Ambiciózní projekt si klade za cíl Káhiru revitalizovat a udělat z ní oblíbenou turistickou destinaci. Egyptská vláda se mezitím připravuje na přesun do nového futuristického hlavního města v poušti. Informuje o tom agentura Reuters.
Projekt je novou šancí pro architekty a restaurátory, kteří chtějí zachránit staré budovy, o jejichž zachování měli obavy vzhledem k byrokracii, korupci a právním restrikcím.
Na prázdných pozemcích v historické čtvrti budou postaveny nízkopodlažní domy. Tamní obyvatelé a prodejci se ze zchátralých budov během rekonstrukcí přestěhují, řekl hlavní koordinátor projektu Muhammad Chatíb. „Poprvé to není otázka rozpočtu,“ dodal, aniž uvedl odhad nákladů. Vláda však podle něj dala najevo, že vysoký rozpočet nebude překážkou.
Brzy se začne pracovat na rekonstrukci fasád starších budov, včetně těch, které nejsou na seznamu památek. Cílem přitom bude zachovat tradiční podobu domů. Součástí plánu je proměnit několik karavanserájí (hostinců, jež sloužily k zotavení karavan) na takzvané boutique hotely, které se těší velké oblibě i jinde na Blízkém východě. Ve značné části historického centra má nakonec vzniknout pěší zóna.
Hausbót v Káhiře na pobřeží Nilu
„Na některých pozemcích už jsme vlastně začali pracovat,“ uvedl Chatíb. „Jednání s obyvateli skončila a už jsme začali,“ dodal. V první, dvouleté fázi projektu chce vláda podle něj zrekonstruovat zhruba deset procent historického centra, jehož rozloha činí zhruba třicet kilometrů čtverečních. Převážná část počáteční fáze projektu se bude soustředit na obnovu čtvrtí kolem tří městských bran, které postavila šíitská dynastie Fatimovců, jež vládla Egyptu dvě století poté, co její armáda v roce 969 dobyla Káhiru.
Historická Káhira je protkána hustou sítí dílen, trhů a obydlí. Některá z řemesel se tam provozují stejně již po staletí. „Jen málo světových měst má tolik vrstev historie, která sahá do tak dávné doby,“ uvedl Jeff Allen ze Světového památkového fondu (WMF), který v Káhiře pracuje na obnově súfijského náboženského komplexu z šestnáctého století.
Někteří restaurátoři a architekti mají obavy, že projekt povede k takzvané „disneyfikaci“ historického centra. Zároveň upozorňují na náročnost oprav a vysoké náklady. Chatíb naopak tvrdí, že duch místa bude zachován.
Západ slunce nad Káhirou při pohledu od Citadely
Architekt a restauratér Alaa Hibaší, který se zaměřuje na islámskou architekturu a podílí se na projektu obnovy, uvedl, že vláda nyní bere ohled na místní obyvatele, řemesla, historický styl staveb a infrastruktury, místo toho, aby se soustředila jen na některé památky. „Ta změna je obrovská. Čekalo se na ni dlouho,“ poznamenal.
Dodal však, že důležité bude projekt realizovat podle plánu, a to v řádném termínu. „Mám obavy ze zpoždění,“ poznamenal. „Obávám se také, že by se při realizaci mohly nějakým způsobem změnit principy, které celý projekt formovaly,“ dodal.
Druhá fáze obnovy se podle Chatíba bude soustředit na historické budovy, jež nejsou zapsány jako památky. Tyto stavby mají projít rekonstrukcí a budou se následně opět využívat.
