Kam zmizely ztracené izraelské kmeny?

  16:43aktualizováno  16:43
Ve stínu neslavné jaderné elektrárny u izraelského města Dimona v Negevské poušti žijí jako polygamní vegetariáni Černí Hebrejci, kteří věří, že jsou potomci ztraceného izraelského kmene.

Komunita Afroameričanů se přestěhovala do Izraele ze Spojených států v roce 1969 a enklávu města Dimona pojmenovala Království Yah. Tvrdí, že jsou potomci starého židovského kmene, který byl přinucen odejít do exilu do západní Afriky, odkud byl po staletích odvezen k otrocké práci do Ameriky. Podle mluvčího komunity Ahmadiela Ben-Jehudy písně o Sionu a řece Jordán, které zpívali afričtí otroci při práci na plantážích, svědčí o jejich izraelských kořenech.
Většina odborníků tvrzení kultu odmítá jako přehnané a říká, že důkazy, jimiž svou víru podpírá, jsou v nejlepším případě mlhavé. Nicméně i kdyby tvrzení Černých Hebrejců bylo pouhou fikcí, faktem zůstává, že 2700 let poté, co bylo deset kmenů Izraele zavlečeno do exilu a zmizelo, patří stále osud ztracených  kmenů mezi nejtajemnější záhady dějin.
V roce 722 před Kristem dobyla Asýrie severoizraelské království, kde žilo 10 z 12 izraelských kmenů, a obyvatele vzala do zajetí. Biblická Druhá kniha královská zaznamenává, že byli vyhnáni "do Chalachu a Chabóru po řece Gózanu a do měst médských". Zbývající dva kmeny, Juda a Benjamín, které obývaly jižní Judské království, odešly pod nátlakem Římanů až v roce 70 našeho letopočtu. Na rozdíl od severních bratrů, kteří byli asimilováni, si uchovaly identitu a jsou považovány za předky moderních židů.
Rabín Elijahu Avichail pátrá po ztracených kmenech celá desetiletí. Podnikl nebezpečné výpravy do Barmy a jiných válkou zmítaných částí Asie, aby našel potomky lidí, kteří zmizeli téměř před 3000 lety. "Mezi nežidovským obyvatelstvem hledám židovské zvyky a známky," říká Avichail.
Paštunové z Afghánistánu a Pákistánu stojí na předních místech seznamu národů, které podle Avichaila patří ke ztraceným kmenům. Avichail říká, že staré jméno Paštunů je "Bnai Jisrael" neboli Synové Izraele a mnoho klanů je prý pojmenováno po deseti izraelských kmenech jako Rúben, Ašer, Neftalí a Efrajim.
Ještě přesvědčivější jsou zvyky Paštunů, které odrážejí staré a dodnes praktikované židovské rituály. Paštunové se podobně jako židé žení pod svatebním baldachýnem, zapalují svíce v předvečer šabatu a nosí modlitební šály. Dokonce také stejně jako židé obřezávají osm dní staré syny.
Avichail věří, že po útoku Asyřanů se kmeny rozprchly podél "hedvábné cesty" do Kašmíru, Číny, Barmy a Thajska. Mohly se prý dostat až do Japonska. "Bible uvádí, že deset kmenů odešlo na východ od Izraele a podle proroka Izajáše se ze stejného směru navrátí," dodává Avichail. Nespokojuje se však pouze studiem biblického proroctví. Snaží se je naplnit a přivézt lid, který podle něho pochází ze ztracených kmenů, zpátky k židovství a do Svaté země.
Jeden z největších úspěchů zaznamenal u kmene Šinlung z barmsko-indické hranice, který věří, že patří k izraelskému kmeni Manases. Ten byl podle šinlungských legend vyhnán do Číny a později na území dnešní Barmy. S rabínovou pomocí se již 500 členů dostalo do Svaté země a konvertovalo na židovství.
Rivka Gonenová, archeoložka a kurátorka židovské etnografie v Izraelském muzeu v Jeruzalémě, tvrdí, že izraelské kmeny zmizely nadobro. Nedokáže si představit, že by si lidé, kteří po tisíce let žijí v exilu, uchovali rysy židovského dědictví. Připomíná, že i bible říká, že deset izraelských kmenů bylo poraženo, neboť nedodržovalo židovské zvyky a klanělo se modlám. Neexistuje tedy podle ní žádný důvod, aby si v exilu podržely židovské rituály, když je porušovaly i doma.
"Kdekoliv najdete kmen, který tvrdí, že patří k deseti ztraceným, vždy narazíte na stopy po křesťanských misionářích nebo romanticích, kteří tam přijeli s biblí, a když objevili
nějaké vágní podobnosti ve jménech a zvycích, okamžitě v tom viděli důkaz," říká Gonenová.
Tvrdí, že metody, které se používají k hledání ztracených kmenů, nejsou z antropologického či lingvistického hlediska vůbec vědecké, protože mnoho jazyků má podobně znějící slova a rituály, jako je obřízka, nejsou výlučně židovské.
Mnoho teorií hraničí až s absurdností, říká Gonenová. Někteří například tvrdí, že Britové jsou jeden z deseti ztracených kmenů, jiní zase, že Dánové pocházejí ze ztraceného kmene Dan. "Lidi lákají záhady minulosti a toto je jedna z nich," uzavírá.

Negevská poušť se stala novým domovem Černých Hebrejců.

Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Další z rubriky

Berbeři, poušť a nádherné hory. Antiatlas je dostupná exotika v Maroku

V první polovině úseku Icht - Tafraout se střídaly nádherné scenérie pouštních...

Málo frekventované pohoří Antiatlas na jihu Maroka ohromuje rozervanými pouštními scenériemi, načervenalými štíty i...

OBRAZEM: Fontány a krásné zahrady. Neuvěříte, jak vypadal Afghánistán

Návštěvníci v zahradě čajovny poblíž Kábulu

Zřejmě jedno z nejšťastnějších období Afghánistánu si můžete prohlédnout na historických fotografiích z roku 1928,...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Najdete na iDNES.cz