Podzimní barvy sem ve vrcholné sezóně přitahují stovky turistů a profesionálních fotografů z celého světa a americká honba za dokonalostí jde dokonce tak daleko, že v sezóně v televizi dávají pravidelnou předpověď "červenání a žloutnutí," včetně rad, kde v tom kterém okamžiku jsou barvy opravdu vyvedené.
Mezi nejlepší oblasti pro fotografování v období tzv. "foliage time" patří hory ve státě New Hamphshire (např. Franconia Notch nebo silnice Kancamagus Highway), ve Vermontu si můžeme projet silnici č. 100 a ve státě Maine rozhodně stojí za návštěvu n.p. Acadia, oblast Rangeley Lakes, Moosehead Lake či divoký Baxter State Park.
Když jsou bílé hory žluté
Dálnice mířící z Bostonu na sever zpočátku vede docela nezajímavou krajinou, jakmile ale u městečka Lincoln odbočíte na silnici 112 a začnete stoupat do hor, blížící se podzim dává o sobě znát.
Proslulá Kancamagus Highway nakonec vyšplhá na zaoblený hřeben White Mountains a pokud jste tu v pravý čas, plejáda červených odstínů vás doslova omráčí.
Pokud vám jízda autem připadá příliš pasivní, nedaleko odtud se zvedá nejvyšší hora White Mountains, 1917 m vysoký Mount Washington. Přestože se hora svou výškou ani zdaleka nepřibližuje nejvyšším světovým vrcholům, díky její izolovanosti na vrcholu často panují extrémní podmínky.
Kdo si přesto troufá, může se sem vydat na třídenní přechod hřebene, jež kromě zmíněné hory překračuje více než desítku dalších vrcholů nazvaných vždy jménem některého z amerických prezidentů. Namísto červených javorů rostoucích v nižších polohách zdobí svahy "Hřebene prezidentů" žluť bříz a olší.
Maine připomíná Aljašku
O něco dál na sever, ve státě Maine, leží jedno z nejnavštěvovanějších míst Nové Anglie, přímořský národní park Acadia. Park je výjimečný nejenom unikátní přírodou, ale také tím, že se jedná o nejstarší americký národní park ležící na východ od řeky Mississippi. Na skalnatém pobřeží ostrova Mount Desert Island si na své přijdou nejenom fotografové, ale také pěší turisté, neboť tu najdeme téměř 200 km pěších tras.
Komu by však rušný park s množstvím turistů nevyhovoval a chtěl by se v Maine poohlédnout po něčem klidnějším, ten ať se raději vydá ještě o něco dále na sever, do státního parku Baxter. Naprostá izolovanost tohoto lesnatého parku se spoustou jezer a nejvyšší horou Maine, 1 605 m vysokou Mt. Katahdin, nadchne i ty největší zálesáky. Právě na vrcholu této hory končí jedna z nejdelších světových pěších tras, kterou je 3500 kilometrů dlouhý Appalachian Trail.
Kromě fotografování a pěší turistiky můžeme na březích některého z jezer spatřit i zdejšího vládce lesů, losa. Setkání s tímto obrem patří vždycky k životním zážitkům a vedle Aljašky je právě tato oblast pro pozorování a fotografování losů nejlepší.
Za nejlepší zmrzlinou do Vermontu
Název státu Vermont pochází z francouzštiny a znamená "zelená hora." Zdejší zvlněná a zalesněná krajina je skutečně toho jména hodna, i když v podzimním čase by Vermontu spíše slušel název žlutá nebo červená hora.
Skrze tento malý stát se klikatí silnice č. 100, jež může být ideálním vodítkem jak pro poznávání Vermontu, tak i pro fotografování podzimních barev. Krajinu doplňuje spousta farem, pastviny spásají černo-bíle strakaté krávy a tu a tam se vypíná bílá stavba dřevěného kostela, typického pro Novou Anglii.
Pokud vám snad při návštěvě Vermontu nebude přát počasí, nemusíte na tento stát zahořknout. Nikde jinde v USA totiž nenajdete tolik způsobů, jak si doslova osladit život – místní javorový sirup je považován za vůbec nejlepší na světě a kdo má rád zmrzlinu, ten by rozhodně měl zastavit u městečka Waterbury u továrny na zmrzlinu Ben & Jerry's.
Od roku 1978, kdy spolužáci Ben a Jerry otevřeli v bývalé budově benzínové pumpy první skromnou výrobnu zmrzliny, se jejich značka stala známou nejenom v USA. Během krátké prohlídky můžete samozřejmě ochutnat některou z příchutí, jejichž pestrá nabídka si v ničem nezadá s pestrostí podzimních barev Nové Anglie.
Proč listy mění barvu?
Podle indiánské legendy každý podzim nebeští lovci ulovili velkou medvědici (anglický název pro souhvězdí velký vůz), jejíž kapající krev zbarvila listy do ruda a odpadávající pečené maso zase do žluta. Skutečnost je však taková, že mrazivé a dlouhé noci způsobí, že se v listech začne rozkládat zelený chlorofyl a odmaskuje tak jiná barviva, ležící pod ním. Proto je pro nejlepší barvy potřeba počkat do prvních mrazů, které v Nové Anglii přicházejí zpravidla v druhé polovině září.
MŮŽE SE HODIT Doprava: Ubytování: Kdy jet: | ||
|