náhledy
Monte Kali už v sobě nese asi 250 milionů tun soli.
Autor: Wolkenkratzer, Creative Commons
Bělostná hora na horizontu je nepřehlédnutelná.
Autor: Armin Kübelbeck, CC-BY-SA, Wikimedia Commons, Creative Commons
Monte Kali je sice největší, ale ne jedinou slanou horou v regionu. Nalevo vidíme slanou výsypku Hattingen u Philippsthalu.
Autor: © CEphoto, Uwe Aranas, Creative Commons
Pásové dopravníky na vrcholu Monte Kali
Autor: Armin Kübelbeck, CC-BY-SA, Wikimedia Commons, Creative Commons
Každou hodinu dopraví pásové dopravníky na vrcholy hory 900 tun soli.
Autor: Armin Kübelbeck, CC-BY-SA, Wikimedia Commons, Creative Commons
Vypadá to, že jen tak Monte Kali z horizontu nezmizí. A ještě poroste.
Autor: Armin Kübelbeck, CC-BY-SA, Wikimedia Commons, Creative Commons
Monte Kali. Její původ se datuje teprve k roku 1973, kdy se v širším okolí německého města Herringen rozběhla naplno těžba uhličitanu draselného – potaše.
Autor: Profimedia.cz
Monte Kali převyšuje okolní krajinu o 250–300 metrů.
Autor: Profimedia.cz
Nález vydatných ložisek uhličitanu draselného měl změnit budoucnost celého Herringenu. Ale jak se později ukázalo, nebyla to nutně změna jen k lepšímu.
Autor: Profimedia.cz
Odhaduje se, že Monte Kali tvoří zhruba 250 milionů tun soli.
Autor: Profimedia.cz
Solná hora se tak stala nepřehlédnutelnou dominantou regionu.
Autor: Profimedia.cz
Každou hodinu dopraví pásové dopravníky na vrcholy hory 900 tun soli.
Autor: Profimedia.cz
Monte Kali dnes přesahuje okolní krajinu o 250–300 metrů nad horizont a tvoří ji zhruba 250 milionů tun soli.
Autor: Profimedia.cz
Monte Kali u německého Herringenu je nejvyšší horou soli na světě.
Autor: Profimedia.cz
Solná hora se tak stala nepřehlédnutelnou dominantou regionu. Pohledem o ni zavadíte kdekoli od Durynského lesa po Rhönské pohoří.
Autor: Profimedia.cz
Monte Kali u německého Herringenu je nejvyšší horou soli na světě.
Autor: Profimedia.cz
Lákala prý taky na 10 000 amatérských horolezců ročně. Tehdy si taky možná vysloužila svou přezdívku – Monte Kali – jako variace na strmá úbočí Kilimandžára. Ale to už je minulost.
Autor: Profimedia.cz
Jako první si na ni začali stěžovat obyvatelé Gerstungenu, ležícího třináct kilometrů po proudu řeky. Zdálo se jim, že voda je nějaká slanější. Zvlášť po deštích připomínala chutí spíše Baltské moře.
Autor: Profimedia.cz