„Většina lidí prostě chce vidět místa, která viděli ve filmu,“ říká Mohannad Hamed z agentury Martian Experience, když vyrážíme do srdce pouštní rezervace Wadi Rum na jihu Jordánska. Hodinu jízdy autem od kratičkého jordánského pobřeží Rudého moře leží želízko v ohni místního turismu, které se Jordánci rozhodli kout, co to jen jde.
Poslední dobou se tu střídá jeden filmový štáb za druhým, vedle legendárního Lawrence z Arábie se tu točili například Hvězdné války, Prometheus, Transformers nebo Marťan. A stejně jako tyto filmy trhají rekordy kin, oživují i jordánský turismus, který nedávno prakticky zlikvidovala válka v Sýrii.
Milovníkům filmového turismu ve Wadi Rum nabízejí vše, co si jen vymyslí. Nabídka je široká – od hodně spartánských stanů místních beduínů po ryze luxusní resorty. Ty sny o životě na Marsu (třeba s Mattem Damonem) posouvají ještě o úroveň dál.
Raketovou rychlostí mezi rudými skalami rostou další a další vesmírné stavby s průhlednou střechou, které odkazují k vesmírným filmům. Mimochodem, „do vesmíru“ je odsud vážně skvěle vidět a díky takřka dokonalé tmě si noční oblohu málokde užijete tak jako tady.
„Je tu všechno. Klimatizace, sprcha i automatická roleta, kterou jde zatáhnout,“ popisuje při prohlídce ubytování Khaled Al Nawafleh, majitel Wadi Rum Luxury Campu. Uličky mezi luxusními stany tu nazvali Mars 1 – 5 a plno tu mají v sezoně v podstatě nepřetržitě. O to větší radost nám dělá, že kromě našeho obydlí jsou plná jen asi tři další.
Turismus, zdecimovaný válkou v Sýrii, Iráku i celkovou nestabilitou regionu, se pomalu staví na nohy. Svět však ještě stále Jordánsku tak úplně nevěří. „Je tu bezpečněji než v USA i řadě zemí Evropy. Musíme však velmi těžce dřít, abychom to lidem ve světě řekli, bojujeme s těžkými stereotypy,“ přiznává ministryně turismu Lina Mahzar Annabová.
Nutno říct, že se to pomalu začíná dařit. Meziroční nárůst návštěv je už několik let ve dvoumístných číslech. A ze 4,2 milionu turistů v roce 2017 chce země do roku 2020 udělat milionů sedm.
Ambiciózní plán se asi povede splnit, a tak váhajícím cestovatelům zbývá poradit jediné: vyrazte co nejdřív, než bude země přeplněná. Letenky jsou v současnosti v nabídce za hodně příjemné peníze a v harmonogramu ideálním na různé cesty. Tak třeba během čtyřdenního pobytu určitě zvládnete Wadi Rum i legendární Petru, při pobytu od soboty do soboty pak zmáknete v podstatě vše, i když trochu z rychlíku.
Tradice versus Hollywood
Pozoruhodné je, že ani navzdory tomu, že dnes do Jordánska hodně lidí jezdí za podívanou, kterou viděli v hollywoodských filmech, neztrácí země své kulturní kořeny. A výlety na místa z trháků probíhají hodně tradičním způsobem, s beduínskými průvodci a tak, že se o jejich kočovném životě či zvířatech z pouště dozvíte všechno, co vás zajímá. Tyto dva světy v Jordánsku existují jeden vedle druhého a navzájem si jen pomáhají. Právě kultura je navíc to další, co lidi do pouštního království táhne.
Je to především díky skalnímu městu Petra, ostatně také proslulému třeba i díky závěrečné scéně filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava. Za kopyty koní, kteří od brány dováží lenivější turisty až k ikonické Pokladnici na konci úzké rudé soutěsky zvané Sík, se práší stejně jako před lety.
Ale i tady je turistů stále více. V době návštěvních špiček zcela jistě víc, než se dá vůbec snést. Ale když sem dorazíte v listopadu (teplota je tu v noci kolem nuly, ale přes den se vyšplhá i k příjemné dvacítce, takže je příjemná k procházkám) a přivstanete si, budete mít místa zapsaná v UNESCO a prohlášená i novým divem světa jen pro sebe.
