Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Jordánský Džaraš: Pompeje Východu

  21:34aktualizováno  21:34
Šplhám nahoru, jeden velký schod následuje za druhým. Prý to stojí za to, říkali, a tak se škrábu do poslední řady tohoto ohromného amfiteátru. Nahoře usedám na kamennou lavici pro návštěvníky a čekám, jaké představení si pro nás připravil náš průvodce Ajad Ajad.

Stojí na pódiu u jedné ze stěn a mává na nás, pak se ukloní a řekne: "Drazí přátelé, tak vás vítám v Džaraši v Jordánsku."

Nijak se nenamáhá, nekřičí, jen tak slova koulí na jazyku. Jsem dobrých sto metrů od něj a vše slyším zřetelně - důkaz toho, že už v prvním století před Kristem tady věděli, co je to akustika a jak usnadnit hercům práci.

Ještě chvíli si vychutnávám antické divadlo. Dnes je poloprázdné a polední slunce doběla rozpaluje nepravidelné kvádry a krychle, ze kterých bylo postaveno.

To nejlepší mě teprve čeká - výhled, který nám napovídá, jak Gerasa (tak tomu zde říkali ve starověku) vypadala v době dávno zapomenuté a jakým rytmem zde tehdy tepal život. Z horní části amfiteátru budete mít Džaraš, nejspíš nejzachovalejší římské město na Blízkém východě, jako na dlani. Do své krásy rozkvetlo v prvním století před Kristem, kdy se díky své poloze na cestě mezi Arabským poloostrovem, Sýrií a Středomořím stalo důležitým dopravním uzlem.


Oválné fórum, neboli hlavní náměstí, lemuje 160 vysokých jónských sloupů

Vidím Diův chrám, stojí na malém kopečku, všímám si oválného fóra, snad nejvýznamnějšího místa Džaraše. Pochází z 1. století a ve své době bylo hlavním náměstím někdejšího města, hranice fóra určuje 160 vysokých jónských sloupů.

Odtud vede cardo, asi 600 metrů dlouhá ulice. Kdysi musela být výstavní, což lze odhadnout podle několika sloupů, které se ještě dochovaly. Z většiny dnes zbyly jen oblé, časem a žádostivými turisty ohmatané kameny, připomínající spíš uražené patníky než výstavní památku.

Když touto na dnešní poměry úzkou ulicí o něco později procházím, snažím se představit si ruch někdejšího antického města. Uskakuji před pomyslným vozem, vozka štve koně, veze totiž vzácnou návštěvu - císaře Hadriána, který si město oblíbil. Snad jsou to koleje jeho kočáru, které jsou dodnes patrné na této dlážděné ulici. Pak zdravím vážené obchodníky, vyhřívající se na sluníčku před svými honosnými krámky, prohlížím si kusy drahých látek a u stánku s kořením si kupuji kardamon. Míjím nejvýznamnější budovy města a honosná sídla elity. Ano, tak nějak to tady zřejmě mohlo vypadat.

Pak zabočuji do agory, na tržiště, kde se každé ráno scházeli prodejci ovoce, zeleniny a potravin. I jeho hranice určuje sloupoví a uprostřed stojí zbytky toho, co kdysi bylo kašnou. Vracím se na cardo a kousek dál obdivuji veřejnou kašnu. Jedna z nádrží nese dojemnou kresbu: čtveřici ryb, které se líbají.

PŘEČTĚTE SI Z JORDÁNSKA

Pozvánka do zimního Jordánska

Rum: skrytá pouštní perla Asie

Mrtvé moře: jezero, v němž si nezaplavete

Petra: město věčných kamenů

Přibývá hodin a slunce halí Džaraš do měkkého oranžového odstínu. Prošla jsem kolem katedrály, míjím lázně s kopulí a rozhoduji se pro návrat k Jižní bráně, kudy jsem do této památky doby minulé vstoupila. Nedaleko odtud pak ještě stojí hipodrom, rozlehlé prostranství za vysokou zdí, kde se konaly závody válečných vozů i sportovní hry.

Je to takový malý zázrak, že tyhle štíhlé sloupy, kruhová náměstí a chrámy, na kterých čas zanechal svůj podpis, tady stále stojí. Je to hlavně díky písku, na dlouhá století starověké město, poté, co skončily jeho hvězdné chvíle a cardem a decumanem se přehnaly hordy válečníků, zasypal. Džaraš odhalili až archeologové ve dvacátých letech minulého století.

"Od té doby se ztratilo mnoho kamenů, rozkradli je místní lidé a použili je ke stavbě svých domků," říká náš průvodce Ajad. Ale i to i patří k minulosti.

Není divu, že si toto místo, jedno z nejnavštěvovanějších v Jordánsku, vysloužilo přezdívku "Pompeje východu".

 

Oválné fórum, neboli hlavní náměstí, lemuje 160 vysokých jónských sloupů

Antické divadlo pochází z prvního století před Kristem a patří k nejzachovalejším na Blízkém východě. Každý rok se zde koná divadelní festival.

Pohled z vrchu na oválné fórum, hlavní náměstí, odtud pokračuje cardo, 600 metrů dlouhá ulice

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Ne každý se chce vrátit. Pět příběhů Čechů, kteří zůstali v zahraničí

Zpřísňující se opatření, rušení leteckých spojů a zavírání hranic dostalo mnoho Čechů ve světě do svízelné situace....

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

Kde udělali soudruzi chybu? V Německu uchovávají v duchu NDR celé město

Pokud se občas ptáte stejně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky, odpověď možná dostanete v braniborském Eisenhüttenstadtu....

Toxická a nádherně modrá laguna lákala turisty, policie ji obarvila načerno

Ani celonárodní karanténa nezabránila anglickým uživatelům Instagramu, aby se hromadně vydávali ke dvěma bývalým...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Prázdno všude, kde bývá hlava na hlavě. Podívejte se na Krumlov bez turistů

Kvůli pandemii koronaviru se Český Krumlov vrátil o desítky let zpět. Místo davů asijských turistů jsou tam nyní...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Ne každý se chce vrátit. Pět příběhů Čechů, kteří zůstali v zahraničí

Zpřísňující se opatření, rušení leteckých spojů a zavírání hranic dostalo mnoho Čechů ve světě do svízelné situace....

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

KVÍZ: I hranice mají historii. Víte, proč vznikl volný pohyb osob v Evropě?

Někteří si pamatují doby, kdy bylo hraniční pásmo naší země téměř neproniknutelnou bariérou. Pro někoho je volný vstup...

Premium

Kolínská je v Turecku národní tradicí. Teď pomáhá bojovat proti koronaviru

Pokud navštívíte tureckou domácnost, první věc, kterou vám vaši hostitelé nabídnout, bude kolonya a lokum. Kolínská...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...