Stále častěji policisté konstatují, že příčinou nehod je smrtelná kombinace alkoholu, vysoké rychlosti a zrádného ledu prostorných jezer. Oběti jsou nejčastěji muži z věkové kategorie od 15 do 24 let, kteří považují na nutné řítit se pláněmi 120 kilometry za hodinu. Za bezpečné považují vše, co je pokryto sněhem, cesty i
vodní hladinu. "Jsou naprosto nezodpovědní a hazardují," tvrdí předseda kanadské bezpečnostní rady Emile Therien.
Sezóna, která je pro mnohé policisty zlým snem, pomalu končí; letos počet obětí přesáhne stovku. Mnoho nehod se tento rok stalo v Ontariu, kde bylo sněhová nadílka velmi štědrá a kde je také nejvíc majitelů sněžných skútrů.
Bilance minulých týdnů je tíživá - dva mrtví v Britské Kolumbii pod lavinou, v Manitobě zemřel majitel nového skútru divokou jízdou katapultován do prudké řeky, v Quebeku zahynul sedmiletý chlapec, s nímž otec narazil na strom. Další mrtvý v Ontariu; bývalý hráč NHL Brett Lindros s přítelem jsou po únorové
nehodě na skútru dosud v nemocnici.
V Ontariu, kdo loni na skútrech přišlo o život 16 lidí, letos zaznamenali 41, v Quebeku 30 úmrtí. Průměrně ročně kvůli tomuto sportu umírá 95 Kanaďanů, ale letos bude toto číslo vysoce překročeno. Divoce rozjeté stroje končí nárazem na zvířata, stromy, automobily, zdi, ale taky v jezerech. Jeden muž letos
zemřel, když spadl z vlastního skútru a další ho přejel. Nejčastější příčinou smrti je podle policie podchlazení; mnoho lidí se utopí. Nejohroženější jsou ti, kteří se před jízdou napijí alkoholu a ztratí respekt z rychlosti.
Přitom v Kanadě existuje 130.000 kilometrů tratí upravených právě pro skútry. A 80 procent ze 660.000 registrovaných majitelů tohoto dopravního prostředku také tyto trasy využívá. Zbytek se však vydává do přírody na vlastní pěst a právě v této skupině je nejvíc smrtelných úrazů. "Je hodně vodních ploch, které nikdy nezamrzají, ale lidé o tom nevědí. Jedou jako blázni a až pozdě si uvědomí, že jsou na vodě," sděluje své zkušenosti Kevin Starr z ontarijské policie.
Jízda na skútrech je v Kanadě ekonomicky výnosná činnost. Lidé za stroje, jejich vybavení, pohonné hmoty, za zapůjčení a ubytování poblíž tratí ročně utratí tři miliardy kanadských dolarů (přes 72 miliard korun). Sport poskytuje sezónní příjem
venkovským oblastem. Podle statistik jezdí 45 procent lidí na známá a už vyzkoušená místa. Nejpopulárnější jsou vzdálené oblasti severního Ontaria, Manitoby a Quebeku, které by jinak nepocítily oživení kanadské ekonomiky posledních měsíců. Starr, který pravidelně hlídkuje na trasách severně od Toronta, říká, že o 50 procentech nehod se policie nedoví, protože lidé, kteří mají v krvi alkohol, se nepřihlásí. "Jsou tu velmi nezkušení řidiči anebo ti, kdo si věří až moc," říká strážník.
Nehodovost vadí i klubům. Trvají na tom, aby jezdci dodržovali požadovaná bezpečnostní opatření, na musejí mít helmy, vlastnit oprávnění řídit skútr, být pojištěni a mít povolenku k jízdě na trať. Kluby chtějí na trasy vyslat také víc hlídek, ale v tomto bodě narážejí na nedostatek financí. Therien prosazuje vyšší tresty pro řidiče přistižené při jízdě nehoráznou rychlostí. Chce taky, aby se před vydáním
řidičského oprávnění zájemci podrobili bezpečnostnímu kursu. "Nejsem žádný radikál, ale těch pár nezodpovědných lidí škodí celému sportu. Nemůžeme čekat, až tato hrstka lidí zničí zábavu všem ostatním," říká rozhodně Therien.
