejezdit a užít si dovolenou doma.

Jenže kdo s tím začne první? Autor tohoto komentáře to nebude. Pojede na to báječné utajené koupaliště. A kdeže to je? To autor pochopitelně neprozradí. Jak pošetilé! Oni si ho ti (ostatní) turisti stejně najdou. Nejpozději příští léto.

Nejčtenější

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

VIDEO: Přistání v Grónsku je jako přílet na jinou planetu

Přistání v Grónsku připomíná přílet na jinou planetu

Tady není prostor pro žádnou chybu ani zaváhání, letiště na ostrově Maniitsoq u západního pobřeží Grónska vyžaduje...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Další z rubriky

OBRAZEM: Rebelie jako identita Evropy. Fastnacht se vysmívá i církvi

Masopust patří k tradicím, kterými lidé utíkají z kolotoče všedních dnů. Za...

Masopust patří k tradicím, kterými lidé utíkají z kolotoče všedních dnů. Za jeho nejstarší formou, švábsko-alemanskou...

OBRAZEM: Dvacet míst, kam se nikdy nepodíváte, i když stojí za to

Ostrov North Brother, USA: Méně než kilometr od manhatanského shonu leží tajmný...

Na světě jsou místa, kam chtějí skoro všichni. A pak jsou taková, která lákají jen hrstku turistů, protože jsou děsivá,...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Najdete na iDNES.cz