Přesto i dnes mají mnohá místa v Kladsku důvěrně český ráz a v severozápadním cípu Kladska v okolí Vambeřic (Wamberzic) v "českém koutku" lze ještě několik desítek česky mluvících starousedlíků. Vzpomínky na tamní svéráznou kulturu se uchovaly i v pohádkách, které zde nasbíral například známý etnograf Josef Štefan Kubín.
Český ráz si do dnešních dnů uchovalo i stejnojmenné hlavní město oblasti Kladsko, polsky Klodzko. Dnes třicetitisícové město je především cílem nájezdů českých nákupních turistů, předvším díky nimž ve městě prosperuje nezvyklé množství obchodů. Jejich škála je takřka úplná, od značkových obchodů až po "výhodné" nákupy na tržišti. Čeština funguje jako univerzální dorozumívací jazyk a koruna je plně konvertibilním platidlem, které se, pokud se spokojíte s mírně nevýhodným kursem deset ku jednomu zlotému, nemusíte ani obtěžovat vyměňovat v jedné z četných směnáren.
Kladsko je však také starobylým městem. Obě nejvýznamnější památky města - ranně gotický kostel Nanebevzetí a stejně starý most, mají české kořeny. V kostele je náhrobek jeho zakladatele, pražského arcibiskupa z doby panování císaře Karla IV. Arnošta z Pardubic. Gotický most bývá často vydáván za zmenšeninu pražského Karlova mostu - podle pověsti si právě na něm jeho budoucí stavitelé vyzkoušeli techniky, které pak použili na své mnohem větší stavbě v Praze. Podobnost s Karlovým mostem podtrhly i barokní sousoší.
Jednou z největších turistických atrakcích jsou katakomby pod středověkým městským jádrem i v mohutné pevnosti nad městem. Ta připomíná Kladsko bylo do středověku důležitým opěrným bodem chránícím vstup do Slezka z jihu a do Čech od severu.
Pevnost, která vznikla v sedmnáctém století na místě středověkého hradu byla za svoji historii dobyta jen jednou - pruskými vojsky v polovině osmnáctého století. Po roce 1877 složila jako vězení, za druhé světové války měli Němci ve zdejších mnoho kilometrů dlouhých katakombách zbrojní továrnu.
Na konci války byla část podzemních prostor, které vedly až daleko za město, zatopena a zavalena, údajně i proto, že zde nacisté ukryly poklady nakradené za války.
V současnosti jsou jak katakomby pod městem, tak pevnostní chodby částečně otevřeny pro veřejnost. Pevnost, která zůstala prakticky ve stavu z osmnáctého století, patří podle historiků k nejlépe zachovaným stavbám svého druhu. Městská trasa podzemím Kladska, která začíná nedaleko nábřeží Nisy a vede středověkými katakombami pod centrem je dlouhá přes šest set metrů.
Vedle svého "hlavního města" nabízí Kladsko i mnoho dalších zajímavostí a atrakcí - jak v zimě, tak v létě. Zdejší lyžařské terény, především na severních svazích Jizerských hor v okolí Zieleniece patří k nejlepším v Polsku, ovšem nikoli pokud jde o množství sjezdovek. Nenarušenou přírodu pro turistické tůry zase nabízí polská strana Jeseníků. Hned za hranice, u lázeňského městečka Kudowa-Zdroj začíná pásmo pískovcových skal, podobných Českému ráji, nebo Hřensku. Ze starobylých měst Kladska stojí za návštěvu určitě již zmiňované Vambeřice s barokním klášterem a proslavenou křížovou cestou, na níž je ato padesát kapliček, křížů a soch. Středověký ráz si také uchovalo centrum Kladské Bystřice (Bystrzyca Kladska), ležící jen několik kilometrů od města Kladsko.
JAK SE TAM DOSTAT: Nejsnadnější přístup do Kladska je přes Náchod. Pokud nemíříte za nákupy, vyhněte se sobotám, kdy se na hranicích tvoří dlouhé fronty. Největší tržiště, orientovaná výrazně na Čechy, jsou ve městech Kudowa-Zdroj a v Kladsku.
