Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

  • 267
Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v rozhovoru pro iDNES.cz blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská. Majitelé obytných vozů podle ní v Česku bojují s nedostatečným zázemím, ale i neporozuměním ze strany kempů.

Říkáte, že českých karavanistů přibývá. Čím si to vysvětlujete? 
My, co jsme dřív batůžkařili nebo stanovali, už máme rodiny. Pořád ovšem nechceme bydlet po hotelích, další stupeň je pro nás karavan, protože v něm máme zázemí. Dítě nespí v chladu ve stanu a když prší, nemáme všechno promočené. V obytných vozech i přívěsech je samozřejmostí koupelna se záchodem, je tam kuchyňka a pohodlné spaní.

Je jasné, že „stanařů“ - fanoušků stanování - vždy bude víc. Na druhou stranu přibývá a bude přibývat karavanistů, a to nejen českých. Zájem roste celkově, i v Německu je teď obrovský boom. Je to jednoduché, lidé už nechtějí jezdit jen do hotelů a penzionů nebo jen létat. Podle posledních dat Centrálního registru vozidel bylo v České republice k 1. lednu 2018 registrováno 45 910 obytných aut a přívěsů.

Klára Hájek Velinská

Klára Hájek Velinská (39) byla původně projektová manažerka v IT firmě, postupem času se však rozhodla psát o vášni, ke které se dostala díky rodičům svého prvního manžela, tedy o karavaningu. První blog založila pod názvem Klárinka Cestuje, později spustila server All4Camper.cz.

Pro mě by třeba další stupeň s dětmi byla chata.
Chata je fajn, ale každý víkend, každý měsíc a každý rok jste na stejném místě. A to už lidé nechtějí. Karavan nám dává svobodu. Mezi sebou si často říkáme, že jsme každý den na jiné vlastní zahradě, kde za nás někdo poseká trávu. 

Dalším trendem je aktivní dovolená a díky obytnému vozu nebo přívěsu se toho za krátkou dobu dá procestovat opravdu hodně a ještě s sebou máte ty děti, které se díky tomu nenudí. Často skončíme někde úplně jinde, než jsme chtěli, protože nás cestou něco zaujme. Nikdo vás nehoní a nemusíte pořád balit kufry.

Říkáte, že chcete komunikovat s provozovateli českých kempů. Co by podle vás měli zlepšit?
Sice se pořád zlepšují, ale někteří majitelé kempů bohužel staví nabídku na minulé poptávce a nikoli na predikci. Nepracují s dostupnými daty a často o nich ani neví. Karavanů přibývá, ale paradoxně počet stání pro ně podle Českého statistického úřadu klesá. I proto jsou kempy v létě totálně přeplněné a kempařům utíkají peníze. V roce 2012 v kempech přespalo celkem 1,8 milionu lidí. V roce 2017 to bylo 2,6 milionu! Brzy se stane, že kempy budou tak plné, že lidé začnou utíkat jinam.

Druhý problém je, že mnoho českých kempů není v osobním vlastnictví, ale v pronájmu obcí. Je jasné, že se pak nájemcům nechce nebo nevyplatí do kempů investovat. Nemají záruku, že jim kemp zůstane i za pět let. Podle mě by obce mohly majitele či nájemce kempů víc podporovat, ať už zlepšením příjezdové cesty nebo nějakou společnou investicí. V Rakousku je úplně běžné, že kempy dostávají dotace, protože si stát uvědomuje, že je cestovní ruch důležitý. U nás podpora nepřichází.

A co konkrétně by kempy měly udělat pro karavanisty?
V mnoha kempech pro nás stále není dobře udělané zázemí. Je tam sice sociální zařízení a všechno je nachystané pro stanaře, ale nám chybí výlevky na toalety, není tam zpevněné podloží, není kde doplnit a vylít vodu. Nepotřebujeme super restauraci, mnohem víc je třeba přípojka na elektřinu. Kempy by si zejména u karavanistů měly uvědomit, že největší hodnotu nemají ve službách. Nejcennější je pro nás pozemek. V restauraci moc velkou tržbu neuděláme, ale za pozemek jsme ochotní připlatit - pokud je posekaný, zpevněný a nezapadneme tam.

Český trh je ještě nedozrálý i v tom, že kempy fungují jen v sezoně. Jenže my cestujeme celoročně, takže od října do března nemáme kde stát. Nepotřebujeme celoročně otevřený kemp, stačilo by nám vyhrazené místo k stání. Říká se mu stellplatz a v zahraničí je to naprosto běžné. Stellplatzy jsou podle mě i řešením přeplněných kempů, protože mnoho karavanistů chce nocovat jen jednu noc a pak jet zas dál. Dnes kvůli tomu musí vjet do kempu, ale se stellplatzem by nemuseli. Navíc mimo sezonu jsou parkoviště kempů prázdná a takto by se majitelům dál zhodnocovala.

