Chorvatsko, jak ho neznáte
Pro turisty z Česka má přírodní park Lonjsko polje jistou nevýhodu: leží stranou nejčastěji užívaných komunikací k Jadranu. I když – ve skutečnosti leží stranou veškerých hlavních komunikací. Laickému návštěvníkovi vyvrátí obecně zažité představy Chorvatska a současně mu předvede další poutavou ukázku různorodosti této země.
Lonjsko polje totiž nespalují paprsky horkého jižního slunce, jedná se o přívětivé zátiší mírné středoevropské krajiny. Ačkoli jako dominantní živel zde též jednoznačně vítězí voda, nejedná se o tu slanou – mořskou: jedinečnou podobu regionu zformoval především mohutný tok řeky Sávy. Své jméno pravděpodobně obdržel od další říčky, která jím protéká – Lonje.
Typické zátiší Lonjského polje
Tajuplná rovina
Na první pohled nenápadná rovina vás do svých půvabných osidel polapí s neuvěřitelnou silou. Z širokého meandrujícího koryta Sávy vyčnívají bělostné štěrkové nánosy, na klidné hladině slepých ramen se táhnou nedozírné porosty stulíků a leknínů, okolo temných tůní září žluté kosatce. Podmáčené louky se střídají s neprostupnými lužními lesy, nad rákosinami krouží hejna ptactva, jehož hlasitý koncert se nese krajem. Zkrátka – z každého zákoutí tu sálá energie života.
Exotiku místa ještě zvýší okamžik, kdy se místní hlavní komunikační tepna změní z asfaltky na prašnou lesní cestu a vnoří se do přítmí staletých listnáčů.
Kolem skvostů lidové architektury
Do tohoto obrazu harmonicky zapadají i zdejší pohádkové vesnice. Nejdostupnějším materiálem tu odedávna bylo dřevo, takže vás kolem cesty budou provázet doslova pohádkové roubenky. Od skromných – nízkých, až po honosné – několikapatrové.
Po jejich zdech se pne vinná réva, často dokonce tak hustě, že celá chaloupka budí dojem zakletého zámku. Na lavičkách před nimi besedují starousedlíci, občas se návsí mihne koňský povoz či hlučné stádo skotu. Když pozoruji dění kolem, nemohu se ubránit pocitu, že jsem se ocitnul uprostřed živého skanzenu.
Těžko určit, kde se tyčí ty nejkrásnější. Zda v Kratečku, Čigoči nebo Lonji. Záleží na místě, kterým jste do Lonjského polje vstoupili, a kde vás poprvé uchvátily. My jsme putovali od Jasenovce, tudíž osudovou lokalitou se stala obec Krapje. Bohužel, s úbytkem obyvatel řada těchto staveb zvolna chátrá – chorvatští "chalupáři“ je dosud neobjevili.
Čigoč – ráj čápů bílých
Vrcholný zážitek z putování Lonjským poljem se dostaví v obci Čigoč. Právě tady se stanete svědky výjimečné symbiózy přírody a člověka. Takřka každá roubenka, stodola i chlév nesou na svém krovu čapí hnízdo. Některá i dvě. A valná většina z nich hostí čapí rodinku. Celkový počet obydlených hnízd překračuje padesátku.
Právě z těchto důvodů, když byla r. 1994 poprvé vyhlašována "Evropská ves čápů“, získala tento titul zrovna Čigoč.
Může se hodit
Pozor – přestože některé její rovnější úseky svádějí k rychlejší jízdě, je třeba počítat s nenadálými situacemi, např. když se u krajnice nečekaně vynoří stádo dobytka či z lesního porostu vyskočí divoká zvěř. V krátkém úseku má pouze makadamový povrch. Služby návštěvníkům Současně se rozvíjejí i centra, situovaná do jednotlivých obcí, společně se sítí schematických informačních panelů, navštívit lze několik rodinných etnograficky zaměřených expozic. Užitečné weby
|
Co chvíli modré nebe nad vsí prořízne silueta kroužícího čápa, který se potom v odvážných klopených spirálách snese ke svým potomkům. A sotvaže se z jednoho hnízda ozve výrazné klapání zobáků, okamžitě se přidají nejbližší sousedé, takže pak se pro nás nezvyklý zvuk lavinovitě šíří celou obcí. Současně se mi do mysli vkrádá otázka – co je příčinou, že k tomuto jevu došlo zrovna zde. Odpověď na ni jsem nenašel.
Vzhledem k velikosti vísky mohu spolehlivě prohlásit, že počet čápů převyšuje nejen počet místních děti, ale pravděpodobně rovněž počet obyvatel. Přítomnost čápa bílého není v Čigoči ojedinělou záležitostí, nepřehlédnutelná charakteristická hnízda zdobí střechy i ve většině ostatních sídel regionu. Avšak nikde jinde se nevyskytují v takové obdivuhodné koncentraci.
Přírodní park Lonjsko poljePark přírody Lonjsko polje byl vyhlášen r. 1998. Rozprostírá se na ploše okolo 500 km2. Představuje největší a nejzachovalejší mokřady v Chorvatsku, současně se řadí k jedněm z největších mokřadů v povodí Dunaje. Je začleněn do seznamu mokřadů mezinárodního významu dle Ramsarské konvence, dále je zařazen mezi Významná ptačí území v rámci programu IBA. |
Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ
