Do Toronta mělo přijet tento jejich největší svátek oslavit na 250 tisíc lidí. Jak tvrdí příslušný horoskop, má to být období mnohem šťastnější než rok uplynulý. Mladí rodiče, kteří se rozhodli mít dítě, si je přejí mít narozené právě v tomto roce. Konečně nejen Kanada, ale všichni lidi na celém světe mají těch šťastnějších dnů více než zapotřebí. Osobně jim to všem od srdce přeji. Ovšem vraťme se k této poměrně silné komunitě v Kanadě.
Jak poslední statistiky uvádějí, ve větších městech Kanady žije zhruba na 900 tisíc Číňanů, z toho 39 procent v Torontě, přičemž tvoří 8,4 procenta torontské populace vůbec. Druhým městem, kde se Číňané usídlili ve větším počtu, je Vancouver, kde jich žije 290 tis. Jak ukazuje vývoj, v příštím roce by jejich populace měla dosáhnout čísla 1,3 milionu v celé Kanadě. (Jen pro úplnost: v Edmontonu jich žije 42 145, což je pět procent celkového počtu, v Calgary 48 900, v Montrealu 51 135, v Torontě 360 tisíc, ve Vancouvru 290 tisíc a porůznu zbývajících 135 tisíc.
Osobně nemám s Číňany špatné zkušenosti, mohu-li se tak vyjádřit. Když jsem zhruba před deseti lety navštěvovala jazykový kurs angličtiny, patřili právě žáci této národnosti k těm nejpoctivějším. Nikdy jsme nezaznamenali jejich absence a na hodinu byli vždycky perfektně připraveni. Bohužel, jejich výslovnost je řadila mezi žáky, kterým nebylo příliš rozumět a kteří si proto brali nějaké ty hodiny mimo vyučování, aby se právě onu výslovnost doučili.
S Číňany se setkáte všude a člověk z Evropy těžko dokáže pochopit jejich nesmírnou houževnatost a skromnost. Nakupovat chodí jen to nejnutnější - tedy ti ”obyčejní” lidé, nikdy jsem je neviděla platit credit kartami a ani debet kartami. Snad proto, že za jejich použití si v tomto případě banka obvykle účtuje něco navíc. Šetří bez nadsázky každý cent. Byli to jen Číňané, kteří kupovali okrájené kosti z vepřového masa ve výběrovém deli, kde jsem chvíli pracovala. Nakupovali je na kilogramy. Netrpí předsudky stravování a nenechávají se splavovat módností zdravé a nezdravé stravy. A přitom jejich kuchyni miluje celá Kanada. Umějí – podle toho, co jsem měla možnost sama poznat – zpracovat všechno. Dokonce i ty vepřové kosti. Je z nich mimochodem velice chutná polévka. Tu umějí uvařit jako málokterá kuchyně.
Čínské stánky najdete na všech shoping malls, na ”čínu” se v Kanadě chodí jako u nás na gulášovku. Na Ferview shoping mall v North Yorku, kde jsme nějaký ten rok bydleli, než jsme se přestěhovali do Bramptonu, si otevřel svůj restaurant mladý čínský pár a dokázal vymyslet menu se 45 jídly včetně pověstných polévek, které Číňané servírují ve svých tradičních miskách. Přichucují je nejen pověstnou sojovkou, ale i dalšími šťávami a přichucovadly, takže člověk si může vybrat od těch nejjemnějších chutí až po ty nelidsky pálivé. Velice pověstné jsou další restauranty jako Lee Garden, Peter’s Chung King Restaurant, Wonk, Pink Pearl, Mandarin apod., kde hostům připravují tzv. buffet menu. To si v restaurantu sednete, dostanete příbory a tekutiny podle vlastního výběru a pak se už o sebe staráte sami. Ve vedlejší místnosti jsou všechna jídla rozprostřena v nerez- várnicích, aby byla pořád teplá, a vybíráte si podle vlastní chuti. Cokoliv a kolik chcete, kolik sníte. Smažená křidýlka, v různých šťávách osmažená žebírka, hodnotné vepřové, hovězí i kuřecí maso, brambory, čínské nudle, rýži na mnoho způsobů, polévky, zelenina všeho druhu, exotické ovoce nakrájené a upravené jako saláty, zeleninové saláty, sladké i slané pečivo - prostě kolik a co hrdlo ráčí. Skončíte, až skončíte. Obsluha je tam jenom proto, aby odnášela upotřebené nádobí, to čisté je hned po ruce v oné zvláštní místnosti. Možná vás zajímá cena – na jednoho hosta účtují necelých dvacet dolarů, plus tekutiny a daně (které pronásledují Kanaďany neúprosně všude).
Zatímco ve všech ostatních městech zvou své zákazníky do obchodů a hosty do restaurantů nápisy čínské, v provincii Quebeck ne. Tam byste se měli setkat s nápisy pochopitelně ve francouzštině a angličtině, ale skutečnost je taková, že převládá pouze ta francouzština. Ostatní jazyky tam na veřejných nápisech neuvidíte. V Torontě a všude jinde se setkáte se všemi jazyky světa, a veřejně. Prostě kolik národností, tolik různých jazyků. Když jsme zhruba před čtyřmi léty navštívili Montreal, chtěli jsme se někde zastavit na nenáročné a levné jídlo. K chuti by nám přišla polévka. Všude kolem bylo plno restaurantů určitě s výbornou kuchyní, ale nechtěli jsme se dlouho zdržovat a ani za jídlo utrácet více, než bylo nezbytně nutné. Až náhoda nám přinesla do cesty čínský buffet. Nic moc. Nebyl nijak dobře zařízený, ale byl čistý a obsluha si nás okamžitě hleděla. Zůstali jsme tedy. A podle vlastních představ nanáročného jídla jsme si přáli čínskou polévku s nudlemi. Přinesli nám ne misku, ale mísu plnou horkého a chutného vývaru a nesnězitelnou hromadou nudlí. Ani jsme si díky pouze francouzským nápisům nevšimli, že ta část mésta, kterou jsme se brouzdali, je vlastně montrealský Chinatown.
V Torontě žije Číňanů nejvíce. Přirozeně, Toronto nabízí nejvíce příležitostí k obchodování, v čemž se Číňané, alespoň podle mých poznatků, vyžívají nejvíce. Jako by to byl jejich sen mít alespoň malý obchůdek a tam si vytvořit svůj vlastní čínský svět: s hudbou a televizí v rodném jazyce. Číňané milují kadeřnictví, obchody se zeleninou a ovocem, konzumy se smíšeným zbožím, zlatnictví. V Torontě se setkáte i s čínskou čtvrtí zvoucí se Chinatown. Ten největší se vine na rohu ulic Spadina Avenue a Dundas Street West a pokračuje na Dundas Street West k východnímu konci Spadina St.W. a severně nahoru až ke College Street. Právě tam turisté zavítají nadýchat se pravé čínské atmosféry prodeje a nakupování: setkáte se tam se vším, seženete tam všechno - od jehly přes ryby, speciální koření, byliny, masti, krémy, nádobí, zlata až po obrazy, dárkové předměty, oblečení, zdravotnická čínská střediska, lékárny a banky. Najíte se tam poměrně levně – za jídlo pro dva zaplatíte zhruba od 25 do 30 dolarů. Zejména letní období nabízí to ”pravé čínské”, protože prodej se odehrává věšinou na chodnících a zboží je na platech úhledně uspořádáno, aby kolemjdoucí nalákalo se alespoň na chvíli zastavit. Já osobně dávam přednost evropskému způsobu prodeje, ale musím se přiznat, že sama jsem se tam šla několikrát projít jen pro tu specifickou atmosféru a pro tu exotičnost nabídky.
Čínská komunita má v Kanadě poměrně silné postavení. Vedle svých středisek, bank a obchodů mohou Číňané dělat i řidičský průkaz ve svém rodném jazyce. Tuto vymoženost nemá v Kanadě každá komunita. Určitě ne česká a slovenská. Pokud jsem se svého času pídila po úřadovnách autoškol, setkala jsem se s indickou, polskou a obrazně řečeno na každém rohu s čínskou. Je-li to určitě vymoženost, to si nejsem tak docela jistá, protože sice tato možnost dává šanci se rychleji zařadit do pracovního procesu, ale na druhé straně nenutí příchozívši se anglicky naučit tak, aby v úředním jazyce rozuměli alespoň pro život nezbytným pokynům. A dopravní předpisy z přirozených důvodů pokládám za jedny z nejdůležitějších.
Pro svou velkou oslavu zvolili Číňané také velký prostor Sky Domu v Torontě, kde se soustředili všichni a všechno. Nejen bufetové stánky, ale i divadla, profesionální taneční skupiny, operní regionální a národopisné skupiny, předvaděči módy, zábavní atrakce apod. Ráda bych chtěla věřit tomu, že tam přicestovali jenom ti ”slušní” Číňané, protože co si budeme namlouvat – všude jsou jak good, tak i bad guys. Takže mi dovolte, abych jim také v jejich novém roce popřála hodně štěstí. Stejně tak od srdce, jak oni se svou příznačnou srdečností popřáli nám.
Z ontárijského Bramptonu své čtenáře zdraví Věra a Petr Kohoutovi.
Chcete-li nám psát: vera.kohout@sympatico.ca
