Nové mezinárodní letiště v severozápadní provincii Siemreap se nachází asi čtyřicet kilometrů východně od chrámového komplexu a dokáže obsloužit sedm milionů pasažérů ročně. Do roku 2040 by se tento počet měl zvýšit na dvanáct milionů.
První let dorazil 16. října ze sousedního Thajska. Staré letiště, které doposud oblast s chrámovým komplexem obsluhovalo, leželo asi pět kilometrů od světoznámé památky. Kambodžský premiér Hun Manet v projevu na slavnostním ceremoniálu prohlásil, že staré letiště se nacházelo příliš blízko Angkor Vatu a existovaly obavy, že vibrace způsobované letadly poškozují základy chrámů.
Chrámový komplex Angkor Vat, který byl vybudován mezi devátým a čtrnáctým stoletím, je národním symbolem a byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Kambodža se nyní snaží oživit turistický ruch po pandemii covidu-19. V roce 2019 zemi navštívilo 6,6 milionu zahraničních návštěvníků, v prvních osmi měsících letošního roku bylo návštěvníků 3,5 milionu.
Nové letiště obsluhující také chrámový komplex Angkor Vat
Velký vliv na kambodžskou ekonomiku má Čína, která je nejdůležitějším spojencem země. Peking financuje výstavbu hotelů, kasin, silnic i další infrastruktury. Nové letiště je součástí čínského projektu nové Hedvábné stezky, který by podle Pekingu měl zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou. Čínská iniciativa vyvolává ve světě kontroverzní reakce. Západní země poukazují na nedostatečnou transparentnost projektu a podezírají Peking, že chce jeho prostřednictvím především rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších států zapojených do projektu.
U kambodžské metropole Phnompenhu se s pomocí čínských financí staví další letiště za jeden a půl miliardy dolarů. Dokončení je plánováno na příští rok.
Lidskoprávní organizace Amnesty International tento týden kritizovala kambodžskou vládu za vystěhovávání rodin, které po generace žily v areálu Angkor Vatu. Její kritika mířila i na Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která podle ní masovému vyhánění lidí nezabránila.
Amnesty International upozornila, že vystěhovaní lidé dostali jen velmi malé odškodné nebo nedostali nic. Dvě lokality, které jim vláda přidělila, nejsou dostatečně zásobovány vodou a elektřinou, je k nim špatný dopravní přístup a panují v nich špatné hygienické podmínky.
Tábory, které vláda pro rodiny zřídila, jsou navíc asi hodinu cesty motocyklem od chrámového komplexu a vystěhovaní lidé se potýkají s tím, jak si zajistit obživu. Mnohé z rodin se totiž doposud živily prodejem zboží a zajišťováním různých služeb podél rušné turistické trasy vedoucí k chrámu.
UNESCO by měla zaujmout k situaci postoj, protože její slova o nutnosti ochrany památky před poškozením byla kambodžskou vládou použita jako ospravedlnění pro přesun lidí žijících na tomto místě, uvedla Amnesty International.