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská.

Jak stellplatzy fungují?
Je to servisní místo a stání, kde za pakatel - v průměru 10 až 15 eur na 24 hodin - můžete zaparkovat, vytáhnout si židle nebo markýzu a zároveň se připojit na elektřinu, čímž si dobijete všechny baterie, můžete vylít toaletu a vypustit i napustit vodu. Strašně důležité je, aby ta voda byla pitná. To všechno u nás opravdu kriticky chybí a je to škoda. My totiž můžeme stát v uvozovkách kdekoliv, ale vidím v tom velké riziko. Čím víc lidí totiž bude jezdit „na divoko“ a postaví se někam k lesu, tím víc hrozí znečištění toho místa. Divoké stání neboli wild camping navíc v České republice není oficiálně povoleno, takže se s tím musí opatrně a má to svá striktní pravidla.

Divoké kempování má striktní pravidla? Je také etiketa karavanismu?
Základní pravidlo je: Jak jsi přijel, tak odjížděj, aby to nikdo nepoznal a aby se tam líbilo i člověku po tobě. Další věc je dodržování nočního klidu nejen v kempu. Nestartujeme brzy ráno nebo pozdě večer. Nebo grilování. V zahraničí už dost dbají na to, abyste používali elektrický nebo plynový gril. Klasické grily zakazují, a to jednak kvůli bezpečnosti, ale i proto, že kouří. A když blbě fouká vítr, chudák soused sedí v začouzeném. Když nebudeme dodržovat pravidla, o kempovací místa přijdeme. Naštveme kempy, naštveme tábořiště a i v zahraničí nám zakážou wild camping.

S čím ještě majitelé obýváku na kolech bojují?
Po celé Evropě se nejčastěji jezdí s vozy do 3,5 tuny, ale opravdová váha je dávno někde jinde. Legislativa je v tomto pozadu a je potřeba ji změnit. Hodně z nás je za hranicí a riskuje pokuty, které jsou velmi vysoké. Myslím si, že silnice by těžší obytné auto unesly, když po nich jezdí i kamiony. Ale současný stav je pro státy nejspíš výhodný, protože vozy nad 3,5 tuny už platí dražší známku nebo musí mít mýtnou jednotku. Navíc je to spojené i s řidičským průkazem. Možná by bylo fajn zvednout řidičák typu B na trochu vyšší váhy.

Máte wi-fi? Kempy vycházejí vstříc návštěvníkům a zlepšují služby

Mluvily jsme o českých kempech. Máte srovnání se zahraniční nabídkou?
Zejména v Rakousku, Německu a Maďarsku mají wellness kempy. Obvykle jsou u termálních lázní, kam se kdykoliv během dne můžete jít vykoupat, pak se vrátit, uvařit si, dát děti spát. Podobná nabídka už je i u nás, třeba kempy Lodín nebo Žamberk mají hned vedle aquapark. V Rakousku a Itálii zase jede winter camping. Umývárny i další sociální zařízení jsou tam vyhřívané, všude je teplo a voňavo. Kempy jsou opravdu neskutečně čisté a v devadesáti procentech případů mají aspoň jednu saunu a vyhřívaný bazén.

Sauna a bazén? Když jsem jako malá jezdívala do chorvatských kempů, byly to borovicové háje s řadami stanů vedle sebe, s věčně plnými kontejnery, se společnými koupelnami a teplou vodou jen brzy ráno.
Kemp už dnes opravdu není plácek se stany jako dřív a poptávka po těch „vytuněných“ roste. V zimních kempech je automaticky vyhřívaná i lyžárna a ve valné většině přímo v kempu staví skibus. A když celý den lyžujete nebo jste na treku, je příjemné si večer zajít do sauny a do bazénu. Další věc je kempování pod sjezdovkou. V zahraničí jsou mnohdy buď kempy u skiareálu, nebo se tam dá aspoň stát. Je super, že i několik skiareálů u nás už má vybudovaný stellplatz, kde je odhrnutý sníh, natažená elektřina. Někdy jsou to dvě místa, někdy deset, ale už s karavanisty počítají. Je to trochu paradox.

