Kandahár byl v polovině 18. století první metropolí moderního Afghánistánu a nyní je správním střediskem provincie Kandahár. V této provincii začalo působit v roce 1994 hnutí Taliban, které vytvořili afghánští uprchlíci, původně studenti koránu v pákistánských islámských školách. Kandahár je se svými 250.000 obyvateli druhým největším afghánským městem a hlavním obchodním centrem. Je také důležitou křižovatkou cest z pákistánské Kvéty do afghánského hlavního města Kábulu, Herátu a dále do Íránu i do středoasijských republik bývalého SSSR.
Dějiny města mapují vývoj celé země. Britové okupovali Kandahár za afghánských válek v letech 1839 až 1842 a v letech 1878 až 1880, Sověti měli v Kandaháru své velení v letech 1979 až 1989. V roce 1981 po těžkých bojích se sovětskými vojáky Kandahár na čas ovládli mudžáhidové. Po pádu prosovětského prezidenta Nadžíbulláha v roce 1992 drancovali okolí Kandaháru vzájemně soupeřící stoupenci nového prezidenta Burhánuddína Rabbáního (Islámské společenství) a ozbrojenci Gulbuddína Hekmatjára (Islámská strana). V létě 1994 se stal Kandahár domovem hnutí Taliban.
Svou významnou éru v dějinách zahájilo město v 18. století, kdy Kandahárci pod vedením Ghilzaje Mír Vajse svrhli safíjovsko-íránskou moc. Napomohli tak založení ghilzajského knížectví, jež se stalo zárodkem budoucího afghánského státu. V roce 1747 se Kandahár stal hlavním městem moderního samostatného afghánského
státu, kterému začal tehdy vládnout emír Ahmadšáh Bábá, příslušník kmene Abdalí z chánského rodu Sadózájů. Svůj kmen přejmenoval na Durání (v překladu "perlový") a jako první v historii sjednotil všechny afghánské paštunské kmeny pod jedinou
vládu. Je dodnes ctěn jako "otec Afghánců" a jeho hrobka v Kandaháru je poutním místem celého národa.
Kandahár, poznamenaný nekonečnou válkou, ale stále plný obyvatel, má technickou kolej a od roku 1970 moderní mezinárodní letiště. Bylo vybudováno s americkou technickou a finanční pomocí v rámci mezinárodního rozvojového programu a je údajně největší ve střední Asii. Do 70. let bylo město plné zahraničních turistů,
hlavně pak mladých přívrženců hnutí hippies cestujících tehdy do Indie. A atrakcemi pro ně nebyl pouze lehce přístupný hašiš a opium. Starému městu s řadou mešit a bazarů dominuje již zmíněné mauzoleum, poblíž se nalézají ruiny dávného Kandaháru, zničeného perským dobyvatelem Nádirem Šáhem v roce 1738.
Několik konzerváren zpracovává ovoce, v textilních manufakturách se vyrábějí vlněné látky, plst a hedvábí. Na tržištích se prodávají karakulské ovce, obilí a tabák, čerstvé i suché ovoce, obchoduje se s vlnou a bavlnou. Okolí města platí za ovocnou zahradu Afghánistánu, v jeho zavlažovaných sadech roste vynikající ovoce, například vinná réva a především proslulá granátová jablka.
Město leží v malebném údolí řeky Arghandáb ve výšce asi 1000 metrů nad mořem a 500 kilometrů jižně od metropole. Založil je Alexandr Veliký ve 4. století před naším letopočtem jako jednu ze svých asi 70 Alexandrií. V 7. století Kandahár ovládli Arabové, ve 13. století jej zničil mongolský vojevůdce Čingischán. Zakladatel indické dynastie Mughalů získal město v 16. století, později jej ovládli íránští dobyvatelé.
 |
