KOMENTÁŘ: Rok, jenž změnil svět. Lidé nemají rádi turisty

aktualizováno 
Počty turistů v oblíbených destinacích po celém světě každým rokem stoupají, místní obyvatelé se jim pomalu ale jistě začínají bránit. Jak dlouho bude trvat, než se ze všech lidí stanou turisté a nezbudou už žádní neturisté? Zamýšlí se Bohumil Špaček, editor MF DNES.

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru severošpanělského Ovieda. (4. srpna 2017) | foto: Reuters

Kdesi na Šumavě, v jedné z turisticky nejzahuštěnějších oblastí v republice, se ukrývá klenot nad klenoty. Koupaliště s čistou vodou z potůčku, který přitéká z hlubokých lesů. Občerstvení s několika druhy dobrého, ale levného jídla a dobře opečovaného piva. A vstupné je pouhých třicet korun.

Ale co je nejlepší – na perfektně zastřiženém trávníku u bazénu se letos i v nejprudší sezoně a za ideálního počasí povalovalo pět šest lidí. Taková scéna byla v létě v turistických oblastech nesmírně vzácná, všude to válcovaly zástupy. A bude čím dál vzácnější.

Fotogalerie

Ohlédněme se za uplynulou sezonou. A co vidíme? Byla jiná než ty předchozí. Cožpak na Šumavě, ta davy „lufťáků“ ještě zvládá.

Ale všude možně jinde se poprvé začalo otevřeně mluvit o tom, že masová turistika svět decimuje. Turisti obyvatelům mnoha měst vadí. A hůř.

Turisté začali vadit sobě navzájem. Uprostřed léta se v Barceloně odehrálo něco nemyslitelného. Anarchistický útok na autobus s turisty. Maskovaní muži přepadli otevřený autokar, propíchali mu pneumatiky a posprejovali ho „protituristickými“ hesly. Vlna „turistofobie“ se rozběhla Evropou. V mnoha městech, která byla dosud známá svou pohostinností, se konaly protesty a pochody proti turistickému ruchu.

V Benátkách, kde kvůli byznysu spojenému s turistikou poklesl počet stálých obyvatel téměř o dvě třetiny. A kde podle prognóz kolem roku 2030 nebude trvale žít už vůbec nikdo.

V Dubrovníku, který zahlcují turistické výpravy z obřích parníků. Ty přijedou, vychrlí do ulic historického města tisíce lidí naráz, za pár hodin je zase nacucnou a zmizí v oblacích naftového smradu.

Turisté čekají ve frontě na lanovku v Peci pod Sněžkou.

Turisté čekají ve frontě na lanovku v Peci pod Sněžkou.

V baskickém San Sebastianu. A na Mallorce. Cože? Kde? Na ostrově pokládaném dlouhé desítky let především za turistický ráj? Tak to už vypadá vážně.

Za demonstracemi často stály levičácké organizace, pro které je masová turistika symbolem bezohledného kapitalismu. Ale ve společnosti to rezonovalo. Pochodů se účastnily tisíce lidí, kteří chtějí svoje města zpátky. Zevlující a fotící davy už je nebaví. Obtěžují je. Jenže nejen je. Turisté se obtěžují navzájem.

Například cestovatelská rubrika britského deníku The Guardian svým čtenářům poradila, ať nejezdí na výlet do Prahy. Turistů jsou v ulicích průvody, ani v hospodě už si prý člověk v klidu nedá pivo, protože si tam každou chvíli nějaký cizinec fotí selfie. Praha ne, je tam přeturistováno. Jeďte do Brna! napsal britský list. Tam je klid. A levněji.

Je úplně jasné, jak to dopadne. Pokud turisté hledající nové, „autentické“ destinace zaplaví i Brno, přestane se jim brzy líbit i tam. Pak přijde na řadu... třeba Kadaň.

Češi to nedělají jinak. Ani oni nechtějí jezdit tam, co všichni. Na zmiňované Šumavě také už míří i na méně „provařená“ místa. Minulý týden to oznámila Správa národního parku. A ukázala i statistiku, že na Šumavu přijelo zase víc lidí než loni. Přibývá to až o pětinu ročně. Matematická úloha – jak dlouho bude trvat, než se ze všech lidí stanou turisté a nezbudou už žádní neturisté?

Teď máme podzim, od nutkavého cestování si můžeme chvíli odpočinout. Ale brzy to vypukne zas. A zas a zas. Než lidem dojde, jak je prima nikam nejezdit a užít si dovolenou doma.

Jenže kdo s tím začne první? Autor tohoto komentáře to nebude. Pojede na to báječné utajené koupaliště. A kdeže to je? To autor pochopitelně neprozradí. Jak pošetilé! Oni si ho ti (ostatní) turisti stejně najdou. Nejpozději příští léto.

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Svět nejsou jen války, sopky a kolony na D1, říká cestovatelka

Cestovatelka Dana Trávníčková

Navštívila sto dvacet zemí, viděla všechny světadíly a ve své současné životní etapě o nich píše. „Jak svět ve...

Další turistický rekord. Španělsko loni navštívilo 82,6 milionu turistů

Lidé na pláži ve španělském Benidormu (2.8.2018)

Šest let za sebou stoupá počet turistů ve Španělsku. Podle předběžných údajů jich loni přijelo přijelo do země 82,6...

Velká temná jáma, kde žije Nessie, spojuje Atlantik a Severní moře

Panoramatická silnice A 87 přes Glen Garry leží v bezprostřední blízkosti Loch...

Podlouhlá ledovcová jezera půlí britskou krajinu a tvoří Kaledonský kanál, který propojil Severní moře s Atlantikem....

Najdete na iDNES.cz