To potěší hlavně milovníky stativového focení i lačné mileniály, kteří v Petře najdou nespočet míst pro fotky na Instagram. Řada z nich je snadno k nalezení a dojdete na ně sami. To, které sociální sítě zaplavuje snad nejvíc, vyvýšený „balkon“ Al Kabithah nad Pokladnicí, je umístěné na strmé skále tak, že ho sami jen tak nenajdete. Připravte se, že to není žádná osamělá romantika. Na kobereček se tady stojí fronta a bude to rychlovka.
K proslulé pokladnici v Petře vede uzounká soutěska Sík.
Dojít se sem dá dvěma cestami. První trvá kolem tří hodin a hodně se zapotíte. Polezete po strmých skalních žebřících a budete procházet místy s nádhernými výhledy. Beduíni vám nabídnou svůj výtečný čaj a rádi si s vámi budou povídat. Do čaje se přidávají bylinky jako šalvěj, máta, tymián, skořice nebo kardamom a spousta cukru či medu. A každý beduín má i tajné bylinky z pouště. Zahřeje vás a posilní. Věřte, že tolik energie vám nedodají ani nejlepší iontové nápoje.
Platit se jim nesnažte – všichni Jordánci jsou nesmírně pohostinní a téměř byste je nabídkou peněz urazili. Pokud pohrdnete sladkým teplým čajem, můžete si uprostřed ničeho dopřát i ledovou colu – tu už za pár korun. Když už se na vyhlídku doplazíte, budete si výhledu hodně vážit.
Ale je tu i druhá cesta. Asi čtvrthodinový výstup přímo od prvního „nádvoří“ před Pokladnicí. Je hodně strmý a zcela určitě ho nezvládnete bez průvodce. Čeká vás balancování na vachrlatých prknech nad propastí, uzounké pěšinky na skalní římse i ostré kameny. Nelitujte proto pár dinárů a nechte se, v případě, že chcete své sociální sítě hodně vyšperkovat, dovést místním průvodcem.
Beduínské výpravy můžete absolvovat autem či na velbloudu. Zcela určitě si pochutnáte na čaji i dalších jordánských dobrotách. Především jde ale o jedinečnou krajinu, která mnoha lidem připomíná jiné planety. I proto tu vznikly filmy jako Marťan nebo Star Wars.
Navzdory ochraně UNESCO je v Petře i dalších oblastech Jordánska dovoleno takřka vše. Ve Wadi Rum můžete vesele lézt a běhat po skalních mostech, v Petře můžete jít v podstatě kamkoli se vám zamane. Opatrnosti není nikdy dost. Právě při výstupu na Al Kabithah zemřela v listopadu francouzská turistka. Snažila se vyfotit si selfie a udělala osudový krok vzad. Zřítila se ze dvaceti metrů.
Smrtelné úrazy se staly i na ochozech Al Déru, největšího dochovaného chrámu v oblasti. Nutno však dodat, že tamní cesty byly posléze zavřeny. Cestu na Al Dér si určitě nenechte ujít. Za vyšlapání více než 800 schodů se odměňte lahodným džusem z granátových jablek a v klidu se uvelebte do pohodlných křesílek u zdejšího baru. Když si ráno trochu pospíšíte, budete tu dost možná i sami.
Pak si udělejte výpravu po okolí. Výhledy v okolí Al Déru patří k nejhezčím – a dohlédnete i k Mrtvému moři.
Ačkoli je míst, kde se napijete, v Petře překvapivě dost, nezapomeňte si udělat značnou zásobu vody. Oceníte ji, protože když opustíte stezku v údolí, pohybovat se městem je opravdu hodně náročné. Určitě se vám bude hodit i malá svačina. Vyplatí se koupit si před cestou Jordan Pass. V jeho rámci máte dvoudenní vstup do Petry (a k tomu desítky dalších historických míst) – a i když navštívíte jen Petru, tato kombinace vstupenek a víza se vám vyplatí.
Pouští vlastním autem
Mezi hlavními turistickými lákadly Jordánska proudí poměrně čilá a levná hromadná doprava. Pokud jste ale trochu odvážnější, vyplatí se půjčit si auto. Když vezmete automat, nic moc vás nepřekvapí. Provoz není příliš divoký a když přistoupíte na právo silnějšího, vcelku bezpečně se můžete přemisťovat z místa na místo za hodně slušné peníze. Ta volnost se vyplatí takřka všude.
