A jak sajat vypadá? Vysoko z úbočí shlížejícího na rozlehlé středoasijské stepi upřeně zírá jezdec na koni na sněhem poprášenou planinu a napjatě čeká na znamení. Hluboko pod ním jakýsi muž opatrně vyjímá chvějící se lišku z dřevěné přepravní klece a vypouští ji na svobodu. Liška vděčně prchá od hluku a okolostojících lidí a míří do stepi. V tom okamžiku vzlétne z jezdcovy paže obrovský zlatý orel a zamíří k planině. Jednou, dvakrát zakrouží a stoupá vzhůru. Ve stepi se něco hýbe. Orel znovu zakrouží. Máchne křídly a upře zrak na cosi, co upoutalo jeho pozornost. Spatří lišku. Lov začal.
Přihlížející diváci si zhluboka povzdechnou při pohledu na dravého ptáka, řítícího se k zemi jako blesk. Jeho pařáty ostré jako nože se zatnou do liščího těla a hon je u konce. Pořadatelé se však postarali o hojnou účast fotografů a televizních štábů. Berkut - kazašský výraz pro zlatého orla - je mocný národní symbol, na který je tato rozlehlá bývalá sovětská republika náležitě hrdá.
Občas se stane, že se lišce podaří smrtícímu útoku uniknout, a pak se žene přes pláň, na bílém pozadí viditelná na kilometry daleko. V takovém případě se pustí do pronásledování obvykle čtyřčlenná skupina "berkuči", pádících na koních s orly na vysoko zdvižené pravé paži. Dravci balancují s roztaženými křídly, která jim pomáhají udržovat rovnováhu, a čekají na povel k letu.
"Kazaši kdysi lovívali s osmi různými druhy dravých ptáků - orel byl jenom jedním z nich," říká Omizak Žolombet, kazašský žurnalista a nadšený fanoušek sajatu, který je ceremoniářem na národním šampionátu. Ale to bylo v dobách, dodává nostalgicky, kdy step ještě oplývala faunou, která sloužila těmto mohutným dravcům za potravu.
Ještě nedávno byl Kazachstán domovem tří miliónů divokých antilop sajga. Teď už jich zbylo jen 150.000. Ostatní padly za oběť lovcům vyzbrojeným puškami, vyhynuly kvůli ztrátě přirozeného prostředí, zničeného industrializací a následným
znečišťováním a vandalskou devastací životního prostředí charakteristických pro Kazachstán sovětské éry.
Má se za to, že až milión antilop sajga uhynulo při jediném incidentu v roce 1985, kdy se zřítila raketa Proton startující ze sovětského kosmodromu Bajkonur, nyní pronajatého Rusku. Palivo z jejích motorů kontaminovalo tisíce čtverečních kilometrů a zdevastovalo křehkou stepní ekologii.
Nedávného šampionátu se zúčastnilo patnáct jezdců a stejný počet orlů. Jeden z majitelů, který podle vlastních slov tyto dravé ptáky trénuje již pětadvacet let, je přesvědčen, že jeho velkolepým dojmem působící orel má hodnotu 12.000 dolarů. Vzápětí si však pospíší zdůraznit, že peníze pro něj nejsou důležité.
Sajat je jednou z mnoha starobylých tradic, kterou nově nezávislý Kazachstán znovu s pýchou křísí. A pokud jde o majestátné avšak smrtící lovce, je možná nejvyšší čas. "Zůstalo již jen pár orlů," stěžuje si Omizak Žolombet. "Jsou
to věčně hladoví ptáci a tady už moc divoké zvěře nezůstalo... umírají hlady."
 |