V čem?
Kempy s námi stále nepočítají, ale skiareály teď začínají. V zahraničních facebookových skupinách vnímám, že je o Česko zájem, ale informací se lidem nedostává. I na to jsem se proto zaměřila a snažím se Česko propagovat. Dnes už nestačí jen info o tom, kolik má kemp chatek a jaké nabízí jídlo, musí umět zaujmout. A to nejen Čechy, ale i zahraniční klientelu. Ovšem otázka je, jestli české kempy o zahraniční klientelu vůbec stojí.

Jací jsou karavanisté?
Je to skvělá sorta lidí. Líbí se mi, že nerozdělují, jestli jste ředitel nebo dělník. Jsou hodně srdeční, sdílí informace a navzájem si radí, což je i tím, že jsou svobodnější a mají otevřenější mysl. Založila jsem informační portál pro karavanisty a kempaře, protože jsem zjistila, že v České republice neexistuje blog ani web, který by se věnoval předávání informací lidem jako já. Je spousta „mrtvých“ katalogů, ve kterých se můžete podívat, kolik mají kempy hvězdiček a jaké vybavení. Jenže už vám neřeknou, co je v okolí pěkného nebo kam popojet. Díky článkům se mi teď velmi často stává, že mě lidé i několikrát za den kontaktují a na něco se ptají.

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Takový Google pro karavanisty...
V týdnu jsou všichni v práci, jedou na sto procent a o víkendu chtějí odjet. Jenže kde sehnat informace, když je hledání na všemožných webech - ještě nedejbože v angličtině nebo němčině - zdlouhavé a oni nemají čas? Nebo je to nebaví. Takže je velký trend napsat dotaz a čekat odpověď (smích). Ptají se, kde zaparkovat a jestli bych jim nepřeložila odpověď od kempu. Mnoho karavanistů má totiž i dnes jazykovou bariéru, to je velký problém. Ale v naší mentalitě je, že se nikdy nenecháme ve štychu a já navíc sleduji, na co se ptají, a dopředu podle toho píšu články. Už od podzimu jsem třeba psala o Polsku.

Takže roste poptávka po Polsku?
Ano, Polsko a Slovensko. Letos je úplně neskutečný boom a na rozdíl od České republiky je v Polsku nejen velké množství míst v kempech a na stellplatzech, ale i míst na wild camping. Poláci to podporují, jsou za to šťastní a i když stojíte někde u jezera, většinou je tam aspoň toitoika. To se v České republice nestane. Poláci navíc mají moc rádi Čechy. Pochopitelně je tam taky krásná příroda, což teď čeští karavanisté objevují právě díky tomu, že je tam pro ně vytvořené zázemí. Ale jinak jsou polské kempy na stejné úrovni jako u nás, zase si nedělejme iluze. 

A Slovensko?
To je složitější. Slovensko je moc krásná země, ale bohužel nemá tolik kempů a karavaning tam ještě není tak rozvinutý. Stále ho nepřijali. Jeden slovenský karavanista mi s nadsázkou řekl, že je Slováci pořád berou jako kočovníky a ne jako solventní druh turistů - protože co si budeme povídat, lidé, kteří si pořídí karavan, peníze mají.

Kolik tak stojí obytný vůz?
Ten nejběžnější kolem milionu, ale klidně i pět a víc. To už se ovšem bavíme o vozech nad 3,5 tuny, protože ty mají větší nádrž na vodu a perfektní vybavení - třeba keramický záchod a někdy i septik. Obytné přívěsy za autem začínají na 300 tisících, ale můžou se vyšplhat i na 800 tisíc. Nových vozů se prodává čím dál víc a slyšela jsem, že čekací doba je až rok. Zároveň si lidé mezi sebou hodně prodávají starší vozy.

Slovensko tedy není připravené. Který stát byste naopak doporučila?
Země neobjevená je Slovinsko, které má úžasné možnosti nejen v tom, že je hodně zelené, ale i bohatou historii. Navíc Slovinci jsou velmi příjemní a jsou na české turisty připravení. Z mého pohledu je to do budoucna pro karavanisty ráj.

Není karavaning časem už trochu „ponorka“? Přece jen v obytném voze tolik místa ani soukromí nemáte.
Není. V týdnu na sebe lidé nemají čas a díky kempování jsou alespoň o víkendu spolu. Úžasně to sdružuje rodinu. V domě pořád máte kam utéct, ale v karavanu nebo stanu ne. Tady spolu lidé tráví čas dvacet čtyři hodin denně, což neskutečně prověřuje manželské vztahy. A i to se mi na karavaningu líbí - je mezi námi hodně pohodových manželských párů. Protože když spolu nevydržíme dva dny, je to fakt asi průšvih.