Kvalita cest je v Jordánsku většinou překvapivě dobrá. Na Královské cestě mezi Ammánem a Petrou jen počítejte s kolejemi vyjetými od početných kamionů. Naopak dálnice, která kopíruje hranice se Saúdskou Arábií a Irákem, je skoro nedotčená. Při cestě od Rudého moře do rezervace Shaumri na severu, která trvala asi šest hodin, jsme potkali tři auta. A taky nespočet velbloudů. Poušť na hranicích s těmito zeměmi je nádherná a rovná prázdná dálnice umožní kochat se i řidičům.
Autem si navíc dojedete i tam, kde vás autobusy nevysadí. A to se hodí všude. Tak třeba k Mrtvému moři sice autobusem zajedete, ale pouze k jediné turistické pláži obklopené předraženými hotely plnými ruských a čínských bohatýrů. Vedle léčivého bahna nabízí zdejší břeh i dost odpadků, které však místní průběžně uklízejí.
Autem si dojedete i k ústí Wadi Mujib, kde jsou fantastické Mujib Chalets. Tady budete mít kamenitou pláž jen pro sebe a na terase zdejších chatek si večerní výhled na nejslanější moře planety skvěle užijete.
Mrtvé moře si můžete užít na některé z přeplněných pláží několika letovisek. Uprostřed rezervace Wadi Mujib ale najdete opuštěnou oázu několika stylových domků, kde si moře užijete takřka sami.
I sem jeďte rychle. Mrtvé moře totiž umírá. Pokud se v dohledné době nepodniknou kroky přesahující hranice států, tak dokonce vyschne. Veškerou vodu z jeho přítoků dnes odebírají okolní státy a voda v moři klesá o víc než metr ročně. Některé pláže ustoupily už o víc než dva kilometry. Právě severní část moře je díky strmým břehům dotčená v podstatě nejméně.
V Jordánsku je mimo resorty většina pobřeží oplocená a pro koupání je tu proto nutná místní znalost. Domorodci jsou nesmírně ochotní a rádi vám řeknou, kde je v plotu díra a kudy se na malé plážičky (nebo spíš do oblastí s trochu ploššími a méně ostrými kameny) vydat. Možná se k vodě vydají s vámi, i pro ně je léčivá koupel lákavá. A ve své dobrotivosti vám rádi půjčí i opalovací krém.
Při cestách autem se zcela určitě nevyhnete ani kontrolám policie a armády. Není třeba se ničeho bát. „Welcome to Jordan, enjoy your stay,“ dozví se většina turistů od všech hlídek. Pak následuje jen úsměv a mávnutí.
Podobně milí jsou i všichni ostatní Jordánci. Na rostoucí příliv návštěvníků z celého světa si teprve pomalu zvykají a vítají ho s nadšením. „Až přijedete příště, stačí jen napsat. Nebudete platit první dvě noci,“ oznámil nám náš pan domácí Naael ve Wadi Rum. Bylo to milé. Jednak víme, že to myslel vážně, jednak jsme u něj strávili jen jednu noc. Dostat za jednu placenou noc „poukázku“ na další pobyt bez omezení zdarma se ve světě moc nestává.
Dá se však čekat, že tento přístup se bude muset změnit. Možná už poté, co hollywoodský Aladin přivede miliony lidí nejdřív do kina a potom i do Jordánska. Pro všechny už brzy nebude místo.
Může se hoditJak do Jordánska Druhá možnost je spojit návštěvu Jordánska se sousedím Izraelem. Je ovšem potřeba počítat s tím, že na hranicích můžete strávit i několik hodin. Nezřídka se navíc stane, že celníci zabaví i veškeré suvenýry nakoupené během cesty. Autem v Jordánsku Pozor dejte jen ve městech – z jedné strany na druhou se přechází kdekoli a v podstatě kdykoli (i když i tady jsou Jordánci velmi ohleduplní). Zcela odlišné proti Česku je tu vnímání bezpečné vzdálenosti chodců od auta. Je běžné, že chodci zůstávají v klidu stát pár centimetrů od jedoucího vozidla, že se opírají o kapoty při procházení pomalu se sunoucí kolonou. Lepší je nejezdit v zemi za tmy. Řada aut není v nejlepším technickém stavu, a tak nesvítí. Domácí zvířata si velmi ráda hoví na krajnici (nebo kdekoli jinde na silnici) a hrozí nehody. A nakonec, připravte se na poměrně časté stanice kontroly z řad policie a vojska. Na bezpečnost se v Jordánsku hodně dbá. Jakmile se ke kontrole dostaví turisté, většinou je příslušníci jen s širokým úsměvem pozdraví, zamávají a pošlou dál. |
